close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jednoho podzimního odpoledne

1. listopadu 2008 v 0:00 | Zero |  Konkurz -> Jednoho podzimního odpoledne
Začínáme, první příběh, na rozjezd.

Na světě chodí miliony, miliardy lidí. Jeden má černé vlasy, druhý pracuje jako elektrikář a ten třetí je nešťastný a životem zklamaný. Kolik jen jich chodit může, a kolik jich se jen ze škatulky se značkou ZKLAMANÝ dokáže dostat? Otázka, a odpověď.?


Bylo mu osmadvacet, měl slušnou práci a spořádaný život. A něco mu chybělo, někdo.Z jeho všedního života,chození do práce,ze sezení doma a občasné návštěvy sestřenice se ne a ne vymotat,běhal v začarovaném kruhu,pořád chodit dokola a zoufal si.Ale on kromě toho všeho i
doufal.Doufal,že se z té spirály jednou vymotá.

Pojďme si teď popovídat o zklamání a o samotě. Samota. S A M O T A. Někdo říká, že zažívá samotu, když se nemá jít s kým v pátek večer ožrat. Já jsem sám celý život ,proplouvám prázdnotou plnou lidí, tváří. A nic. Dýchám, mluvím, chodím, ale necítím nic. Na mých pocitech se uchytla houba,která vysává to štěstí, radost a chuť žít.

Vyšel právě z knihkupectví. Před jeho zraky se naskytl krásný pohled. Spousta lidí prochází okolo něj, zabaleni v šálách vlajíce za nimi. A za hlučnou silnicí nádherný, podzimními barvami zbarvený park.

Nevím, co to tehdy bylo. Musel jsem tam jít, protože jsem měl pocit, že tam něco snad uvidím. Zrychlenou chůzí jsem přešel přes zašlý přechod a octl se tak na prahu toho světa ukrytého ve spadaném listí.

Jeho zrak přelétal ze stromů na listí líně ležící na zemi a hned zase na prázdnou otloukanou lavičku a matku vedoucí dítě za ruku a s úsměvem mu něco vysvětluje. Z toho pohledu ho zamrazilo. Přitáhl si šedo-černou mikinu těsněji k tělu bez naděje, že by mu to mohlo nějak pomoct a vydal se dál.

Už od chvíle, co jsem tam vstoupil, vystřídaly pocit prázdnoty okouzlení a smutek. Okouzlení z té nádhery, smutek z toho, že se na ni dívám sám. Ale zároveň jsem od té chvíle začal mít zvláštní pocit, že právě tady nastane změna.

Nevěděl, jak dlouhá doba uběhla od jeho příchodu sem.
Zkoumavě projížděl očima všechno
co se hýbalo i nehýbalo. Jako by snad už tehdy tušil, že ten den přijde změna. Možná, že prostě dělal to, co dělal vždycky. Možná, že doufal.

V té chvíli,kdy jsem poprvé spatřil jeho oříškové oči, jsem si nebyl jistý
jestli nespím Jestli je prostě neprobudím a on nezmizne. Zoufale jsem si přál, abych nespal.

Kluk malýho vzrůstu seděl na lavičce a upřeně se na něj koukal. Už od prvního pohledu ho zaujal. A co udělal?

Jsem hlupák. Mohlo to být jinak.

Gerard se otočil a nejrychleji jak dokázal, vycouval z prokletého parku, z té říše ukryté ve spadaném listí.

Ani si nedokážete představit, jaké myšlenky ho potom sžíraly. Mohl za ním jít a zeptat se ho na podobnou pitomost, jako třeba kolik je hodin. Mohl ho prostě pozdravit, ale on,hlupák, to neudělal.

Černý myšlenky a výčitky mi nevydržely dlouho. Prostě jsem to udělal. Nevím, čemu jsem tehdy věřil ,že tam ten kluk s hezkýma očima, kterýho jsem nikdy předtím neviděl,bude pořád sedět a snad čekat na mě.

Vší rychlostí vyběhl z domu, div za sebou dveře nezapomněl zabouchnout. Podzimní vítr vánek, který se zatím stihnul proměnit na ledový vichr ho šlehal do tváře. Ale on šel zpátky do toho parku, kde se jeho spadané listí otáčelo, dělalo přemety ve vzduchu a tančilo spolu.

Ten den mi napsal do knihy osudu Amor. Nebo někdo, koho prostě už nebavilo dívat se na osamělýho pesimistu bláhově věřícího ve svůj realistický postoj..

Nepamatoval si cestu. Chodil po klikatých cestičkách jako by mu za zády šlehal bičem a chytal se víka krabice ZKLAMANÝ v touze se přes něj přehoupnout a dostat se ven.

A díky Tobě, Frankie se mi to povedlo. Jen díky Tobě. Děkuju.

Ten den jsem Tě tam našel, Ty jsi seděl a přemýšlel, jako jsi to každý den dělal. A děkuju Ti, že jsi zrovna v tento neodešel. Podal jsi mi lano, ne,postavil jsi mi schody ven z té pitomé krabice. Děkuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JajPi JajPi | Web | 1. listopadu 2008 v 9:00 | Reagovat

oh bože.... je to krásné, opravdu krásné...

2 Laivine Laivine | Web | 1. listopadu 2008 v 9:55 | Reagovat

Tsss, konkurence... :D

Moc hezké. Už jsem myslela, že Frankoš odešel.

3 pájina pájina | Web | 1. listopadu 2008 v 10:26 | Reagovat

aww to je krásný

4 Matty Matty | 1. listopadu 2008 v 10:37 | Reagovat

oh to ne taková konkurence!ale jo no musim uznat že je to úžasný :)

5 Frankovka Frankovka | E-mail | Web | 1. listopadu 2008 v 11:16 | Reagovat

Pěkný... jenom mi přišlo divný jak se tam střídalo vyprávění o Geem a Geeho vypravování.... nwm, no možná je to i zvláštní že to tak lidi většinou nepíšou... ale neřekla bych že je to špatný, jen jiný....

6 Elishka! Elishka! | 1. listopadu 2008 v 11:43 | Reagovat

je to krásný..je to jinak napsané než to píšou všichni...je to dokonalé!

7 Payinna Payinna | 1. listopadu 2008 v 11:43 | Reagovat

Mě se to líbilo...

8 NaTTali NaTTali | Web | 1. listopadu 2008 v 12:03 | Reagovat

krásný....mě se to moc,moc  líbilo :)

9 Zuzu Zuzu | 1. listopadu 2008 v 12:52 | Reagovat

Moc hezký... a takový poetický obraty.. pěkné pěkné

10 fallen angel fallen angel | Web | 1. listopadu 2008 v 14:21 | Reagovat

hezký......moc moc moc

11 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 1. listopadu 2008 v 15:13 | Reagovat

ooo....toto sa mi dost ze pacilo...=) len tak dalej

12 emily.way emily.way | Web | 1. listopadu 2008 v 17:04 | Reagovat

zajímavě napsaný..moc krásný

13 emily.way emily.way | Web | 1. listopadu 2008 v 17:05 | Reagovat

zajimavě napsaný..moc krásný

14 Kira Kira | Web | 1. listopadu 2008 v 17:12 | Reagovat

Krásný... Fakticky krásný... :)

15 kisss kisss | Web | 1. listopadu 2008 v 18:11 | Reagovat

Ooooo .... To bylo pěkny .. povedeny .... opravdu ;) ;)

16 jacqueline jacqueline | 1. listopadu 2008 v 18:45 | Reagovat

Nějak mi ten nesedí ten konec.

Na začátku je všechno takové dlouze popisované, a najednou ten skok, je to v takové nerovnováze.

Ale jinak hezký :)

17 petí petí | Web | 1. listopadu 2008 v 19:17 | Reagovat

je to...je to zvláštní...nečekala jsem tohle...nic přímo takovýho jsem nečetla....čekala sjem, že se seznáměj a tak a tak...klasika...ale zaujalo mě to...zajímalo by mě ale, jak od tebe vypadaj takový ty "opravdový" frerardi, jestli nějáký píšeš...ale jo myslim, že píšeš....možná to bylo dlouhý a někomu to mohlo příjít nudný, ale mě se to líbilo...záleží na povaze člověka...někdo třeba nesnáší šukačky...a upřímně neznám druh frerarda, kterej by se mi nelíbil...vše chno m svý kouzlo

18 Geenka Geenka | Web | 1. listopadu 2008 v 20:57 | Reagovat

souhlasím s Jacq ale jinak je to určitě mco hezká,typicky pdozimní story :)

líbí se mi

19 Frankie Stein Frankie Stein | 2. listopadu 2008 v 13:09 | Reagovat

hezké...

20 Allegra Allegra | 2. listopadu 2008 v 18:23 | Reagovat

Je to milé a pekne nepovrchné. Super.

21 ChriSs Frankenstein ChriSs Frankenstein | Web | 2. listopadu 2008 v 23:31 | Reagovat

Líbivý:)

22 Baarny Baarny | Web | 3. listopadu 2008 v 10:05 | Reagovat

Je to hezky napsaný :) Úplně mi z toho popisování podzimu byla zima :)

23 kathynka kathynka | 5. listopadu 2008 v 17:12 | Reagovat

nádherný!!!!! a naprosto originální!!!

24 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 5. listopadu 2008 v 20:49 | Reagovat

je to krásný, taková ta povídka, která se vám uchytí vzadu v mysli a budete na ni pamatovat ještě dlouho:)

25 Jannica Jannica | Web | 11. listopadu 2008 v 22:33 | Reagovat

Oh, to bylo krásný...

Frankie vždycky každýho zachrání... =) Frankie je dokonalej. A konečně Gerard neni sám. Ten konec byl nádhernej=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama