close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

My Chemical Romance 4

31. prosince 2008 v 13:50 | Payinna |  Frerard -> My Chemical Romance
4. kapitola

Sonny měl pravdu. Sem z něj úplně hotvej. Rozhlodnul sem asi po dvou hodinách čumění do zdi. Zavřel sem se u sebe v pokoji a pořád
přemýšlel nad Gerardem. Dyťjá mám přece holku. Nikdy mě kluci nezajímali. Půjčil sem si nějaký máminy časopisy. Seděl sem u sbe na
posteli a prohlížel si ty kluky. Nic! Vůbec semnou nic nedělali. Jenže jakmile sem si vybavil Gerarda, moje srdce se zase divoce
rozbušilo. Co se to semnou děje? Tohle přece nejsem já. Zkusil sem myslet na Marcy. To mi ale akorát zhoršilo náladu. Pustil sem si Black
Flag. Jo to mám rád. Konečně se mi podařilo usnout.


Ráno mě probudio ten odpornej zvuk budíku. Nesnášim to. Všechno je to nějaký divný. Obvykle mi ráno trvaj kosmetický úpravy skoro
hodinu. Dneska sem si jen vyčistil zuby a učasal se. Hned před školuo si mě odchytla Marcy.
"No ahoj zlatíčko. Kampak ses mi včera schoval? Sháněla sem tě úplně všude." ta je tak otravná.
"Marcy dej mi pokoj! Dneska na tebe nemám náladu, tak zamnou nelez!!" seřval sem jí. Marcy vyrhtly slzy do očí a utekal. Jen at' si jde.
Má spoustu kamarádek co jí utěší. Ale kdo pomůže mě? Sem naprosto zoufalej. U vchodu do školy do mě někdo vrazil.
"Bud' o polední přestávce u zadního vchodu do tělocvičny." řekla mi postava a odešla. Podíval sem se za ní. Kluk celej v černym. Gerard!
Myslel sem, že se ve škole jen tak neukáže. A co mi sakra chce? To je vlastně jedno! Zní mi toneuvěřitelně, ale sem celaj nedočkavej na
to, až s ním budu zase sám. Budu s ním zase mluvit. Stačí mi, když se na něj budu moct jen dívat. Hodiny se nakonečně vlekly. Ježiši at'
už zazvoní!! Konečně. Utíkal sem ze třídy okamžitě ven. Dneska na oběd seru.

Gerard už tam byl. Radostně sem mu zamával. On se ale tvářil dost nasraně. Co se mu stalo?
"Ahoj Gerarde. Co potřebuješ?" zeptal sem se ho vesele.
"Co si o sobě vůbec myslišíš ty malej kreténe!?" okamžitě smazal můj usměv na tváři.
"Cože? O co jde?"
"Včera sem mluvil se Sonnym." začal pomalu. Ta sketa!! Ten hajzl mu to určitě řek!
"Proč si to za mě zaplatil? I ten dluh?" zeptal se mě podrážděně. Co mu mám říct?
"No...ty..ty si to potřeboval, ne?" vysvětlil sem mu. Gerard šel pomalym krokem ke mě. Do hajzlu on mě snad zabije!
"ale neprosil sem se tě o to, aby si to za mě platil! Jasný? Nic od tebe nechci!" řek mi důrazně. Zase se ke mě přiblížil. Udělal sem krok
dozadu. Proč nemůžeme bejt třeba na hřišti? Tady je zsmnou jenom zed'!
"Nevěděl sem, že tě to tak naštve! Omlouvám se. Nemyslel sem to špatně." už se mu zase omlouvám. Co se to semnou děje? Přiblížil se
ještě blíž. Narazil sem do zdi. Kurva! Gerard se na mě díval. Ale už to nebyl ten hnusnej pohled.
"Asi bych ti měl poděkovat. Zase si mi pomohl. Děkuju." usmál se na mě. Spadl mi ohromnej kámen ze srdce. Podíval sem se mu do očí.
Ztratil sem se v nich. Už je to tady zase. Ten divnej pocit v břiše. Na co čekáš? Polib mě!!!! Křičel sem uvnitř. Natáhl ke mě ruku a
pohladil mě po vlasech. Zachvěl sem se. Přejížděl konečkama prstů po mé tváři. Rtech. Krku. Byl sem jako omámený. Nikdy sem se takhle
necítil. Tal št'astný! Tak nervozní! Pohladil sem ho po vlasech. Vzal sem jho tvář do dlaní. Už to dál nevydržím. Přitáhnul sem ho k sobě a
něžně ho políbil na rty. Byl to jen o chviličku dekší polibek než ten první. Chvěl sem se p celém těle. Tohle semnou ještě niky nikdo
neudělal. Gerard se na mě díval. Dívali sme se jeden druhému do oč. Jako by se zastavil celý svět. Gerard mě přitisknul ořádně ke zdi. Co
dělá? Já bych mu nikam neutekl. Určitě ne ted' Naše rty se spojily. Lehce sem pootevřel ústa. Gerard vklouznul jazykem za mé rty. V te
okamžik mi v břiše explodovalo hejno malinkatejch motýlů. Naše jazyky do sebe navzájem narážely. Mi tam jen stáli u zdi a pevně se
obímali.Pak to všechno skončilo. Gerardse odemě odtáhnul. Díval se na mě polekaně. Asi taky nechápal co se stalo.
"Gee?" trhnul sebou.
"Hele já nevim co se stalo. Vůbec sme to neměli dělat. To není správné." domlouval nám. Jen sem přikývnul.
"Tak ahoj Frankie." rozloučil se semnou a odešel. Frankie? Jak je to dlouho co mi takhle někdo řek? Ale od něj se mi to moc líbilo.

Zůstal sem u tělocvičny až dokonce přestávky. Počkla sem až se mi pořádně sklidní srdce a tep a mozek mi zase začne pořádně fungovat.
Do třédy sem vešel se št'astnym ůsměvem na tváři. Ježiši co to mělo znamenat? Líbal sem se s klukem! Ne, libal sem se s Gerardem! V tom
sned není žádnej rozdíl? At' to bylo jak to bylo, bylo to fajn a chtěl bych znovu. Jenže co když nebude chtít Gee? Tvářil se přece dost
vyděšeně. Jenže všichni vědi, že je to buzna! No a? Já taky, tada myslim. A co když byl sfetovanej, jako že jo? Nemusel mít vůbec
ponětí o tom co dělá. Do hajzlu! Už mi stoho magoří. Mulvim sám se sebou. Sem zralej na cvokaře!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fallen angel fallen angel | Web | 3. ledna 2009 v 20:35 | Reagovat

jo ja ci aby oba chtěli xD

2 Ales Ales | 30. března 2009 v 20:55 | Reagovat

Tady je někdo hodně úchylnej a nardženej ×D ×D *sorry ×D*

3 fanynka fanynka | 28. července 2009 v 15:22 | Reagovat

ach,to bylo krásný,jak se líbali

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama