close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Guardian Angel V. - END

31. prosince 2008 v 8:22 | Pája |  Frikey -> Guardian Angel
Mikey

Otevřel jsem oči. Do pokoje svítilo skrz žaluzie slunce. Rozhlídnul jsem se po pokoji. Někdo mi přinesl tašku s věcma a dokonce i ňunínka. To byl asi Gerard. Páni, jsem unaveném. Zavřel jsem oči a rekapituloval včerejší den. No vlastně jenom těch pár minut s Frankem.


Kurva, já jsem něj úplně hotovej! Jen doufám, že se to nedoví brácha. Asi by se mu to asi moc nelíbilo. Někdo vešel do místnosti. Sestřička. Byla to nějaký mladá slepice. Snažila se na mě házet očka. Kdyby jen věděla.

"Co mi je?" zeptal jsem se jí.

"Máte zápal plic pane Way." Sdělila mi informaci.

"A kdo mi přinesl věci?" sestřička se na mě usmála.

"Nějakej mladej kluk. Ne váš bratr. Tenhle byl celej potetovanej." Frankie! Byl tady. To on mi přinesl medvídka. Abych tady nebyl sám. Zbytek dopoledne jsem prospal. Odpoledne se tady stavil Gee.

"Tak co bráško? Jsou na tebe hodní?" zeptal se mě s ustaranou tváří.

"Je to tady docela dobrý." Ujistil jsem ho. Byl tady semnou asi hodinu. Pak musel odejít. Ani ne deset minut po jeho odchodu přišel Frankie. Už od dveří zářil jako sluníčko! Určitě se s Geem někde potkali.

"Ahoj Mikey." Usmíval se na mě jako andělíček.

"Frankie! Už jsem měl strach, že nepřijdeš. Posaď se." Frankie mě asi špatně pochopil, chtěl si sednou na židli.

"Ne, já myslel ke mně!" opravil jsem ho. Jenže Frankie si sednul na židli. Tvářil se utrápeně.

"Frankie, co se stalo? Pověz mi to." Snažil jsem se z něj něco dostat. "No víš, ty máš přece přítelkyni." Cože?

"Přítelkyni? A to ti jako řekl kdo?" Frankiemu se začali drát slzy do očí.

"To je snad jedno. Máš přítelkyni. To není fér Mikey, proč?" ani nečekal na odpověď a utekl z pokoje.

Frankie

Proč vždycky musím začít brečet? Utekl jsem od Mikey jak zbabělec.

"Franku, stůj" to není Mikeyho hlas. Gerard zamnou utíkal. Kde se tady vzal?

"Gerarde? Co tady děláš?"

"No přišel jsem to všechno urovnat, když to brácha nezvládnul." Tady už přeci, ale není co rovnat. Sedli jsme si na lavičku venku v parku.

"Hele Mikey žádnou přítelkyni nemá. Vymyslel jsem si to já!" přiznal se. Docela dlouho jsem na něj koukal a čekal, až můj mozek přebere tuhle informaci.

"Že nemá přítelkyni? Ale proč…" Gerard se tvářil provinile.

"Chtěl jsem chránit jeho tajemství. Je teplej!" ani nedokážu popsat to, co se odehrávalo uvnitř mě.

"No a pro to říkáš zrovna mě?" nejen, že se mi třásly ruce, ale ano hlas jsem nedokázal ovládnout.

"Ale notak Franku! Myslíš, že jsem blbej a slepej? Vidím, jak na brášku pořád koukáš." Do prdele!!

"No… já… Mikey je… je to můj kámoš! Á taky tvůj brácha." Ty poslední slova jsem řekl jen polohlasně. Gerard se na mě díval zkoumavým pohledem, ale usmíval se.

"Je to můj bráška a já chci, aby byl šťastnej. Fanku? Máš Mikeyho opravdu rád?" můj mozek zase na chvíli vypověděl službu. "Ehw cože?" snažil jsem se dělat blbého.

"Máš mého brášku opravdu rád? Myslíš to s ním vážně?"

"Ehw." Kurva, jak mám teď vědět, co je pro něj správná odpověď?

"Gee já… Miluju ho!" nakonec jsem si vybral pravdu. Gerard vypadal, nato, že přemýšlí.

"Dobře! No myslím, že Mikey tě asi taky miluje. Pořád o tobě mluvil. Ale upřímně se mi moc nelíbí ta představa, že vy dva a spolu…" byl jsem tak strašně happy, že jsem Geeho samou radostí obejmul.

"Dík moc, díky! Nikdy ho neopustím…" vešel jsem k Mikeymu do pokoje. Seděl na své postely a díval se do neznáma. Páni, on je nádhernej snad za každý situace! "Mikey?" zvednul ke mně oči. Byly zarudlé od slz. Plakal.

"Mikey, nebrečet. Všechno už bude dobré." Sednul jsem si k němu na postel a snažil se mu utřít slzy z očí.

"Co-co bude dobrý?" zeptal se mě popleteně Mikey.

"Gee mi všechno vysvětlil. Ach Mikey, miluju tě." Málem mi vyrazil dech, když mi skočil do náruče. "Já- já tebe taky Frankie!" vykoktal ze sebe. Políbil jsem ho. "Jéé, něco jsem ti přinesl ukázat." Z batůžku jsem vyndal svýho Bohunka.

"To je můj Bobánek." Vysvětlil jsem Mikeymu.

"Žába? Ty máš plyšovou žabičku?" smál se konečně Mikey. Sednul jsem si vedle něj na postel. Mikey se ke mně přitulil. Teď bylo konečně všechno tak, jak má být.

"Frankie? Že budeš navždy semnou?" zeptal se mě Mikey.

"Jistě že budu. Nikdy tě už neopustím." Slíbil jsem mu. "Páni Frankie, už třikrát si mi zachránil život. Jsi jako můj strážný anděl. (Guardian Angel)

The End


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama