Gerard
S leknutím jsem se probudil. Někdo na mě sáhnul. Bert!
"Gee, už je noc, půjdeme?" Podíval jsem se na Jephu. Přikývnul.
S leknutím jsem se probudil. Někdo na mě sáhnul. Bert!
"Gee, už je noc, půjdeme?" Podíval jsem se na Jephu. Přikývnul.
"Dobře, půjdeme po dvou. Kde je Mikey?"
"Tady jsem." Seděl v koutě a vypadal nemocně.
"Co ti je Mikey?" Měl jsem o něj strach. Nikoho jiného než jeho a Berta jsem neměl.
"Jsem Okay. Půjdeme už?" Přikývnul jsem. Vyšli jsme ven. Šel jsem s Mikeym. Chytili jsme si pár krys a já netopýra. Miluju netopýry. Šli jsme nočním městem a mlčeli. Už dlouho jsme s Mikeym takhle nikde nebyli. Mikey se najednou rozeběhl a zmizel za rohem. Co ho to zase napadlo?
"Mikey! Mikey vrať se!" Volal jsem na něj, ale byl daleko. To je idiot. Běžel jsem za ním. Z dálky ke mně dolíhalo vrzání. Když jsem ho doběhl, Mikey se točil na dětskym kolotoči. Smál se jako malej kluk. Musel jsem se smát taky.
"No tak Gee, pojď taky. Je to sranda." Prosil mě bráška. Podíval jsem se, kam mě to Mikey vlastně zatáhnul. Bylo to dětský hříště, kde jsem měl včera schůzku s Frankem. Nikdo tady ale nebyl. Mikey se dál točil na kolotoči. Smál se, už dlouho jsem ho neslyšel smát se. Vypadal zase jako dřív. Jako před tím ne….
"No tak už pojď. Je to sranda." Najednou stál Mikey u mě a táhnul mě na kolotoč. Roztočil mě a já se cítil jak mi letní vítr cuchal vlasy. Je to už dlouho, co jsem si s malim Mikeym jen tak hráli. Smáli jsme se jako když nám bylo pět. Pak jsem ale slyšel kroky. Mikey mě přestal točit. Někdo šel naším směrem. Byli dva. Podíval jsem se na bráchu. Vypadalo to, že má strach. Schovali jsme se do křoví, naproti houpačkám. Ti dva si sedli na houpačky. Byl to nějakej kluk s holkou. Slyšel jsem o čem se bavili.
"Víš, já mám opravdu strach. Ještě nikdy to nebylo tak vážný jako teď." Říkala mu ta holka.
"Já to chápu, taky se bojim." Ten hlas toho kluka sem znal, byl to Frank! Chtěl jsem odejít, věděl jsem, o čem se baví. Mikey mi ale držel rukáv. Nechtěl mě pustit. Přiložil si prst ke rtům. Mám být sticha.
"Za všechno se nám teď pomstí. Umíš si vůbec představit, jak to bude vypadat, když se jim to povede?" v hlase té dívky byl slyšet strach. Až sem jsem cítil, jak se třese.
"To bude dobrý. Nějak tomu zabráníme Alic." Cože? Alic? Mikey sebou trhnul, když slyšel to jméno. Držel jsem ho za mikinu. Chtěl za ní jít. Posunkama jsem u řekl, že bude lepší, když vypadneme. Když byli dostatečně daleko konečně Mikey promluvil.
"Alic! Myslíš, že to byla ona?" Tvářil se zmateně. "Já nevím Mikey, mohla to být ona." Nechtěl jsem mu ale dávat moc velkou naději.
"Byl, byl by to zázrak kdyby to byla skutečně ona." Poprvé po dlouhé době jsem viděl, že je Mikey šťastný.
"Radši se vrátíme. Třeba už tam budou ostatní." Jen přikývl a šli jsme lesíkem k opuštěnému domu. Byl jsem rád, že Mikey zase vypadal jakože je šťastný. Alicia. Mysleli jsme si, že je mrtvá. Když jsme vyšli do sklepa, všichni už tam byli.
"Kde jste tak dlouho? Řeklo se minimálně na dvě hodiny." Uhodil na nás Bert. "Měli jsme takovej menší problém." Snažil jsem se mu vysvětlit.
"Jakej problém?" Kouknul jsem na Mikeyho. Kývnul, že ano. "Asi jsme potkali Alcii." Bert na mě koukal, jako kdyby mejm slovům vůbec nerozuměl.
"Alicii? Já myslel, že je…"
"Jo, to já taky." Řekl mi Mikey a usmíval se, jako sluníčko. "Třeba to nebyla ona. Viděli jste jí do tváře?" teď se ozval Pete. Jeho hlas se chvěl, když se na ní ptal.
"Pete, poznám její hlas. Byla to ona." Mikey koukal na Peta, který pořád vypadal jakože tomu pořád nemůže uvěřit.
"No bejt váma, neděl bych si moc velký naděje. Nemusela to být ona." Opravdu jsem nechtěl, aby byl Mikey zklamaný.
"Ty znáš toho kluka co byl s ní, žejo?" Mikey a Pete na mě hleděli, jako by to pro ně bylo životně důležitý.
"Jo, no mluvil jsem s ním jednou."
"A mohl by ses s ním sejít? Zařídit nějak, aby sme se mohli setkat s Alic?" Pete na mě koukal tak prosebně.
"Já nevím, nezní to jako dobrej nápad."
"Gee." Mikey ke mně přistoupil a obejmul mě. "Prosím, víš co pro nás, mě a Pete, Alic znamená. Prosím!"
"Tak dobře, nějak to zkusím." Oba teď zářili štěstím.
ty jo to mě zajima s tou alíc