"Já jsem Chris.." podal mi ruku.
"Gerard." stiskl jsem jí. Pořádně jsem se mu zadíval do očí. Byl fakt hodně pěkný. Měl delší hnědé vlasy a oříškové tmavé oči. A nádherný úsměv, který odhaloval dokonalé zuby. Musím se ho někdy zeptat, jakou používá zubní pastu. Taky opravdu krásně voněl. Dovedl mě ke stolu, já si sedl a on hned po mně.
"Tak co si dáš za kávu? Piješ jí doufám..."
"Jo, jasně že jo." podíval jsem se na lístek a vybral si. On si vzal to samé jako já a zanedlouho to sem přinesli.
"Tak fajn... položím ti otázku, na kterou se ptám snad každýho." podíval se mi do očí. "proč jsi se sem přihlásil?"
"Čekal jsem, že se na to zeptáš.. Ale nějak mě nenapadlo si promyslet odpověď." zasmál jsem se a trochu jsem se zamyslel. "Víš, připadá mi, že mám moc stereotypní život." řekl jsem. "Pořád to samý. Každý den... Je to už nudný. Mám rád nový věci a když se objevila tahle soutěž, ani jsem se moc nerozmýšlel. Prostě jsem tě chtěl poznat."
"Co děláš za práci?" připadal jsem si jako u zpovědi. Ale co, čekal jsem to.
"Mám výtvarnou školu, ale teď navrhuju hračky..."
"Jéé, to je hezký!" vylítlo mu úplně spontálně z úst, konečně se přestal chovat tak uměle. "To máš určitě rád děti."
"Mám." přisvědčil jsem.
"Je škoda, že nemůžeš mít vlastní viď?"
"No, to je to jediný, co mi vadí na tom, že jsem gay. Jinak jsem s tím maximálně spokojený."
"Mě občas otravujou ty reakce homofobních debilů.."
"Já se to snažím neřešit. Myslím, ty urážky. Jinak mě vyloženě baví lidi provokovat. Je to takový hezký pocit, odliškovat se. Nebýt jako ostatní a prostě se vyjímat."
"Mě hlavně dost štvou narážky, že je to proti bohu a je to špatný. Myslim kecy těch věřících." zamyslel se.
"No, myslim, že to proti bohu není, jinak by se to nedělo i zvířatům. Než jsem šel sem, koukal jsem na National Geographic. Byl tam dokument o tučňákách. Víš o tom, že je téměř polovina homosexuálních?"
"Fakt?" vykulil oči.
"Jo. Asi něco kolem čtyřiceti procent."
"Ještě že jich je tolik, jinak by vyhynuli." smál se. "Aspoň mám pro příště čím argumentovat. Řeknu: 'Bůh to tak chtěl, jinak bychom se přemnožili a zničili planetu dřív, než se má..'"
Chvíli jsme ještě kecali o globálním oteplování a ekologických problémech planety. Pak mezi námi zavládlo takové nepříjemné ticho.
"Tak.. já už nevim, co kecat..." řekl.
"Já vždycky, když dojde řeč plácnu nějakou blbost nebo odejdu na záchod.."
"Uhm.. tak dik, jestli chceš."
"Teď už ne, už sem ti to řek." začali jsme se smát.
"Tak zkus druhou možnost.."
"Fajn." začal jsem přemýšlet. "Máš rád rajčata?"
On se začal znova smát. "No, tak jo.."
"Hodně nebo málo?"
"Tak... středně."
"Já se z nich třeba můžu poblejt." řekl jsem mu a sledoval, jak se mu cukaj koutky. "Jednou jsem šel k matce na oběd a byl tam i její šéf nebo kdo. A ona je vyhlášená kuchařka. Jenže upekla zrovna rajčaovou pizzu. Bylo to nechutný, musel jsem to všechno sníst. Pak mi bylo snad ještě tejden blbě."
"A to nejíš ani kečup?"
"Ten docela jo, v malym množství. Moc mi nevadí, oni do toho stejně dávaj jenom nějaký chemický sračky a se zeleninou to nemá moc společnýho."
"Pravda. To aby si člověk kupoval jenom bio potraviny."
"Ale to se strašně prodraží. Podle mě klidně můžeme jíst ty normální, upravený. Ono nám to neublíží, když to jí každej."
"Spousta američanů jsou tlustý jako prasata."
"Ty obědvaj ve fast-foodu. Teda, neřikám, že to někdy nedělám. Ale v menší míře."
"Mám jednoho kámoše. A ten se tam stravuje furt. Jednou se zasek, když šel do výtahu a musela ho odtamtud vytahovat speciální zásahová jednotka."
Začal jsem se hrozně smát. "To je představa.."
"Bylo to už dávno a stalo se to v našem baráku, ještě jsem bydlel u rodičů a máma se potom pořád starala o to, co jim, abych nedopadl taky tak... Ježiš! To je hodin!" řekl najednou. "A já se musim dopravit zase někam jinam..."
Vstal jsem teda od stolu a on taky. Podali jsme si ruce.
"Jsem rád, že sem tě poznal Gee.." nádherně se usmál. "Jsi fak moc fajn.." pořád si mě prohlížel.
"Jo, ty taky. Když jsem se sem hlásil, měl jsem docela strach, kdo tu bude. Bál jsem se zbytečně."
"Můžu ti dát pusu?" zeptal se a trochu se zazubil.
"No jasně."
Naklonil se ke mně a dal mi letmou pusu na tvář. Ještě jsme se na sebe chvíli usmívali, pak už ale byl opravdu konec naší schůzky.
Frankie:
Netrpělivě jsem očekával příchod Gerarda. Zase jsem měl takovou tu náladu, kdy potřebuju někoho, nebo alespoň něco ojet. Doufal jsem, že se Geemu Chris nebude líbit. Že bude zklamaný, příjde ke mně a všechno si to vynahradí. Jo, tak to určitě bude. Zapnul jsem to kino, co si říkalo plazmová televize a začal se na něco dívat. Dokumenty mě přestaly bavit, sledoval jsem Horsta Fuxe s tou sexy náušnicí. Asi po sté jsem se podíval na hodinky. Sláva! Gee by už měl být zpátky. Nenápadně jsem se vyplížil ze svého pokoje a došel k jeho. Zaťukal jsem a nedočkavě přešlapoval na prahu jeho dveří. Dveře se prudce otevřely. Jenomže Gee nevypadal ani trošičku zklamaně. Celý zářil nadšením. "Ahoj." zabručel jsem, když jsem si všimnul jeho rozjařeného stavu.
"Čau!" zazubil se a vtáhl mě dovnitř. "Tak co?"
"Ale jo, šlo to. Milej kluk." lhostejně jsem odpověděl.
"Fakt skvělej! Předčilo to všechna má očekávání..." Zvedl jsem obočí a nic neříkal. Jen jsem si sedl na sedačku a založil ruce na prsou. Kurva, já žárlím! "Jakej byl ten sklep?" Co to je za pitomou otázku? "Studenej."
"Jo.. ta moje kavárna byla teplá."
"Takže se ti to rande líbilo?" To je snad ještě pitomější otázka, než byla ta jeho.
"Bylo to moc fajn." zase zasvítil a sedl si vedle mě. Já se začal mračit. Blbej Chris jeden zazobanej.
"haha, Frankie snad nežárlíš!" začal se mi smát. "Chodíme spolu snad nebo co?"
"Ne, jenom šukáme. A já nežárlim." podrážděně jsem odpověděl a zamračil se ještě víc.
"Tak to si určitě budeš chtít poslechnout něco o těch jeho nádherných hlubokých očí.." zasnil se.
Grrrr. "Ať si je strčí někam, mě jsou jeho pitomý, ošklivý a úplně mělký oči u prdele!" neudržel jsem se a trochu vyjel. Fajn, ne trochu, hodně.
"Wow, Franku. Nevěděl jsem, že seš přes oči." dostal výtlem.
Já nic neříkal, jen sem po něm házel hnusné pohledy. On se snad do něj zabouchl!
Gerard:
Měl jsem z Franka opravdu velkou srandu. Jak žárlil... Opřel jsem se o postranní opěradlo sedačky a chvíli ho sledoval. Vypadal strašně legračně, mračil se, měl založené ruce a koukal někam dopředu. Natáhl jsem nohu a začal ho šťouchat do stehna. On jenom něco zamručel a trochu se posunul. Zajel jsem chodidlem výš a strčil mu ho do rozkroku. Frankie se trochu zavrtěl a já začal tou nohou pohybovat.
"No taaak, přece na mě nebudeš naštvanej jenom pro to, že se mi Chris líbí"
"Gerarde, přestaň hemzat."
"No když myslíš." pořádně jsem mu na ten rozkrok zatlačil a pak tu nohu dal zpátky. Vstal jsem ze sedačky a trochu se protáhl. Najednou jsem ucítil jeho ruce na mých bocích a vzápětí jsem mu seděl na klíně.
"Já myslel, že seš nasranej."
"Já jo, ale jedna z mých spodních partií ti to už odpustila."
Začal jsem se smát a trochu se na něm zavrtěl. Pak jsem se o něj opřel a on si dal přese mne ruce. Začal mě hladit pod tričkem a zároveň ho ze mě sudavat. Bylo mi to příjemný a chvíli jsem ho nechal, pak jsem se ale otočil a začal ho líbat.
no tak rychlo pokračko, som moc moc zvedava ako to všetko dopadne!!inak dosť dobrý príbeh....=)