4. listopadu 2008 v 9:00 | Zuzu
|
3. Už dnes!
"Čau." Pozdravil jsem s úsměvem bráchu a mámu, když jsem sešel dolů do jídelny.
"Víte co je za den?" zářil jsem jak světluška na žárovce.
"Jo jasně, že víme Gee. Támhle totiž visí kalendář a já i máma umíme číst." řekl sarkasticky Mikey. Hodil jsme na něj uraženej pohled.
"Hahaha strašně vtipný." prohodil jsem a dál si chystal snídani.
Ty jo už jen pár hodin. Měl bych se jít připravovat. Vždyť to začíná už v sedum. Musím tam být nejdýl ve tři. Ne ve dvě. Třeba ho uvidím jak přijíždí. Ty jo máme nový kafe? Já nechci nový kafe! No to je jedno dneska mi určitě bude chutnat i tohle. Představím si, že ho piju s Frankiem. Tak Gee pohni musíš sebou hodit, jinak to nestihneš a to by byla osudová chyba.
Dojedl jsem snídani a šel do pokoje. Dal jsem si pořádnou sprchu a umyl si vlasy. Pak jsem chvilku počkal až z koupelny vylítá pára a odmlží se mi zrcadlo. Už bylo dvanáct. Nechápal jsem co jsem tam takovou dobu dělal, ale určitě to nebyl ztracený čas. Asi hodinu a půl mi trvalo než jsem vybral co na sebe, ale nakonec jsem to vymyslel.
Tak takhle se mu budu určitě líbit. Co bude na sobě mít asi on? No on je dokonalej ve všem moh by bejt klidně nahej... Usmál jsem se při té představě. Jo jen počkej Frankie až spolu budeme někde nazí.
Když jsem na sebe natáhl černé kalhoty, tričko a sako vydal jsem se k zrcadlu. Ještě zbývalo učesat se a namalovat. Do hodiny jsem byl namalovaný a spokojený se svým výtvorem. Pak už jsem se jen učesal, vzal lístek a vyrazil.
"Kam jdeš Gee?" zeptala se máma když jsem odcházel.
"No na koncert ne?" jak se na tohle mohla vůbec zeptat? Nepochopil jsem to.
"Vždyť je půl druhý?" koukala na mě nechápavě.
" Nejvyšší čas. Tak ahoj." odpověděl jsem a vyrazil ze dveří.
Kam jdeš Gee? Co to bylo za dotaz? Hlavně že o tom mluvím celý týden. Tohle fakt nikdy nepochopím. Sakra snad nejdu pozdě. Ne Gee jdeš akorát, možná se s ním potkám už před koncertem. Jo to by bylo fajn. Pak by mi věnoval nějakou písničku. Třeba My love. No jasný to bude super. Všem holkám včetně tý jeho diliny spadne čelist.Po koncertě se s ní určitě rozejde a půjdeme spolu na hotel. Ne blbost nespim s někým na prvním rande. Ale on je výjimka. Pro něj udělám cokoli. Pro něj bych i vraždil. Ty jo ani to není tak daleko jak se mi zdálo. Super nikdo tu ještě není. Jsi hvězda Gee. Ne on je hvězda. Ta nejzářivější a nejúžasnější.
Dorazil jsem před halu a sedl si ke vchodu. Celou dobu jsem ho vyhlížel, ale on nikde. Asi v šest tam byl už celkem dav lidí, takže jsem se postavil. Nemohl jsem si nechat vzít moje první místo. Místo přímo před ním, před Frankiem. O chvilku dýl nás pustili dovnitř. Měl jsem co dělat, abych neběžel. Naštěstí to nebylo potřeba.
Stoupnul jsem si přímo před mikrofon postavený v pravé části podia a čekal. Nějakým záhadným způsobem jsem přetrpěl předkapelu. Ani jsem ji nevnímal. Jediné na co jsem myslel byl on. Po asi pů hodině přestavování pódia zhasly světla a zazněly první tóny kytary. Okamžitě jsem jí poznal. Znal jsem dokonale do posledniho detailu hudbu celé kapely, ale hlavně to co hrál můj Frankie. Rozsvítily se světla a on stál přímo přede mnou. Málem se mi zastavilo srdce.
Panebože je vůbec možný, že je tak krásnej. Bože jak si mohl něco takovýho stvořit. Vždyť on je to nejúžasnější na světě. Nemůžu tomu věřit. Je nádhernej, hraje na kytaru nejlíp na světě, je nejlepší, nejdokonalejší. A za několik málo okamžiků budeme spolu. Jo musíme my dva k sobě patříme. To vím a on to brzo zjistí taky.
Nespustil jsem z něj oči. Bylo to fakt skvělí. Najednou zakřičel do mikrofonu:
"Jste připravený? Jestli mě nechytíte zabiju Vás!" na to se rozběhl přímo proti mně, odrazil se od podia a skočil. Přestal jsem dýchat. Ucítil jsem tvrdý náraz na svůj nos, al to mi bylo jedno. Dotknul jsem se ho, sáhnul jsem si na Franka. Když se vrátil na podium koukal jsem na něj jako na svatej obrázek. Bylo mi úplně jedno, že mi tekla krev z nosu. Bylo to úžasný.
"Hele pojď přelez ty zábrany, vzadu tě ošetří." řekl mi jeden ze členů ochranky.
"Ne jsi blázen? Až po koncertě!" řekl jsem rozhodně. Na to přikývl a řekl, že je to moje věc. Koncert byl dokonalej. A Frankie ještě víc.
Kurva to bolí. Tak jo řeknu jim teda ať mě ošetří. Třeba se s ním vzadu potkám. Ty jo Frankie mi rozbil nos. Nemohlo se mi stát nic lepšího. Takový krvavý seznámení. To je jak z telenovely. A telenovely končí vždycky dobře. Ty jo ještě mám na ruce jeho pot. Asi se přestanu mejt. Ne blbost. Až budeme spolu budu mít víc než jen jeho pot.
"Měl jsi přijít hned. Teď už ti ta krev zaschla a bude to víc bolet." řekla sestra a začala mě otírat obličej. "To je jedno za to mi to stálo." zahuhňal jsem.
To je on to není možný jde sem. Teď mě polituje a řekne ať se mu ozvu. A nebo líp, začne mě ošetřovat sám. Jo je to můj citlivej Frankie. Přijdu mu líto a vezme mě někam do zákulisí.
"Hele příště pořádně natav ruce." řekl chladně. Hodil jsem po něm nechápavý, ale i přes to zamilovaný pohled.
"Bolí to? Sorry trochu mi ten skok nevyšel." pokračoval. "Snad to bude ok doufám, že tě to neodradí od chození na naše koncerty. Ty jo chtělo by to nějakou cenu útěchy." podal mi trsátko.
"Teda pokud ho chceš. Nebudu ti ho vnucovat. Můžu ho dát třeba támhle tý blond slečně, ta ho chtěla." podíval jsem se na něj jako jestli to myslí vážně a pak zahuhňal
"Jasně, že ho chci." usmál se a podal mi ho. "No tak čau." otočil se a odešel.
Já to věděl. Jsme si souzení dal mi trsátko. A to teď vypadám jak idiot, když mám rozbitej nos. Bože je tak úžasnej. Nechápu jak mohl Mikey říkat, že spolu nikdy nebudeme. Patříme k sobě. Budeme nejúžasnější pár na světě. Gee a Frankie. To zní fakt nádherně. Sakra ještě že už mě ta sestra pustila, asi by mě švihlo. Nemám rád když na mě sahají ženský. To trsátko je úžasný. Doma mám takovej malej rámeček. Pověsím si ho nad postel. On ho držel v ruce. Jsou na něm jěho otisky. Kousky mýho Franka. Už aby přijeli zase. No mě je to vlastně jedno. Budeme se vídat denně. Určitě na mě čeká před halou. Je úžasnej ví, že tam budu a počká na mě.
a ono nic Frank se na něj vykašle:D:D:D:D