HomeViolence Positive I.
15. září 2009 v 20:05 | Anett, Simka | Waycest -> HV positivePamatujete si, jak jsem vám slibovala waycest? Normální, waycest? Jestli ano, tak tady máte první ochutnávku. Jedná se o spolupráci se Simkou. Takže začínáme
Díval jsem se ven, akorát se prázdniny přechylují ke své druhé půlce a já opět sedím doma a čekám. A na co? Na svého bratra. Na Gerarda. Zase byl někde venku a já nevěděl kde a to mě hrozně znervózňovalo. Potřeboval jsem to vědět! Pokud bude zase s tím Ierem, nebo spíš bych měl říct, poblíž něho, tak se mám dnes večer na co těšit.
Abyste tomu rozuměli, bratr je až snad přehnaně zamilován do jednoho svého spolužáka a celé prázdniny se snaží být v jeho blízkosti. Možná by na tom nebylo nic tak divného, ovšem kdyby ho Iero neignoroval. Spíše on ani pomalu neví, že existuje.
Frank Iero, je jak už to bývá, nejoblíbenějším klukem ze školy, teda alespoň se k tomu hodně blíží. A také jak už to bývá, můj bratr je naprostý outsider. Možná né ten největší, ale blíží se k tomu. A teké je gay.
Jak už jste nejspíš uhodli, zabouchl se do té nejmíň vhodné osoby - do Iera.
Co jen léto začalo tak sedí doma a buď brečí, že ho Frank nechce anebo ho někde sleduje anebo… Ne, ne, ne, na to nechci myslet.
Zvedl jsem se od okna a otočil se do mého pokoje. Byl to jen můj pokoj, a pokud jsem mohl, zamykal jsem se v něm. Potřeboval jsem také svoje soukromí, jsem přeci už dospívající mladík. Můj pokoj byl velice skromný, měl jsem tu jen postel, křeslo, stůl s počítačem a pár skříní a také neuvěřitelný bordel.
Ovšem to k takovému pokoji snad patří ne? Na stěnách byste ovšem občas našli nějaký ten plakát nějaké té skupiny. Jenže já je pomalu ani neznám, všechny mi je sem nastrkal Gerard.
Ano, málem bych zapomněl, ještě
Gerard má klíč od mého pokoje a bohužel toho i využívá. Podíval jsem se na rám své postele. Zeď za tím byla hodně obouchaná a dřevěný rám už nebyl to co býval. Za to mohl on. Gerard
Niekedy mi to pripomína typicky otrepané filmy o teenegeroch: Hlavná postava sa zamiluje do niekoho úžasného, ale potom zistí, že je nedosiahnuteľný/á... takže sa uspokojí s menšou náhradou. S niekým, koho má vždy pri sebe, keď nemá inú možnosť. Z tých myšlienok ma strasie a radšej zkontroľujem čas. 19:04, to nieje veľa, ale aj tak počujem buchot dverí v predsieni a nie práve tiché kroky.
Viem ale, že rodičia to niesú, odkedy je Gerard starší, chodia spolu na menšie... ani neviem čo, podstatné je to, že tu nikto okrem nás nieje. Vydýchnem si, keď sa kroky vzďaľujú a mieria do vlastnej izby. Mohol by som ísť von, ale na ako dlho? Jednoducho nejde držať sa od neho navždy. To vravel aj on.
Občas mám pocit, že sa okolo neho točí veľká časť môjho života, myslím na neho.... Nie, núti ma myslieť na to, čo robil a robí. Vstanem a po tom, čo výjdem z izby, zamierim do kuchyne. Nazriem do chladničky, no kedže tam nič moc nieje, začínam uvažovať, či si neobjednám pizzu.
Predsa len, nechali nám tu nejaké peniaze.
,, Čo máme na večeru?" Pri jeho hlase som na chvíľu zamrzol.
,, Idem objednávať pizzu. Chceš?" V tomto sme skutočne dobrý- tvárime sa, akoby sa nič nedialo. Ale deje.
,, Okey, ale objednám ja." a na dôvažok si zo zadného vrecka vytiahol mobil. Vytočil číslo a ani sa neobťažoval pýtať sa ma, akú chcem. Vie, čo mám rád, vie aj, že skoro nieje vec, čo by o mne nevedel. Chvíľu som sa na ňom zastavil pohľadom. Vôbec na prvý pohľad nevyzerá ako niekto, koho by sa ľudia báli. Len možno... vyhýbali.
Komentáře
waau .. tešila som sa na to .. a bude to asi fuckt dobrá story :)
No tedáá, začíná to moc pěkně. :) Na tuhle story jsem se těšila, tak jsem se konečně dočkala. Těším se na pokráčko, jsem šíleně zvědavá. :)
jeee superr....uz som sa dlho an ten waycest tesila...dufma ze coskoro bude dalsia cast x)
Přídavek xDD Ale co ten tajemný název??.-D OMG...těšim se na další díl
Juuu to zní vážně zajímavě :)