15. ledna 2009 v 10:02 | Zuzu
|
Tak tady je další dílek. Sice jsem ho chtěla dát až třeba v pátek, ale moje hlava je asi ještě teď ovlivněna alkoholem a nechce se mi pracovat, takže je tady dnes. :-)
5.
Gee´s POV
"Tak co tam je?" Zeptal jsem se plný očekávání co uvidím. Frankie otevřel album. Na první stránce byli 4 osoby a dvě děti. "To jsem já a Mikey. Tohle je máma, táta, babička a děda!" Skoro jsem křičel jak mě to vzalo. Pomalu jsme listovali albem a prohlíželi fotky. Pokaždé se mi vybavilo něco nového. "Vidíš potřebuješ akorát nějaké podněty a hned si vzpomeneš." řekl Frankie a otočil další list. Na něm jsem byl já po promoci. Držel jsem se kolem ramen s nějakým klukem. V tu chvilku jsem si uvědomil kdo to je a trochu nejistě řekl, že je to Andy. Frankie přikývnul. Když se ale jeho fotky se mnou opakovali, trochu nejistě se na mě podíval a zeptal se: "Byli jste dobří kamarádi?" chvilku jsem přemýšlel co mu mám odpovědět.
"Jo nejlepší. Promiň jdu do pokoje. Musím si to všechno v hlavě poskládat." cítil jsem se hrozně, že jsem mu lhal, ale prostě to jinak nešlo. Bylo toho na mě v tu chvíli nějak moc. Nebyl jsem schopnej mu ještě vyprávět o svém osobním životě. Už jsem si skoro na všechno vzpoměl. Teda kromě mé smrti. Lehnul jsem si na postel a zíral do stropu. Po chvilce Frankie zaklepal na dveře.
Frankie´s POV
Bylo to zvláštní. Listovali jsme albem a Gerard pokaždé všechno poznal a něco mi o té fotce řekl. Všechno se mu vybavovalo. Stačilo ho jen trochu popostrčit. Vypadalo to, že na rozdíl ode mě měl pěkné dětství. Ve škole mu to prý vždycky šlo. No kdyby ne nebyl by z něj uspěšnej doktor. Byly to fakt pěkný okamžiky. Bylo na něm vidět, jak je rád, že si vzpomíná. U jedné fotky se ale zarazil. Asi si myslel, že jsem si toho nevšimnul. Byl na ní jeho kamarád Andy. Drželi se kolem ramen. Bylo to po jejich promoci. Listovali jsme albem dál. Fotek, kde byli oni dva spolu přibývalo. Asi to museli být skvělí kamarádi. To mi taky Gee potvrdil, ale pak se z ničeho nic sebral a odešel do pokoje. Celkem jsem to chápal, bylo toho asi na něj moc. Jenže asi po deseti minutách jsem přišel na ten pravý důvod. Zvedl jsem se z gauče a šel do jeho pokoje. Album jsem vzal s sebou.
Zaklepal jsem na dveře. Po chvilce mi řekl ať vejdu. "Proč si mi to neřekl? Já jsem ti o sobě řekl snad všechno!" ani nevím proč jsem na něj tak vyjel, ale asi proto, že jsem si myslel, že za tu dobu co se známe se z nás stali přátelé a měli bychom k sobě být upřímní. Vždyť nikdo jiný kromě mě ho neviděl. Už jsem se o tom přesvědčil, když u mě byl můj kamarád. Asi si o mě teď myslí, že mi přeskočilo. Koukal jsem na něj a čekal jestli mi odpoví. "Aha takže teď si se rozhodnul se se mnou nebavit. Tak jo beru. Sakra a já idiot ti chtěl pomáhat." otočil jsem se a šel do obýváku. Zvednul jsem telefon. "Ne kašlu na to vždyť si myslí, že jsem blázen. A navíc ožrat se můžu sám." vzal jsem bundu a prásknul za sebou dveřma.
Přesně jsem věděl kam půjdu. Kousek odsud byla super hospoda a ani tam neměli moc draho. Usadil jsem se přímo na baru a poručil si skotskou s ledem. První panák se mnou celkem zaklepal, ale dál už to šlo celkem samo. V duchu jsem si vyčítal, že jsem na něj tak vyjel. Vůbec nevím proč jsem to udělal. Vždyť jsem ho neznal ani měsíc. Jenže něco ve mně křičelo. Takovým zvláštním způsobem. "No jasně Frankie to tu ještě nebylo. Zamiloval ses do ducha." zašeptal jsem. Myslel jsem si, že mě nikdo neslyší, ale to jsem si jen myslel. Barman se na mě podíval, zakroutil hlavou a zase si šel po svých. Asi si myslel, že jsem tak na mol, že mělu takový kraviny.
"Omlouvám se měl jsem ti to říct." trhnul jsem s sebou, protože jeho jsem tady fakt nečekal. Posadil se vedle mě. A koukal na mě. "Neměl bys pít. Rozhodně ne tolik." řekl celkem nejistým hlasem. "Co ty o tom můžeš vědět. Nech mě být, chci být sám." odpověděl jsem. "Barman se na mě nejistě podíval: "Můžu Vám nějak pomoc pane?" zeptal se a koukal na mě jak na idiota. "Jo to můžeš. Nalij mi dalšího panáka." přikývnul a dolil mi sklenici. Vzal jsem ji do ruky a na jednou jsem ji do sebe kopnul. Na to jsem nechal na stole peníze a beze slova odešel. Ve dveřích jsem se otočil. Gerard už tam nebyl.
Hihihi.. To se mi libi :-D
Vic nez ten film :-p