11. kapitola
Asi po druhý hodině v noci se Geemu udělalo zle. Dostal třasák a začal se svíjet v bolestech.
"Gee co je ti?" dostal sem strach. Podíval se
na mě. Oči měl plný slz a bolesti. Vzal sem ho za ruku.
"Je ti zle! Musíš do nemocnice." hlavně nesmim začít panikařit. "Tam ne." řekl mi
"Je ti zle! Musíš do nemocnice." hlavně nesmim začít panikařit. "Tam ne." řekl mi
s obtížema. "Dobře. Tak tě odvedu domů." rozhodnul sem. Neodporoval mi. S námahou sem mu pomohl se postavit. Podepřel sem ho.
"To...to nejde. Bo-lí to." skučel.
"Vydřž lásko." podporoval sem ho. Posadil sem ho na lavičku. Co ted' budu dělat? Do nemocnice nechce.
Vyndal sem mobil a zavolal tágo. Sednul sem si vedle něj a hladil ho po zádech. Vím, že mu to nepomůže, ale bude vědět, že sem s ním. Že
ho miluju a nikdy ho neopustim. Předklonil se a plakal bolestí. Trpěl sem s ním. Už jen to, že ho vidím jak trpí mě rve za srdce. Kurva kde
se ten taxík courá? Copak neví jak je mýmu Geemu zle?
Deset minut! Trvalo mu to deset minut! Za to bych ho měl zažalovat. Gee se sotva
postavil. S obtížema došel k autu. Vpadnul na zadní sedačku a zaskučel bolestí. Bodlo mě u srdce. Posadli sem se vedla něj a řekl taxikáři
kam nás mí odvézt. Gee si o mě opřel hlavu. Během chvilky sem měl mikinu promočenou od jeho slz. Gee zvednul hlavu a předklonil se.
"Gee co se děje? Je to horší?" bál sem se. Vydával ze sebe divný zvuky. Taxikář zastavil. Sme na místě. Vystoupil sem z auta, obešel ho a otevřel Geemu dveře. Vypadl na zem. Podíval sem se do auta. Poblil to tam!! Rychle sem ho zvednul, zaplatil taxikáři a šel pomalu k
"Gee co se děje? Je to horší?" bál sem se. Vydával ze sebe divný zvuky. Taxikář zastavil. Sme na místě. Vystoupil sem z auta, obešel ho a otevřel Geemu dveře. Vypadl na zem. Podíval sem se do auta. Poblil to tam!! Rychle sem ho zvednul, zaplatil taxikáři a šel pomalu k
zadnímu vchodu. Opřel sem Geeho o zed' domu. V kapse našel klíče. Pomohl sem mu do schodů. Bylo to namáhavý. Proč musim mít pokoj až
nahoře?! Rozrazil sem dveře a položil Geeho do postele. Zevšeho nejdřív sem došel pro kýbl. Miluju Gerarda, ale nemusí mi poblejt celej
pokoj. Sundal sem mu boty, kalhoty a mikinu. Zachumlal sem ho do peřin. Klepal se, ale nevim jestli to bylo zimou.
"Hned sem zpátky." pověděl sem mu. Seběhnul sem dolu do kuchyně. Udělám mu čaj. Trošku ho zahřeje a mě je po čaji vždycky líp."Franku? Kdy si přišel domů? máma. Seděla v kuchyni a díval se na mě.
"Před chvílí." odpověděl sem jí, když sem hledal cukr.
"Hele nevíš, kde máme cukr?"
"Hned sem zpátky." pověděl sem mu. Seběhnul sem dolu do kuchyně. Udělám mu čaj. Trošku ho zahřeje a mě je po čaji vždycky líp."Franku? Kdy si přišel domů? máma. Seděla v kuchyni a díval se na mě.
"Před chvílí." odpověděl sem jí, když sem hledal cukr.
"Hele nevíš, kde máme cukr?"
zeptla sem se. Udiveně povytáhla obočí.
"Cukr? Na levo ve skřínce. Na co potřebuješ cukr?" nechápala. Musímě zdržovat zrovna ted'
"Cukr? Na levo ve skřínce. Na co potřebuješ cukr?" nechápala. Musímě zdržovat zrovna ted'
"Asi do čaje." odseknul sem. Rychle sem nalil horkou vodu do hrnečku, vzal s sebou cukr a pospíchal zpět k Geemu. Vešel sem do pokoje.
Divně to tam smrdělo. V kýblu bylo nablito.
"Omlouvám se." špitnul Gee. Povzbudivě sem se na něj usmál. Vzal sem kýbl a v koupelně ho
"Omlouvám se." špitnul Gee. Povzbudivě sem se na něj usmál. Vzal sem kýbl a v koupelně ho
vypláchnul.
"To je dobrý." sednul sem si k němu na postel. Sáhnul sem mu na čelo.
"Máš horečku." začal sem si o něj dělat starosti.
"Jo. Mám ab....st'ák." pokusil se o něco jako úsměv. Vyjekl ale bolestí. Hladil sem ho po vlasech.
"Napij se trochu čaje." položil sem mu hrnek ke rtům. Jen co ale polkl trochu tekutiny zvedl se mu žaludek. Rychle sem mu podal kýbl. Když zvednul hlavu omluvně se na mě podíval.
"To je dobrý." sednul sem si k němu na postel. Sáhnul sem mu na čelo.
"Máš horečku." začal sem si o něj dělat starosti.
"Jo. Mám ab....st'ák." pokusil se o něco jako úsměv. Vyjekl ale bolestí. Hladil sem ho po vlasech.
"Napij se trochu čaje." položil sem mu hrnek ke rtům. Jen co ale polkl trochu tekutiny zvedl se mu žaludek. Rychle sem mu podal kýbl. Když zvednul hlavu omluvně se na mě podíval.
"V pořádku." odnesl sem kýbl vypláchnout. Takhle to bylo asi ještě pětkrát. Pořád se klepal, ale ne zimou. Měl horečku a děsný bolesti.
Asi v půl šestý ráno usnul. Taky sem utahanej. Lehnul sem si vedle něj a pevně ho obejmul. I když spí, třese se. Líbnul sem ho do vlasů.
"Miluju Tě Gee." zašeptal sem do ticha. Určiě mě to neslyší, ale určitě to ví. Ví to, jako já vím, že on miluje mě. Nikdy nás nic nerozdělí.
Nedovolím to. Chci se o něj celej život starat. Žít s ním. S těmahle myšlenkama sem usnul.
"Franku! Slyšíš otevři dveře! Ihned!" probudilo mě bušení na vdeře. Podíval sem se na Geeho. Jestě spal. Už se netřese. Doufám, že je mu
líp. Vyhrabal sem se z postele, tak abych nevzbudil Gerarda.
"No jo. Už jdu!" řek sem nasraně. Prudce sem otevřel dveře.
"Konečně." ozvalo se.
"Marcy?!" nestihl sem mjí zadržet. Vběhla ke mě do pokoje.
"Vpadni!" chtěl sem jí zastavit. Marcy ovšem šokaovaně koukala na
"No jo. Už jdu!" řek sem nasraně. Prudce sem otevřel dveře.
"Konečně." ozvalo se.
"Marcy?!" nestihl sem mjí zadržet. Vběhla ke mě do pokoje.
"Vpadni!" chtěl sem jí zastavit. Marcy ovšem šokaovaně koukala na
postel. Obašla ji. "Way? Franku tak tohle mi musíš vysvětlit." pořád zírala na Geeho. At' na něj nekouká! To smím jenom já.
"Nic ti vysvětlovat nemusim! Vypadni odsud ty krávo!!!" chytil sem jí za ruku a vystrčil jí z pokoje a bouchnul za ní dveřma. Vzteky sem si sednul na postel. Co ted'? Už to, že o nás ví Mikey je špatný. Ale ona? To je v hajzlu! Ted' se mi může pomstít za to, že sem jí nechal. Kurva! Co budeme dělat? Gee sebou trhnul. Prudce otevřel oči, ale hned je zase zavřel.
"Gee?" promluvil sem na něj. Otočil ke mě pomalinku hlavu.
"Nic ti vysvětlovat nemusim! Vypadni odsud ty krávo!!!" chytil sem jí za ruku a vystrčil jí z pokoje a bouchnul za ní dveřma. Vzteky sem si sednul na postel. Co ted'? Už to, že o nás ví Mikey je špatný. Ale ona? To je v hajzlu! Ted' se mi může pomstít za to, že sem jí nechal. Kurva! Co budeme dělat? Gee sebou trhnul. Prudce otevřel oči, ale hned je zase zavřel.
"Gee?" promluvil sem na něj. Otočil ke mě pomalinku hlavu.
"Kde to sem?" byl zmatenej.
"U mě doma. Už je ti líp?" zajímal sem se.
"O trošku." pověděl mi. Opravdu vypadal líp. Už se netřásl.
"U mě doma. Už je ti líp?" zajímal sem se.
"O trošku." pověděl mi. Opravdu vypadal líp. Už se netřásl.
Otevřel oči. Podíval se na mě.
"Už to bude dobrý." usmál se. Dal sem mu pusu na čelo."Já tiříkal, že to spolu zvládneme." pochválil sem nás.
"Děkuju ti, zase si mi pomohl. Miluju Tě." pověděl mi.
"Já tebe taky. Dělal sem to pro tebe." Gee se ke mě přitulil. "Nechceš tady ještě zůstat? Můžem jít zítra do školy od nás." zeptal sem se ho.
"Proč ne. Když mám takovu pěknou zdravotní sestřičku." usmál se. Jo,
"Už to bude dobrý." usmál se. Dal sem mu pusu na čelo."Já tiříkal, že to spolu zvládneme." pochválil sem nás.
"Děkuju ti, zase si mi pomohl. Miluju Tě." pověděl mi.
"Já tebe taky. Dělal sem to pro tebe." Gee se ke mě přitulil. "Nechceš tady ještě zůstat? Můžem jít zítra do školy od nás." zeptal sem se ho.
"Proč ne. Když mám takovu pěknou zdravotní sestřičku." usmál se. Jo,
už bude dobrej. Ještě chvíli sem leželi v posteli. Sem děsně nevyspalej. Pořád sem se bál o Geeho. Každou chvíli sem se kvůli tomu budil.
Pevně sem Geeho obímal.
"Ehw Frankie? Hele mohl bych se osprchivat? To by mě mělo probrat-." zeptal se mě. Zavedl sem ho k sobě do
"Ehw Frankie? Hele mohl bych se osprchivat? To by mě mělo probrat-." zeptal se mě. Zavedl sem ho k sobě do
koupely.
"Tady máš potom ručník." ukázal sem mu. Nechal sem ho v koupelně samotnýho.
"Tady máš potom ručník." ukázal sem mu. Nechal sem ho v koupelně samotnýho.
ach... chuďátko Gee