Gee:
Už mě přestává bavit litovat sám sebe. Odpoledne sem se šel projít po městě. To mi vždycky pomůže. Zastavil sem se ve svém oblíbeném krámku s komixy. Neměly ale ni co by mě zaujalo. Co se stalo s těma dobrejma komixama? Všechny teď byly děsně veselý a nenásilný! Kurva já potřebuju něco depresivního! Pomalu sem šel domů. Tam se stejně cejtim nejlíp.
U mejch domovních dveří někdo stál. Nějaká malá postava. Frank!
"Co tady chceš?" vyjel sem na něj.
"Ahoj Gee." pozdravil mě až moc přátelsky. Neodpověděl ale na mojí otázku. Co tady chce? Rychle sem kolem něj prošel, odemknul a zavřel za sebou. Franka sem nechal stát za dveřmi.
"Gerarde!!!" kope mi do dveří skrček jeden. Proč mi tohle dělá? Proč mě dál trápí? Stejně mě nechá. Jenže on je paličatej. Nenechá si to vysvětlit, že chápu že mě nechce! Prý že spolu všechno probereme. Proč mě ničí? Sesunul sem se ke zdi a brečel. Jako by zdálky ke mě doléhal Frankův hlas. Něco na mě řval přes dveře. Pak mě obejmul.
Jak se sem dostal? Kurva proč já nezamknul? Nechápu proč mě nemůže nechat se litovat. Dyť já stejně nic jiného neumím. Kecal něco o tom, že chce bejt semnou. Cítil sem jeho jemné rty ve svých vlasech. Opravdu strašně moc mu chci věřit.
"Frankie, slib mi, že mě nikdy neopustíš." Frankie vzal mou hlavu do svých rukou. Podíval sem se mu do očí. Taky plakal.
"Neopustím." odpověděl mi. Ježiši tolik mi chyběl. Nemůžu bez něj žit! Políbil sem ho. Naše jazyky se opět vzájemně propletly. Bylo to ještě lepší než poprvý. V břiše jako by mi explodoval granát. Frankie se ke mě ještě víc přimknul a líbal mě čím dál víc vášnivěji. Proč si vždycky vybereme to nejhloupější místo?
"Frankie? Nepůjdeme radši do ložnice?" zeptal se ho, když se ode mě na chvíli odtrhnul a věnoval se mému uchu.
"Jo, to...to bude lepší." zavzdychal mi do ucha. Cesta do ložnice byla docela zajímavá. Hlavně na schodech. Divim se, že sme se vůbec trefili do správnejch dveří.
Pomalu sem si Frankouška položil do peřin. Zrovna dneska sem si ustlal. Začal sem se věnovat tomu štírovi co ho má na krku. Frankův dech se zrychlil. Tohle se mu asi líbí. Jeho ruce pomalu klouzaly dolů po mých zádech. Nakonec se zastavily na mém zadku. Jak to ten kluk dělá, že mě vždycky tak rozpálí? Přitisknul sem se k němu ještě víc. Frankie má problém! A ne zrovna malej. Jenže já už mám taky dost těsno. Podíval sem se do očí. Ještě nikdy sem nemiloval nikoho víc než jeho.
Naše rty se spojily. Začal sem mu rozepínat pásek a svlíkat mu kalhoty. Frankie mě následoval. Tohle bylo sice lepší, ale pořád sem měl dost těsno. Sundal sem si triko a Frank udělal to samý. Páni ten je pokérovanej. Chvilku sem si ho užasle prohlížel. Jenže to se ale asi Frankiemu moc nelíbilo. Vrhnul se na mě a strhnul mě pod sebe.Líbal mě na mojí mužný hrudi. Rukama našel můj rozkrok. No a teď sem v hajzlu! Můj problém už je alarmující. Frankie si toho evidentně všimnul. Stáhnul mi boxerky.
"Páni! No teda Gee!!" řekl zadýchaně. Přitisknul se zpět ke mě a svím jazykem našel ten můj. Ovšem jeho ruce se dál věnovaly juniorovi.
"Ach...Frankie..." vdechl sem mu do úst. Frankie se na mě podíval.
"Gee já..." sotva mohl vzrušením mluvit. Jeho oči mi ale prozradili vše. Chtěl sem to taky. Chtěl sem Frankieho!! Prohodili sme se. Já byl nahoře a Frankie pode mnou. A ještě jedna změna nastala. Frankie ležel na břiše zády ke mě. A co teď? Vždycky sem byl dole já. Nějak to zmáknu. "Neboj se." zašeptal sem Feemu do ucha. Jen přikývnul, že rozumí. Opatrně a hlavně pomal sem do něj proniknul.
"Áááá" Frankie ze sebe vydal bolestivý povzdech. Přirazil sem. Frank syknul bolestí. Nechci mu působit bolest, ale jinak to nejde. Znova. Frankie se zachvěl. Příraz. Frank opět vydechl. Ale tentokrát to nebylo bolestí, ale vzrušením. Ted' už to bude dobrý. Přirážel sem pořád víc a rychleji. Frankie pode mnou vzdychal.
Frankie:
Zamrkal sem do šera. Ležel sem v Gerardově posteli. Ale sám. Kde je Gee? Podíval sem se na hodiny na nočním stolku. Bylo za pár minut půl osmý. Musel sem usnout. Chvíli sem přemýšlel nad tím co se vůbec stalo. Probudil sem se u Geeho v posteli a on nikde! Tak se mi to přece jen nezdálo. Opravdu sme spolu spali! Na chvíli sem se ještě zachumlal do peřin. Voněli po fialkách. Vůbec se mi nechtělo vylejzat. Přece jenom sem vylez a šel dolů najít Geeho. Seděl v křesle. Telefonoval a přitom mluvil dost nahlas.
"Už sem ti říkal, že sem v pohodě!" chvíli bylo ticho. Někdo docela dlouho odpovídá.
"Ne nebyl sem tam. Už to nepotřebuji! Mám teď někoho lepšího, jasný?" zavěsil telefon. Položil si hlavu do dlaní. Vypadal utrápeně. Potichu sem k němu přišel a zezadu ho obejmul.
"Co pak se stalo Gee?" zeptal sem se ho. Gee zvednul hlavu.
"Ty už si vzhůru zlatíčko?" zeptal se mě s úsměvem. "No jo asi sem usnul. Nějak mě to....no byl sem unavenej." usmál sem se na něj. Obešel sem křeslo a sednul si mu na klín. Gee mě políbil. "Tak co se stalo?" ptal sem se ho podruhé.
"Volal mi Mikey, můj brácha. Má zbytečný starosti. A co budeme dneska večer dělat mi?" zeptal se pro změnu on mě.
"No já nevim. Už je večer. Mohli by sme bejt třeba tady. Víš jen se koukat na televizi." navrhnul sem mu. Gee se na mě uličnicky usmál. Naklonil sem se k němu a políbil ho. Gerard si mě k sobě pevně přitisknul. Nakonec to dopadlo tak, že sme celej večer strávili v obýváku na pohovce. Televize nám sloužila jen jako zvuková kulisa. Ráno sem se probudil v Geeho náruči. Chvíli sem se na něj jen díval. Je sladkej. Pohladil sem ho po tváři. Gee otevřel oči a chvíli na mě užasle koukal.
"Takže ses mi nezdál. Seš tady pořád." řekl mi. Zasmál sem se.
"A kam bych chodil Gee? Budu tady pořád......Gee?" trochu sem znejistil. Mám mu to říct?
"Copak je?" zeptal se. Chvíli sem se dramaticky odmlčel.
"Gerarde, miluju Tě." nakonec sem to zvládnul. Na pár vteřin se na mě jen díval.
"Frankie? Myslíš to vážně?" jak ho mám přesvědčit. "Ano Gee. Opravdu tě miluju." Gerard se na nádherně usmíval.
"Já taky. Taky Tě miluju." srdce mi už zase bušilo jako o závod.
jabadabadůůůů....krása!