close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

My soul

2. května 2009 v 21:45 | Anett |  Like a Writer
Zkrátka jsem musela, omlouvám se...


"Promiňte, ale musím už jít." Rozloučil se s kamarády, popadl své věci a vycházel z jejich oblíbeného baru. Vzal si na sebe mikinu a podíval se kolem, všude tolik lidí. Každý z nich každý den řeší skoro stejný problém.

Musí ráno vstát, jít do školy, práce, večer domů a tak stále dokola. Ale aby ten život nebyl nudný tak má i svá další jednání. Jako třeba řešení problémů v rodině, s kamarády, nebo jen tak sám se sebou.

Dal jsem si kapuci na hlavu a zapálil cigáro. Jeho mysl se opět semkla do jeho nitra a tam si začala cíleně vyhledávat problémy. Na povrch opět vybublal ten starý pocit, co si myslel, že je už dávno pryč. Začal se hněvat na něho, že ho nechal na holičkách, jeho vztek proudil jeho celým tělem a on si opět začal nadávat za to, že si dovolil až moc věcí.

Kolikrát si ještě bude říkat, že tohle se zkrátka nemělo stát?? Vzpomněl si, jak mu jednou řekl, že si ublížil kvůli němu. On ho za to seřval, ale měl snad v té době na vybranou?? Nic jiného mu nepomáhalo, pokaždé když si vzpomněl na ten slastný pocit, když viděl otevřenou ránu, byla to jeho droga a oni ho o ni připravili.

Byl spalován žárem vášně, kterou musí opět pohřbít někam hodně hluboko, tak aby se na ní zapomnělo. Odhodil nedokouřenou cigaretu a vlezl do metra. Vběhl do přistavené soupravy a sedl si. Hlavu si položil na sklo a zavřel oči. Zase to tu bylo, ty obrazy dávné lásky. Už ale takhle dál nemohl, všechno ho to moc trápilo a on se tím ničil. Ano, před ostatními působí jako ta silná osobnost, ale ve skutečnosti to tak není.

Všichni na něho hází své problémy a on jako jediný, jen musí sedět a poslouchat, ale byl tady někdy někdo, kdo ho vyslechl?? Nikdy, a tak si hledal východisko jinde. Slyšel to volání, to vábení jeho dávné kamarádky.

V myšlenkách se mu zjevil obraz jejich budoucího setkání. Viděl se tam, jak má ovázanou ruku a jeho pohled. Ty sis zase něco udělal?? Určitě se zeptá a on jenom odsekne to není tvoje věc. A také že není, je to jen jeho věc a nikdo se do ní nemá plést.

Vystoupil a šel pomalu na autobus. Fronta byla krátká a on opět seděl, těšil se domů, za ty zdi ochrany. Tam opět bude jen sám sebou, bez trápení. Díval se na nebe, už bylo tmavé a začínaly prosvítat první hvězdy, viděl i měsíc. Mnohokrát si říkal, on se dívá na stejný, alespoň v těch okamžicích jsme spolu, když každý na jiném místě.

V duchu se okřikl, že už je toho dost, ale není. Alespoň někdy a někde se musí trápit, užírat se sám sebou. Vytáhl tu svou dávnou lásku a rozevřel dlaň, tam se nikdo dívat nebude. A skutečně na chvíli se cítil volný. Jenže nic není tak jednoduché. Pomalu se blížili k jeho zastávce, stoupl si a za chvíli vystoupil.

Teď opět musí hrát toho bezstarostného, kterého netíží naprosto žádný problém.

Musel být opět silný, před rodinou a ostatními.

Jenže ani rodina, ani jeho přátelé nevěděli, že on už to takhle dlouho nevydrží.

Má sice šrámy viditelné, ale nejhorší jsou ty na duši, ty co nikdo nevidí.

Slíbil, že tu bude pro něj, ale on nechce, nemůže mu to udělat, není takový sobec, aby házel své problémy na druhé.

Ale opět si vybavil, jak mu jednou říkal, půjdeš ty, půjdu já. A tak musel po několikáté zanechal všechny zlé myšlenky někde v koutě. Radši tu bude pro ostatní, pro své kamarády, pro rodinu, než aby odešel a všichni pro něj truchlili. To neudělá, nemůže.

Opět mu nezbývá nic jiného, než plakat tam v nitru a napovrch být klidný, jako nerozbouřené moře, ale i tak se ta bouře odehrává.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pansy.xo Pansy.xo | 3. května 2009 v 15:18 | Reagovat

Krásně popsaný pocity.. bohužel se někdy cítím podobně ..

2 JajPi JajPi | Web | 3. května 2009 v 18:48 | Reagovat

Ach jo.. Je to krásné..:(

3 Zuzu Zuzu | Web | 4. května 2009 v 7:26 | Reagovat

moc krásně popsané... taky sem se tak cítila, ale jak si napsala jsem srab na to nechat tady ty co mě mají rádi a já je...

4 Baarny Baarny | Web | 5. května 2009 v 10:14 | Reagovat

[3]: Tohle přece není o srabáctví.... Naopak.

Krásný Anett...

5 M@kAyla M@kAyla | 5. května 2009 v 20:03 | Reagovat

jů Anettko, můžeš sem dát další díl "Horoskopu"? Pls.!!!

6 trinytis trinytis | Web | 6. května 2009 v 13:33 | Reagovat

jo
ted si rikam, ze nekdy ty pocity co mivam asi nejsou tak ojedinely a tohle mi pomaha se citit o neco vic sama na svete..
dekuju

7 trinytis trinytis | Web | 6. května 2009 v 13:33 | Reagovat

teda min:D...sem mimo:D

8 Geewayli Geewayli | 6. května 2009 v 17:15 | Reagovat

krásné :)

9 Maggee Maggee | Web | 12. května 2009 v 21:05 | Reagovat

já...nemam slov...je to nádherný a musim říct že tak se cejtim skoro pořád...skoro jako bych to byla já...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama