close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I'm with you III.

31. prosince 2008 v 11:05 | Payinna |  Frerard -> I'm with you
Gerard:

Je to prostě bůh, miluju ho! A už nechci nikoho jiného.


"Gee? Chceš taky?" zeptal se mě Frankie. Páni! Chtěl mě taky!

"Deska ne Frankie. Času máme přece dost." Frankie se ale tvářil nechápavě.



"Ty, ty nechceš?" nepochopil mě. "Ale ne! Já jen, že to přece nemusíme uspěchat. Přece nikam neodcházíš. Seš můj pomocník." pořád se ale tvářil ustaraně.

"No víš Gee....já tady dneska neměl bejt."


"Cože? Jak neměl? To nechápu." Na chvíli sem se zamyslel. Okamžitě mě začalo napadat to nejhorší. Opustí mě! Nechá mě tady jako Mikey, rodiče, Jepha. Jo, je úplně stejnej jako Jepha, ten mě taky nakonec nechal.

"Vzal sem to za kamarádku, neměla čas sem zajít. Zítra už přijde ona." Já to věděl. Zdrhne!!!

"Aha...no tak jo ehw...fajn." co jiného bych měl říct. Připadal sem si jako idiot. Že já vždycky každýmu naletím. Pak budu zase brečet. Frankie se zvednul z podlahy a oblíknul se.

"Já už půjdu, zavolám ti." odešel. Zůstal sem v koupelně sám. Oblíknul sem se a sešel dolů do obýváku. Co teď' budu dělat? Frank je pryč? Já mu věřil. Podrazil mě jako všichni ostatní. Už se nevrátí...

Kurva co se zase stalo? Do očí mě pálilo slunce. Ležel sem na pohovce s pořádnou migrénou. Na stole bylo popadanejch pár lahví. Asi sem to trochu přehnal s tim zapíjením žalu. Pomalým krokem sem došel do koupelny. Pustil sem si ledovou sprchu, většinou to pomůže. Podíval sem se na svoje ruce. Byly celý poškrábaný až do krve. Co sem zase dělal?

Takhle to dopadá vždycky, když mě někdo opustí. Každého bych tim moh vydírat. Jestli mě necháš podřežu se!! Třeba by se mnou pak někdo zůstal déle než jednu noc. Ježiši co to zase dělám? Už zase lituju sám sebe, měl bych si nafackovat. Prostě sem sračka!!! Z mého sebelitování mě vytrhnul zvuk telefonu. Nechci s nikym mluvit.

"Ano?" řek sem otráveně do telefonu.

"Gee? Tady Mikey. Jak se máš?" kontrola. Čekal sem kdy zavolá.

"Jo mám se..fajn." co jiného bych mu měl říct? "A jak se máte vy?" zeptal sem se, aby se neřeklo.

"Máme se tady fajn. Vůbec se nám odtud nebude chtít! A už tebe byla ta holka co sem jí najal?" srdce mi kleslo dolů do kalhot. Ach ne. Frankie!!

"Jo už u mě byla, je docela fajn." zalhal sem mu. "No vidíš! Já si to myslel. Třeba ti pomůže i jinak..." jak by mi asi tak mohla pomoc nějaká pitomá holka?

"Jo a už si byl u toho cvokaře?" to je idiot!! "Ne, ahoj!" položil sem mu telefon. Najednou se stará!! Stejně sem mu ukradenej, jako všem..

V poledne u mě někdo zazvonil. Myslel sem, že je to Frankie. Je to nějaká holka.

"Ahoj sem Nicol. Tvůj brácha si mě najal." prohlídnul sem si jí. Byla docela vysoká černý vlasy, v obličeji docela pěkná. Jenže má smůlu, není to Frankie!!


"Ahoj no já nechci bejt nepříjemnej, ale zrovna žádnou pomoc nepotřebuje, tak sbohem." zavřel sem jí dveře před nosem. Nemám na nikoho náladu. Chci bejt sám už na pořád. Zabarikádoval sem se ve svém domě.


Frankie:

Chtěl sem bejt k Geemu naprosto upřímnej. Řek sem mu, že sem jen záskok za Nicol a že zítra už tam nepřijdu. Jenže on se strašně urazil. Vypadal fakt dost nasraně. Pro jistotu sem se oblíknul a odešel. Ještě sem mu řek, že mu zavolám. Stejně mi nevěřil. Dopoledne sem mu zkoušel zavolat. Měl obsazeno. Začal sem mít o něj starost. Ale to přece velkej kluk. A taky sem věděl, že se tam má zastavit Nicol.

Zavřel sem se doma v garáži. Občas tam a kluky zkoušíme. Mám takovou malou kapelu. Přemýšlel sem. Nade mnou. Nad Geem. Nad náma. Řek mi, že mě miluju. Opravdu to myslí vážně? Přece jenom není úplně normální. A miluju ho já? Řek sem mu v takový zvláštní situaci. Co když ho jenom lituju? Co když je to jenom strach o něj, to co k němu cítím? Sakra sem s toho nějakej celej zmatenej. Nevyznám se v sobě. A už vůbec ne v něm! Kurva co mám teď dělat? Zavolal jsem Nicol. Jestli je u Geeho tak mi určitě řekne jak je na tom.

"Nicol? To sem já Frank, byla si u toho Waye?" zeptal sem se jí.

"Jo ale je to pruď'as. Vyhodil mě!" postěžovala si mi.


"Aha tak to je mi líto. Ahoj." zavěsil sem. Tak on jí vyhodil? Proč? Že by chtěl jenom mě? Začínám bejt trochu moc naivní. Je na mě přece děsně naštvanej! No jo, ale co mám celej den dělat? Touha vidět Geeho mě přemohla.

Doběhl sem k domovním dveřím u Geeho a zaklepal. Nikdo mi neotvíral. Znova.


"Co tady chceš?" ozvalo se za mými
zády. Gerard šel pomalu ke mě po cestičce. I na tu dálku sem viděl jak mě propaluje pohledem.

"Ahoj Gee." pozdravil sem ho zdvořilostně. Prošel kolem mě, odemknul dveře. Pomalím krokem vešel do chodby, chtěl sem jít za ním, ale přibouchl mi dveře před nosem.


"Gerarde!!!!" kopl sem vzteky do dveří. Kurva jak ten mě vytáčí.


"Jdi pryč." slyšel sem ho za dveřmi.

"Proč bych měl jít pryč?" zeptal sem se ho nasraně. Na chvíli bylo za dveřmi děsivé ticho. Co se děje?


"Pro-protože si stejnej jako oni." odpověděl mi. Přes ty dveře sem ho ale sotva slyšel.


"Jako kdo?"

"Taky mě necháš! Opustíš mě jako brácha, jako rodiče! Jako, jako Jepha!! Každej mě vždycky opustí!" řval na mě přes dveře. Pak sem slyšel jen tlumené vzlykaní. Plakal.

"Gee....otevři dveře prosím Tě. Všechno spolu probereme jo?" domlouval sem mu. Docela dlouho se nic nedělo., jen sem slyšel ten jeho tichý pláč. Pak se zevnitř ozval rána.


"Gee! Gee co se stalo? Otevři ty dveře!!" začal sem panikařit. Do hajzlu! Co když si něco udělal? Po tý ráně mi přestalo i srdce bušit. Gerard ale díkybohu nezamknul. Pomalu sem otevřel dveře. Seděl skrčený v koutě a tiše plakal. Bolelo mě s toho u srdce, když sem ho tam takhle viděl. Jak sem vůbec mohl pochybovat o tom, jestli ho miluju? Je sice fakt, že ho znám jen chvíli, ale i tak vím, že on je ten jediný. Sednul sem si vedle něj a něžně ho objal.


"No tak Gee. Neplač." utěšoval sem ho. Nemoh sem zabránit ani svým slzám. Nemůžu se dívat na to, jak je Gee zničenej.

"Pro-proč si přišel?" vyškytal ze sebe. Hladil sem ho po vlasech.


"Chtěl sem být s tebou." Gerard ke mě zvednul hlavu. Vypadal úžasně. Ty oči rudé od pláče mu slušeli víc než komukoliv jinému.

"Váž-vážně?"zeptal se mě. "Naprosto vážně Gee." řekl sem mu upřímně. Gerard se mi schoulil do náruče. Líbnul sem ho do vlasů.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama