Gerard:
Nemoh sem se na nic soustředit. Z pěti skupin sem tři špatně proved po galerii a blbě jim vyložil výklad. Prostě na něj musim pořád myslet. Pořád sem ho viděl před sebou jak stál ve sprše. Jak se zachvěl, když sem ho poplácal po rameni. Tohle sem cítil naposledy, když sem poprvé uviděl Benjiho. Co si o tom mám myslet? Přece se do něj nemůžu zamilovat? To nejde! "Ahoj Gee" Frankie? Ne byl to Mikey. Občas mě tady navštíví. Dneska ale přišel později než obvykle. "Mikey? Tebe bych nečekal." co to kecám!
"Cože? Dyť sem chodim skoro každej den" divil se. "Jo no jo." kurva co sem čekal? Vážně sem byl tak moc naivní, že sem si myslel, že by za mnou přišel Frankie? "Hele mluvil si s tim Frankem? Byl si včera tak děsně vožralej, že si to nemůžeš pamatovat. Bude u nás bydlet." snažil se navázat konverzaci. "Jo toho sem si všimnul, že tam bydlí. Ráno sem mu vběhnul do sprchy." přiznal sem se a určitě sem se začal i červenat. "No tak Gee. Ty se teda nezdáš" posmíval se mi. "Ne ty pitomče. Já myslel, že tam si ty!" Mike se začal smát. "Ale ne! Já to chtěl jenom něco říct!" omlouval sem svoji hloupou větu.
"No jo. Já přece nic neříkám.... Hele já už půjdu, ahoj." rozloučil se semnou a odešel. Co tady mám dělat? Jindy se tady nenudim, ale dneska to bylo jiný. Už se nemůžu dočkat až přijdu domu. Ne že bych se těšil na klid a večer strávený s bráškou. Já se těšil na Frankieho. Co to se mnou dělá? Jen co padla šestá hodina vyběh sem z galerie a utíkal směr autobus. Sakra takhle rychle sem doma ještě nikdy nebyl. To je divný. Je zamčeno. Je úplně normální, Mikey neni doma, ale skrytě sem doufal, že tam bude Frank.
Odemknul sem a vešel do chodby. Byt zel prázdnotou. Dostal sem nápad. Nikdo tady není. Vím, že bych neměl, ale sem zvědavej. Přešel sem obývák, prošel kolem Mikeyho pokoje, pak následoval můj a pak ten Frankieho. Ne to bych neměl! Je to jeho soukromý. Zvědavost mě přemohla. Otevřel sem dveře a vešel do pokoje. Nádherně to tady vonělo. Měl to tady hezky upravený. Na zdi měl vylepenej plakát Black Flag. Tady se mi moc líbilo. Chtěl bych tady spát. Bydlet. Ale s Frankiem. Navždy. Sakra ten kluk dělá divy. Dyť já zapomněl na Benjiho! Do hajzlu! Frankie!!! On spinká. Asi bych měl jít pryč. Ale proč dyť spí. Budu se přece jen dívat. Nic víc. Sednul sem si na postel a díval se na něj. Vypadal tak nevinně. Ach Frankie, kéž bys byl víc než jen kamarád. Nějaký neznámý tvoreček ve mě se hnul. Mám ho políbit? Vždyť' spí. Nic by nezjistil. Naklonil sem se k němu. Voněl jako miminko. Srdce mi hořelo.
Frankie:
Hebké rty na mých. Páni kdo to může být? Otevřu oči. Gee! On mě líbá. Co mám dělat? Zavřel sem oči a předstíral spánek. Nechal sem ho ať dělá co začal. Přestal. Proč? "Ne, pokračuj." vybídnul sem ho. Podíval se na mě nevěřícně. Ježiši nad čím přemýšlí? Určitě chtěl taky pokračovat. Vidim mu to na očích. Jenže já sem dost netrpělivej člověk. Vrátil sem mu jeho polibek. Ne tak opatrně jako on. Vášnivě. Moje srdce bylo na poplach. Vklouznul sem jazykem za jeho rty. Ani sem nemusel hledat ten jeho, našel si mě sám. Stáhnul sem ho na sebe. Hladil mě po vlasech. Je tak něžnej. Chtěl sem víc. Začal sem mu sundávat triko. Naskytl se mi pohled jen pro bohy.
Nikdy sem neviděl nikoho krásnějšího. Hladil sem ho po zádech. Sjížděl sem rukama dolů a zastavil se na jeho zadních partiích. Sakra ten má ale zadek. Jéé kdy mi Gee sundal triko? To sem nějak nezaregistroval. Změnil sem směr pohybu mých rukou. Naslepo sem nahmatal jeho rozkrok. Zas tak těžký to nebylo. Už měl problém a ne zrovna malej. "Frankie.." vdechl mi do rtů.. Ochotně sem mu pomoh z kalhot. Tohle je ještě lepší pohled. Kurva ten Gee se má teda čím chlubit. Gerard se odtrhnul od mých rtů. Líbat ale nepřestal. Pomalu se rty posouval dolů. To si nechám líbit.
Kalhoty mi začínaly bejt nějak moc těsný. Rozepnul mi zip a vysvlíknul mě z nich, "Gee?" vzrušením sem sotva mohl mluvit. "Já.....ach Gee. Chci" Gerard ke mě zvednul hlavu. Uličnicky se usmál. Naše rty se znova spojily. Gee mě opatrně otočil na břicho. Hladil mě po vlasech a něžně líbal na zádech. Naklonil se ke mě a zašeptal mi do ucha. "Neboj se, sem s tebou." To mě uklidnilo. Au. Prudká bolest. Co příraz to bolest. Gee se snažil bejt opatrnej. Po pár přírazech se bolest změnila ve slast. Je to užasný. Nikdy sem nezažil lepší pocit. Pochvíli si Gee lehnul vedle mě a sotva popadal dech. "Frankie....to bylo neuvěřitelný." asi to měl s čím srovnat. "Jo to bylo. Ještě nikdy sem něco takovýho nezažil. S klukem to bylo poprvý." svěřil sem mu.
Gerard:
Cože? Sem jeho první? To mi trochu lichotilo. Byl ještě nevinej, to je roztomilý. "Vážně? No to teda nevim co říct." vlastně sem nevěděl co bych měl dělat. Podíval sem se na hodinky. Devět večer. Nepřišel už Mikey? "Já...no asi bych měl jít k sobě." řek sem Frankiemu. Zatvářil se mrzutě. "Tak ahoj." pozdravil mě. Pobral sem svoje věci a rychle odešel. Došel sem do koupelny a tam se oblíknul a musel sem si opláchnout obličej. Co se to stalo? Já spal s Frankiem? Pořád sem tomu nemoh uvěřit.
Mikey ještě nebyl doma. To je úplně normální. Co budu teď' dělat? Rozhodnul sem se jít spát. Otevřel sem dveře svýho pokoje. Byla tu tma jako vždycky, mám rád tmavý věci. Lehnul sem si a okamžitě usnul.
Někdo klepe na dveře. "Pojď' dál" vyzval sem Mikeyho rozespale. Podíval sem se na hodiny. Půl jedný v noci. Mikey si lehnul vedle mě. Otočil sem se k němu. "Co potřebuješ Mikey?" zeptal sem se ho. Vidění se mi konečně rozostřilo. "Franku!!" ležel vedle mě a tvářil se jako andílek. "Ahoj Gee." promluvil. Uvnitř mě se všechno hejbalo. "Po-potřebuješ něco?" jeho přítomnost mě znervózňovala.
"No..ehe nechci tam bejt sám." řek mi smutně. Otočil sem se ke svému nočnímu stolku. Podíval sem se na Benjiho fotku. Benji nebo Frankie? To je dilema. "Můžeš se zůstat. Ale Frankie...já potřebuju trochu času." vysvětloval sem mu opatrně. Díval se na mě upřeně. Měl nádherný oči. !To je dobrý Gee." přesvědčil mě. Líbnul sem ho něžně na čelo. "Dobrou noc Frankie." Frankie se schoulil vedle mě. Musela mu bejt zima. Já mu zapomněl dát deku. Nechtělo se mi vylejzat ven. Opatrně sem ho přikryl svojí peřinou. "Děkuju." hlesl Frankoušek potichu. Přitulil sem se k němu blíž. Ale ne tak, aby to nevypadalo, že chci víc.
Frankie:
Probudil sem se hodně brzo ráno. Podíval sem se na Gerarda. Byl nepopsatelně krásnej, když spinkal. Nechtěl sem ho vzbudit. Potichu sem odcupital z pokoje. Už svítalo. Naposledy sem se podíval na Gerarda a jeho pokoj. Šel sem se napít do kuchyně. "Franku? Ty už si vzhůru?" málem sem upustil skleničku. Na sedačce seděl Mikey. "Já...no měl sem žízeň." vysvětloval sem svoji brzkou přítomnost v kuchyni.
"Hele kde si byl skoro celou noc?" málem sem přestal dýchat. "Cože?"
"No měl si otevřený dveře od pokoje, ale nebyl si tam." zajímal se pořád Mikey. "Jo aha no...to sem byl asi na...na záchodě." vymyslel sem rychle nějakou výmluvu. "Fakt? To je divný. Já byl totiž v koupelně a tys tam nebyl." vyzvídal dál. "No to sme se asi minuli." věděl sem, že to nemůže bejt pravda. Mikey se na mě podezíravě podíval. Určitě mi nevěřil. "No jak myslíš. Já už půjdu." podíval sem se na kuchyňský hodiny. Bylo chvíli po půl šestý. Kam může jít takhle brzo ráno? Dyť' je sobota? Jenže už odešel, tak sem se ho nestačil ani zeptat. Zívnul sem si. Půjdu si lehnout. Po tak náročným večeru si to zasloužím. Odkráčel sem do pokoje, padnul unaveně do postele a usnul jak špalek.
Probudil mě docela nepříjemnej smrad. Co to je? Neochotně sem se vydal hledat příčinu zápachu. Záhadu sem rozluštil v kuchyni. Někdo tam připálil cibuli. "Je tady někdo?" zeptal sem se. Zdálo se totiž, že je byt úplně opuštěnej. Vypnul sem sporák a tu břečku vyhodil do koše. "Dobré ráno ospalče." bouchly vstupní dveře.
"Kde si byl Gerarde?" "No šel sem koupit něco k pití." pověděl mi. V tašce mu cinkali lahve a mě bylo jasný, že to není normální voda. "No to roztomilý, ale nějak si zapomněl vypnout sporák. Připálil si cibuli ty troubo." řek sem mu s úsměvem. "Jéé tak to se omlouvám. Já se pokoušel uvařit oběd." omlouval se. "Nemusíš se mi omlouvat." líbilo se mi, jak se tvářil rozpačitě.
"Když mě to vaření vůbec nejde." postěžoval si mi. "To nevadí. Ukuchtíme něco společnýma silama jo?" vše sem doplnil povzbudivým úsměvem.
hm xD vidim že Gerard je taky tak dobrej kuchař jak já xD
počkej.. brácho a kdo nám bude vařit?