close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Labyrint I.

4. března 2009 v 22:46 | Anett with Baarny |  Cooperation -> Labyrinth
Dětičky, mám tu pro vás tedy první dílek, abyste se mi nenudily...

Za okny padalo listí a já jsem sebou zase plácnul o lavici. Podíval jsem se na hodiny a sledoval tu vteřinovou ručičku, jak se líně pohybuje. Těch pár minut do konce hodiny se vleklo neskutečně pomalu. Zahrabal jsem teda do tašky, jestli nevytáhnu něco, čím bych tu nudu zabil. Při monotónním poslechu výkladu dějepisu mi vážně klesala víčka.


Do rukou mi padla malá útlá červená knížečka. Vzpomněl jsem si, že jsem po ní šáhnul, když jsem sledoval v knihovně jednoho kluka… ani nevim, co jsem si to půjčil. Na červené se tkvěl zlatý nápis Labyrint. Díval jsem se na to a říkal si, do háje to zase bude určitě nějaká šílená zamilovaná sračka.

Jenže do konce hodiny zbývalo asi ještě půl hodiny tak jsem to otevřel a začetl se. Málem jsem nadskočil, když zazvonilo, to ten čas utekl tak moc rychle?? Snad poprvé v životě jsem se pořádně začetl do knihy.

Děj teda nic moc, já se zaměřoval hlavně na postavy, teda jen jednu hlavní postavu. Na krále všech skřítků, Gerarda. Podle popisu to musel být prostě dokonalý chlap. Té holce tam slibuje hory doly. Teda mít já takovou možnost!

Pomalu jsem vyšel z budovy školy a za doprovodu šustivých zvuků, jak mé nohy rozrážely mrtvé listí, jsem se vydal směrem domů. Cesta mi obyčejně netrvala déle než dvacet minut, ale tentokrát se protáhla téměř na hodinu. Celou dobu jsem si totiž četl, občas jsem musel zastavit nebo se posadit na lavičku při cestě, protože se nedalo od knihy odtrhnout ani na rozhlídnutí se na přechodu. Byl jsem asi sto metrů od našeho domu, když jsem se zastavil a vzhlédl jsem od knihy.

Jaká škoda, že nemám malého bratra, kterého by mohl Gerard unést a nabídnout mi za něj svou lásku. Povzdechl jsem si. V tu chvíli se ozvalo hlasité zahřmění. Podíval jsem se na nebe a nechápal jsem, jak se tak rychle mohlo přihnat tolik bouřkových mraků. Začalo lít stejně rychle, jako když pustíte sprchu.

"To není fér!" vykřikl jsem a rozběhl jsem se k domu.

Jakmile za mnou zaklapl zámek, už jsem cítil dvě obrovské tlapy na svých ramenou.

"Nech toho, dolů, Merline!" okřikl jsem svého psa. Jen spěšně jsem pozdravil rodiče a běžel jsem do svého pokoje, kde jsem pokračoval v četbě. Když jsem konečně odložil knihu, venku už bylo šero. Hlasitě jsem si zívnul. Nikdy by mě nenapadlo, jak může být tak dlouhé čtení knih únavné. Ani jsem nešel dolů na večeři. Jen jsem se v rychlosti umyl a spokojeně jsem se uvelebil v posteli. Ještě než jsem zavřel oči, v tlumeném světle způsobeném pouliční lampou za oknem jsem skončil pohledem na hřbetu rudé knížky ležící na mém nočním stolku.

"Ach Gerarde… Proč musíš být jen v knížce? Tohle prostě není fér…" zašeptal jsem a už jsem se nechal unést spánkem…

Šel jsem k němu, konečně k němu!! Byl dost zajímavě oblečený. Dlouhý kabát, přiléhavé kalhoty, černá košile. Probůh já jsem z něj šílel! Došel ke mně a naklonil hlavu tak, aby jí měl u mého krku. Přičichl si a políbil mě na krk. Protočily se mi oči.


Rukou mi zajel přímo do rozkroku a zmáčkl. Myslel jsem, že vybuchnu.


"Takže náš malý Frankie touží po Gerardovi?" řekl velice potichu a velice sexy. V těle mi vířila tuna pocitů, emocí a malých hvězdiček. Proboha já ho chci!!!


Někdo mnou cloumal. Pomalu jsem rozlepil oči a zakňoural, viděl jsem před sebou mámu, jak mi asi říká, že mám vstávat, protože je škola. No nezabili byste jí za to? Poslal jsem jí pryč a otočil se na druhej bok. Proč mě musela probudit zrovna v tom nejlepším?

Podíval jsem se pod peřinu, cítil jsem hold, že ten sen byl až moc živý…

"No kurnik!" zaklel jsem a rychle vyskočil z peřin, sundal jsem si trenky a hodil je do špíny a povlak jsem hned namočil do vody. Snad máma nebude mít keci. Je to už hold asi třetí povlečení za tenhle měsíc.

Šel jsem se umýt a opět jsem si ve sprše vzpomněl na ten sen a prostě jsem si musel ulevit. Půl hodinu nato, jsem už byl venku a šel pomalu do školy. Jenže se mi tam tak moc nechtělo tak jsem šel do parku a díval jsem se, jak listí padá ze stromů a u toho si četl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Darek (Niky) Darek (Niky) | Web | 4. března 2009 v 22:53 | Reagovat

Hezky to začíná.... co bude v parku... kdo bude v parku???

2 Zuzu Zuzu | Web | 5. března 2009 v 8:42 | Reagovat

hele holky dneska v rockáči koukejte probrat další díl a hodit ho sem jasný??? :-D líbí se mi to moc se mi to líbí :-D dvě moje nejoblibenější autorky píšou spolu.. *excited*

3 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 5. března 2009 v 12:33 | Reagovat

dobree:)

4 Quiquilla Quiquilla | E-mail | Web | 7. března 2009 v 0:59 | Reagovat

Tak Frerard ala Labyrinth jsem ještě nečetla xD Do toho Sarah! Teda... vlastně Frankie xD

5 emily.way emily.way | Web | 7. března 2009 v 21:27 | Reagovat

film sem neviděla, ale začíná to moc pěkně

6 Hedr Hedr | 10. března 2009 v 7:01 | Reagovat

Labyrint sem viděla, ale že bych si tam dovedla představit geeho a frankieho...=)=)=)=)

7 Eliza Eliza | Web | 13. března 2009 v 13:29 | Reagovat

film labirint naprosto miluju :D a tohle je více než zaujímavé ;)

hezky to začíná:D

8 Simka Simka | 15. září 2009 v 19:57 | Reagovat

Honiť si nad rozprávkovým škriatkom? xD no teda Frankie, že sa ne... robím si sranud :D Frank nech sa robí, koľko chce, idem na ďalšiu kapitolu :D

9 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 12. října 2009 v 18:41 | Reagovat

som zvedava ako do pribehu vkroci gerard :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama