23. ledna 2009 v 18:38 | Anett,Pip
|
Komentáře jsou velice nepřesvědčivé, snažte se trošku víc.
Varování : Opět hrozí nekontrolovatelné výbuchy smíchu
"Co se děje, miláčku?"ptal se mě jednou večer, kdy jsme seděli, já už na své spravené zadnici, u televize. Abyste rozuměli, on se na mě doslova pověsil. Už přes čtrnáct dní se ode mě nehnul ani na krok.
Chodil se mnou i do práce, což mělo za důsledek můj vyhazov. Rozumějte, když se k vám do uniformy smažiče hranolků v mekáči snaží nacpat ještě někdo další, byť malý jako Frank, šéfovi se to nelíbí. Ale pak jsem dostal spásný nápad, sehnal jsem si práci v úklidové četě a ti lidé tam byli hodní, že nám spíchli dvě uniformy dohromady a Frank dostává plat taky.
"Víš, myslím, že by náš vztah měl postoupit na další úroveň." řekl jsem vážně a Frank se zamyslel.
"Myslíš jako sex?"zašeptal poslední slovo a zčervenal.
"Ano."
Teď zrudnul ještě víc. Tohle bylo fakt dokonale sladký. Podíval se na mě a začal mě hladit po tváři a pak se mi otíral nosem o ten můj a pak mě začal líbat a já jsem se začal děsně smát.
"Co je?" zakoktal a podíval se na mě.
"Nic jen, no můžeš udělat něco, trošku víš víc…" snažil jsem se naznačit, aby mě prostě trošku víc nabudil. Ale asi to pochopil. Vstal a stoupnul si přede mě. Naznačil jsem kývnutím hlavou za něj, otočil se a viděl tam věž, tak k ní došel, zapnul nějakou hudbu a kupodivu se na to dalo i tancovat tak tam začal něco předvádět.
Děsně jsem se chtěl začít smát, ale neudělal jsem to, připadal by si ještě víc trapně chudák. Sundal si tričko a hodil mi ho, páni jsem ani nevěděl, že má rád tetování, teda je pokérovanej hodně. Spíš bych si myslel, že se bojí jehel. Ale zase každej není takový pako jako já.
No a pak to přišlo.
Rozepnul si pásek, pak knoflík, pak zip a kalhoty mu spadly. Jenže jak se shýbnul, že si ty kalhoty sundá tak na jedné noze to nevydržel, začal tam poskakovat a nakonec hodil hubu. To jsem ale fakt už nevydržel a začal se neuvěřitelně smát.
Vstal jsem a šel mu pomoct, chudák začal brečet, že mu to nejde, tak jsem ho začal utěšovat a nakonec to dopadlo tak, jak jsem chtěl už od začátku. Bylo to zkrátka moje malé střívko, ale já jsem ho měl moc a moc rád.
Ano, jeho střívko jsem měl hodně rád (pardon, nechutná poznámka). Náš vztah se tedy doopravdy posunul o úroveň víc. Řekl bych do něj, že je ještě panic, ale když došlo na věc, jevil se jako zkušený. Dokonce možná zkušenější než já. A to mě naštvalo, ale nedal jsem to znát, protože by z toho taky mohlo sejít a já bych si ne to… neprohlédl jeho krásné tělo zblízka. Když jsme se tak váleli na posteli a ucumlávali se, zkusil jsem ho lehce kousnout.
Fakt jen lehounce, abych ho to trochu rozjelo. Vím, že na to by stačil parní válec, ale takhle to bylo zábavnější. Ale netušil jsem, jak moc toho budu litovat. On, můj miláček malinkej, to chtěl zkusit taky. A já, v naivním zaslepení, že teď se nic stát nemůže, souhlasil. Inu, Frankie kousnul.
Ten doktor na pohotovosti se mi už zase smál. Když jsem mu řekl, kdy a kde se mi to stalo. A hlavně s kým. To ho už odrovnalo. Myslel jsem, že ho pokoušu taky, ale ta obrovská tržná rána, kterou mi Frankie udělal piercingem, a zakončil ji obrovským kousancem u mé pravé bradavky, mi zabránila v jakémkoliv prudším pohybu. A to jsem mohl být rád, že můžu ještě kojit.
Měl jsem tam obrovskou jizvu, dobře tak velká nebyla, ale pak v létě jsem tvrdil, že jsem potkal v lese medvěda a že mě prostě trošku přátelsky poplácal… Frankie byl z toho celý špatný, od té doby se mě už nepokusil nikdy kousnout, vlastně si radši vyndal i pierc. A vlastně noci byli lepší taky, vlastně každej večer jsem měl to, co jsem chtěl.
Po týdnu jsem byl dost zrychtovaný, vůbec jsem nespal, Frank mě stále budil, ať už to bylo kvůli mastičce pro moji bradavku, nebo kvůli choutkám, jídlu anebo prostě jen potřeboval zachránit, třeba když se zamotá do košile a tak podobně. Takhle to šlo dost často. Jednou se mi ale nepovedlo ho ochránit jeho samotného před sebou.
Prostě si vzal trošku víc prášků proti bolesti (zlomil si nohu, když se pokoušel jít ven jen v sandálech, jenže nějak pominul fakt, že je venku zima a náledí). Vážně jsem se o něj bál, že se třeba otrávil naschvál. Naštěstí to tak nebylo a já jsem mohl žít dál.
Když jsem později tak polehával na posteli a měřil frekvenci Frankova dechu (jestli náhodou nezapomněl dejchat), přemýšlel jsem o tom, jak to vlastně všechno je. Moje city k Frankiemu se dost změnil. Miloval jsem ho. Ano, vážení, je to tak. Zamiloval jsem se. Dokonce i přes to, co mi způsobil.
Přes to, že mi po žebro zabodnul tyč na napichování odpadků, když jsme byli v práci. Přes to, že se mi pokoušel vžehlit košili, když jsem ji měl na sobě. Přes to, že dal do akvária uzené šproty s tím, že mi chtěl udělat radost, protože mám rád akvaristiku. Přes to, že sousedům ukradl psa a dal mi ho k narozeninám a o dva dny později mě zatkli policisté.
áno, skoro mi jebol book na zem jak sa smejem ale nevadí no :D šak to je geniálne :D chudák Gerard :D hehe :D bože looool :D