close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Go Away (1.)

6. ledna 2009 v 20:18 | Anett |  Frerard -> Go Away

Táákže, po dlouhém zaváhání jsem se rozhodla, že vám naservíruju už teď první díl, vážně netuším, kdy přibude další. Bude hodně záležet na tom, jak budu mít čas a taky na vašich komentářích, takže jestli nebude uspokojena moje touha tak se na to prostě vyfláknu a napíšu si to jen tzv do šuplíku!



Dost vyhrožování a zdržování, rozjíždíme poslední vlak.



Nasedl jsem do prvního autobusu co jel pryč. Nechtěl jsem tu už zůstávat. Nic mě tady nedrželo. Kamarády jsem neměl, rodina, no tak ti byli okay, ale stejně, nebyl to dostatečný důvod tu zůstávat a škola? Na co? Stejně jsem na tuhle školu nechtěl, jen mě to tam ubíjelo, nesnášel jsem to tam. Dneska mě to tam tak vyprudilo, teda spíš oni mě, že jsem přišel s brekem domu. Sedl jsem si na postel a zase, jako vždy, brečel. Ale pak jsem vzal baťoh, vysypal z něj učení, naházel tam to nejpotřebnější a šel na autobusové nádraží.



Koupil jsem si lístek, aby konečná byla co nejdál odtud, a taky aby to prostě jelo co nejdřív. Stevardka si odškrtla moje sedadlo a s milým úsměvem mi lístek vrátila. Vystoupal jsem pár schůdků a zamířil dozadu do autobusu. Moje místo bylo u okýnka. Ještě že tak, hrozně rád se dívám ven, na ubíhající cestu, na měnící se krajinu. Sedl jsem si, baťoh si dal pod nohy a díval se ven. Stálo tam ještě pár lidí. Mezi nimi i kluk, tak o pár let starší než já. Jeho oči zářili na dálku, postava taková, no nebyl vyhublej ale ani tlustej, černý delší vlasy mu padaly do obličeje. Vypadal hrozně sympaticky.



Ztratil se mi ale, když zašel do autobusu. Viděl jsem ho, jak se dívá na svůj lístek přesně na tom místě, kde jsem před chvílí stál já. Pak se podíval ke mně dozadu a rozešel se sem. Zastavil se u mého místa. Podíval se na mě a mě polila horkost. Zadíval se ještě na čísla, jestli to je správné místo a usadil se vedle mě. Já jsem si nervózně poposedl



Ucítil jsem vedle sebe jeho přítomnost, a taky jsem cítil jeho pohled na mě. Lehký závan jeho vůně mě příjemně zalechtal v nose. Nedokázal jsem se otočit a podívat se na něj. Jen jsem dál zíral ven. Na nástupišti už nikdo nestál. Za chvíli jsem ucítil, jak rozběhl motor a my jsme se konečně dali do pohybu. Stevardka začala říkat nějaké to všeobecné info co se bude během cesty dít a tak podobně. Posléze začala rozdávat sluchátka k televizi nebo k rádiu.



Když došla k nám tak se zeptala nás obou. Já se pro ně natáhl, ale v ten okamžik to udělal i kolega vedle mě a já se dotkl jeho ruky. Rychle jsem ruku stáhl a zadíval se znovu ven. Kluk vedle mě stevardce poděkoval a do klína mi dal sluchátka. Podíval jsem se na ně, vzal je do rukou a fascinovaně na ně hleděl. Proč to udělal? Koutkem oka jsem se zahleděl na mého spolusedícího. Ten si mě neustále přeměřoval.



Rozbalil jsem třesoucíma se rukama sluchátka, zapnul jsem je a naladil si nějakej program. No dost nudný tak jsem to vyměnil za mou mp3. Zavřel jsem oči a nechal jsem se unášet na vlnách muziky.



Stevardka občas prošla kolem a na něco se zeptala. Když se tak stalo tak jsem byl nucenej se podívat na mého souseda. Měl krásnej profil. Jeho hlas byl dokonale znělej. Po tom jsem byl vždycky rád, že si můžu dát sluchátka do uší a na nic nemyslet. Jenže to se nedalo. Jeho vůně mě pronásledovala! Cítil jsem pokaždé, když se posunul ve svém sedadle. Položil jsem hlavu na opěradlo a snažil se usnout, byl jsem dost unavenej. Hlava mi začala padat na levou stranu, kde byl on. Dotkl jsem se jeho ramene. Rychle jsem otevřel oči a podíval se mu do očí. Sladce se usmíval. Zamumlal jsem, tiché promiň a začal se věnovat krajině venku.



Levou ruku jsem si položil na koleno a začal s ní neklidně poklepávat. Za chvíli jsem ucítil, jak se sousedova ruka dostala na tu mojí, jeho prsty se propletli s těmi mými. Nevěřil jsem vlastním očím, přemýšlel jsem, jestli se z jeho sevření vymanit nebo ne, ale jako na popud jsem jeho ruku ještě víc zmáčkl. Projelo mnou příjemné mrazení. Poprvé jsem se na něj pořádně podíval. Jen se na mě mile usmál a zadíval se kamsi do uličky. Zase žádné slovo, žádné vysvětlení, nic.



Teď jsem znovu opřel hlavu, ale tentokrát již vědomě o jeho rameno. Zavřel jsem oči a představoval si, jak se asi jmenuje, kdo je, a po pravdě jsem si představoval i jiné věci. Jeho hlava se opřela o tu moji a políbil mě do vlasů. Znovu mnou projelo to mrazení, to mravenčení. Mé koutky začaly cukat v nevinném úsměvu.



Jak se jen mohlo stát, že kluk, co sedí vedle mě, vlastně ho ani neznám, mě mohl tak dostat? Odčaroval mě jeho úsměv, jeho oči, jeho. Bože ten kluk mě prostě dostal. Trochu jsem si přičichl, jak jsem předpokládal. Jeho kolínská voněla tak moc příjemně, že jsem si jí chtěl zapamatovat do konce života a stále a stále si jí připomínat. Zajímalo by mě, co bude pak, až tenhle autobus zastaví, my vystoupíme a?



Ne, ne, ne, nechtěl jsem nad tím uvažovat, vážně ne. Pro mě existovala jen tahle chvíle, nic víc, nic míň. Nechtěl jsem, aby skončila, jenže bude muset a pak se probudím z toho krásného snu a všechno bude určitě jinak. Teď mě pro změnu po vlasech pohladil a mě po celém těle proběhlo takové to příjemné mrazení.



"Za hodinu budeme na místě." Tak tohle jsem opravdu nepotřeboval slyšet. Hned to dostalo mojí náladu na bod mrazu. Měl jsem sto chutí jít tu stevardku seřvat, ať to otočí a celou cestu ať si zopakujeme znovu a znovu.




"Gerard." Překvapeně jsem zvedl hlavu. Evidentně si taky všiml toho, že už je načase něco prohodit. Díval jsem se do těch nejkrásnějších očí na světě. Světle zelený odstín, který musel být vidět i ve tmě.



"Frank." Donutil jsem můj hlas taky něco říct. Páni, máme po představování. Neproběhlo to tak strašně, jak jsem si představoval ….



"Jedu za prací, kam ty?" snažil se dál navázat rozhovor. Jenže já jsem byl docela nervózní, neměl jsem rád mluvení, nebo takhle, když toho člověka neznám tak je to takové těžší, nevím, co má rád, co si myslí a podobný věci takže zahájit rozhovor je dosti těžké.



"No, popravdě jsem prostě vypadl pryč. Ve škole se mi nic nedařilo, nesnášel jsem to tam, neměl jsem kamarády, prostě nikoho, na kom by mi záleželo a rodina, no ta byla ke všemu netečná. Vůbec si nevšímali toho, co bych chtěl já, vždycky jen co chtěli oni. Tak jsem udělal dost impulzivní rozhodnutí. Přišel domu, pobalil to nejnutnější a teď jsem tady."



V tenhle moment mi až došlo, že jsem mu ve velké stručnosti řekl snad všechno, co mě kdy vadilo. Vlastně toho ani víc nebylo. Nežil jsem nijak úžasným životem, který by stál za to, aby byl odvyprávěný. Gerard se na mě jen díval, z toho jeho pohledu jsem byl docela nervózní. Nikdy jsem neměl moc rád, když mě někdo pozoroval, studoval. Ano to Gerard dělal, studoval mě. Když pak promluvil, trochu jsem se lekl, vůbec jsem to nečekal.



"Já tě chápu, měl jsem podobný osud. Dost brzo jsem odešel od rodiny, nesnášel jsem to tam, matka si nás vůbec nevšímala a otce jsme neměli. Mikeyho, mého brášku, si vzali k výchově prarodiče a já jsem odešel za prací. Teď jsem dostal daleko lepší místo tak se stěhuju."



No aspoň něco máme podobný.



"No, víš Franku, hmm asi nebudeš mít kde bydlet co?" teď to ale poprvé za celý náš rozhovor řekl tak potichu, že na poslední dvě slova jsem snad ani nedejchal, jen abych je zachytil. Vytřeštil jsem na ně oči.



"To se ale nehodí." Vykoktal jsem. Gerard mě pohladil po tváři. "Ale hodí. Sice tě znám chvíli, vlastně ještě před pěti minutami jsem ani nevěděl, jak se jmenuješ, ale přijde mi, že tak to je správně, že jsem tě měl potkat, že to takhle má být. Chápeš mě?"



Byl tak roztomilej, když nevěděl ani pořádně co mluví. Ale chápal jsem dokonale, co mi tady říká. Já na tom byl nějak podobně. Uchvátil mě hned na první pohled. Prostě má v sobě něco, co mě k němu neuvěřitelně přitahovalo. Musel jsem být s ním. Jinak to snad ani nejde.



Musíme být spolu, to jediné jsem stoprocentně věděl. Za tak krátkou chvíli jsem si na něm skoro vypěstoval závislost a při představě, že bych ho už nikdy neviděl? Ne, nechci na to myslet. Tyhle hnusný myšlenky jsem zavrhnul, už se mi nesmí vloudit do hlavy, zakazuji jim to!!!



"Můžu?" opět skoro zašeptal. Teď jsem ale nechápal vůbec co tím myslí. Podíval jsem se na něj a v očích jsem, doufám, měl dost nechápavej výraz. Gerard přiložil ruku na mojí tvář a pomalu si jí přisouval k té své. Políbil mě hrozně něžně. Jako by se snad bál, aby mi něco neudělal. Jeho rty jsou takové sametové. Chutnal po čokoládě. Je to snad ten nejhezčí polibek, jakej jsem kdy dostal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 - - | 6. ledna 2009 v 20:46 | Reagovat

chacháááááááá to je úžasnýý!žádnej šuplik nebude  pokráčko musí bejt!

2 Geenka Geenka | Web | 6. ledna 2009 v 20:47 | Reagovat

JÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ

To je ae roztomilý...

že to bdue azs nějaká jobovky se špatnym koncem?..:(

né né taky to mým myšlenkám azkážu,namažu si rty čokoládovým balzámem a budu čekat na další pokráčko!

<3

3 violet violet | 6. ledna 2009 v 20:50 | Reagovat

fuuuu no tak to som zvedava ako to všetko bude pokračovať ale vidim že to bude jedna z ďalších skvelých story!=)

4 MaRy AnN MaRy AnN | 6. ledna 2009 v 21:10 | Reagovat

Ach ta romantika. Je moc pekny. Tak honem! Pokracko!

5 Swuppie Swuppie | 6. ledna 2009 v 21:36 | Reagovat

sladké roztomilé okouzlující krásné a kurva se mi to prostě líbí :)

6 Simka Simka | 6. ledna 2009 v 21:38 | Reagovat

tak krásne nepravdepodobné a preto reálne.... a je to sladké....rozhodne je to dobrá story do šuplíka ALE ešte lepšia pre nás xD

7 JajPi JajPi | Web | 6. ledna 2009 v 21:40 | Reagovat

do prkna..xD na to, jak jsem byla před chvilou ještě ospalá, mě tohleto dokonale probudilo.. ahh..xD hmm hmm.. chci další díl xDxD

8 Laivine Laivine | 6. ledna 2009 v 21:41 | Reagovat

Jestli si to strčíš do šuplíku, tak ti ho vyrvu, vezmu to z něj, rozkopu ho, ty třísky ti hodím na hlavu a všechno to tu zveřejním sama!

JÉ!!!

Je to sice nereálný, nepravděpodobný, vlastně je to dost divný ale hrozně se mi to líbí, takže zapomeň na šuplíka a přidávej jako divá,protože bych chtěla pokráčko. Prosím pěkně...

PS: ... kruciš, chtěla jsem ještě něco napsat, ale zamyslela jsem se a zapomněla to, takže nic. Konec PS

9 kanec kanec | 6. ledna 2009 v 21:55 | Reagovat

Ježííš další....:)

10 Jannica Jannica | Web | 6. ledna 2009 v 22:01 | Reagovat

Celou dobu to žeru, hltám každý slovo a pak najednou BUM! konec kapitoly...

Tak teď honem rychle další díl, hrozně se mi to líbí:))

Ale nejde na to Gerard nějak mega rychle? :D No, on může...xD

11 Lily Lily | 6. ledna 2009 v 22:04 | Reagovat

tyjo, dost dobrýýýýý...Hodně dobrý....nejlepšííí!!!

12 ChemicalBarbie ChemicalBarbie | Web | 6. ledna 2009 v 22:32 | Reagovat

woooov, to je tak zaujimave tym, že se ani neznaji a už se jaksi davaji dokopi...xD piiisss dal a na ten suplik zapomen jo?? xD

13 FraGee FraGee | Web | 7. ledna 2009 v 0:26 | Reagovat

Wow fakt rychlý :D. ale stgálo to za čekání. Hele neinspirovala ses rychlostí od "někoho"?? :D

14 Baarny Baarny | Web | 7. ledna 2009 v 11:19 | Reagovat

Hele, já jsem sem psala koment a on tu neni :( Budu brečet, páč už nevim co sem psala... teda krom toho, že to je úžasný a že doufám, že pokráčko bude co nejdřív... Fakt se mi to líbit....

15 DareDareDevil DareDareDevil | Web | 7. ledna 2009 v 12:02 | Reagovat

fňuk, to bylo tak romantický, že snad zdrhnu na autobusový nádraží a sednu první bus, terej pojede:-D

16 Simča Simča | 7. ledna 2009 v 13:58 | Reagovat

No vyvíjí se to celkem rychle :-D, ale ne že by mi to vadilo, je to moc pěkný ;-)

17 Tery Tery | 7. ledna 2009 v 14:46 | Reagovat

OH MY FUCKING GOD!!! bez pokráčka nepřežiju xD....

18 koko koko | 7. ledna 2009 v 15:20 | Reagovat

pokráčko líbí:D

19 fallen angel fallen angel | Web | 7. ledna 2009 v 15:48 | Reagovat

jéé! mooooc pěkný!!!

a žadnej šuplík xD

20 Zuzu Zuzu | Web | 7. ledna 2009 v 17:18 | Reagovat

Tak na šuplík hodně rychle zapoměň :-D

21 Saxana Saxana | Web | 7. ledna 2009 v 18:21 | Reagovat

Pekne sa to začína...  A ako to tak poznám, niečo sa stane. a na to NIEČO  sa moooc teším :)

22 Allegra Allegra | 7. ledna 2009 v 18:21 | Reagovat

Awww, niečo takéto krásne si tvoj šuplík určite nezaslúži! Takže čakám na pokračovanie.... čakám... a čakám.. čakám.... Tak kde to viazne? :D

23 jimmy jimmy | 7. ledna 2009 v 19:47 | Reagovat

co to????hele frankie, víš že k cizím lidem se po 5minutách hned nestěhuje,že???XDXDXDtěším se na další!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

24 alicIA alicIA | Web | 7. ledna 2009 v 20:08 | Reagovat

to je niceee!!! :) nie ze si to nechas pre seba! cem pokrackooo!!!!

25 NaTTali NaTTali | Web | 8. ledna 2009 v 16:29 | Reagovat

to je úžasný,takový roztomilý....moc,moc se mi to líbí x).Sem skoro ani nemrkala,když sem to četla xDD.

né do šuplíku rozhodně ne xD

26 Frankovka Frankovka | Web | 8. ledna 2009 v 21:40 | Reagovat

jéé...já chci taky jen tak někam jet a takhle rychle se seznámt třeby s Feem =D Rychle dáááál!!!!

27 kisss kisss | Web | 9. ledna 2009 v 15:16 | Reagovat

Ooooooo ..... To je krásny, takovi ťuťuťu ňuňu xD

28 Mimush Mimush | Web | 11. ledna 2009 v 11:23 | Reagovat

aaa to je skvelé :D:D:D

síce si neviem predstaviť, ako by sa takéto niečo mohlo normálne stať, ale je mi to fuk ! :D

Je to chutné a musí to pokračovať :D

29 Ivušák-LittLe-PANSY Ivušák-LittLe-PANSY | 30. června 2009 v 12:29 | Reagovat

ja chcu pokračovanie :D to je strašne pekné :) a ja som zvedaváa :DDD

30 Nickey Nickey | 14. srpna 2009 v 12:54 | Reagovat

to je...ah, nemám slov! něco tak naprosto dokonalýho sem už dlouho nečetla! pokračuj, prosím....!

31 GisKa_xXx GisKa_xXx | 9. listopadu 2009 v 12:58 | Reagovat

úžasný, dokonalý, pokrááááčkoooo!!! pls!!! a hodně rychle xD

32 wiki_O_o wiki_O_o | 2. března 2010 v 19:11 | Reagovat

vlastně mě nehorázně mrzí, že tahle story tady zůstane už napořád nedokončená :( strašně jsem se těšila na pokráčka!

33 HSimC HSimC | 12. února 2012 v 22:24 | Reagovat

Páči sa mi to, hrozne moc. Škoda, že koniec ostáva len v autorkinej hlave..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama