23. srpna 2008 v 1:04 | Nancy
|
Gerard
" A co tam teda mám za číslo na tom krku?" Koukal na mě trochu vyděšeně Frank. " Máš tam šestku. Ty hele Franku, podívej se mi taky za krk, jestli tam něco nemám." " Dobře, tak se otoč." Frank mi odhrnul vlasy a přejel mi prstem po krku. Sakra to udělal určitě schválně. Trochu jsem se oklepal. Po těle mi přejelo příjemné zamrazení. " Hele Gee, máš tam taky číslo, je to desítka." " Ty vole, no tak musíme za ostatníma podívat se , jestli mají taky nějaké číslo. Víš co to znamená Franku?" " Co?" " To bude kód k tý bedně." Chytnul jsem ho za ruku a táhnul ho do jídelny za ostatníma.
" Lidi poslouchejte, na něco jsme přišli." " Ježiš už zase něco." Pronesl otráveně Dog. Už ale nebyl tak agresivní jako předtím, asi už se taky bál. " No, my dva máme vzadu na krku vytetovaný nějaký číslo. Chtěl bych vědět, jestli i vy ho tam máte. Myslím, že ta čísla jsou od toho zámku k tý bedně."
Chvíli bylo ticho, všichni na mě koukali a přemýšleli. " Tak sakra lidi." V další chvíli jsme se všichni vzájemně prohlídli. Tom se dobrovolně přihlásil a šel se podívat na krk mrtvé Nicole. Nakonec jsem zjistili, že ta čísla nemají všichni. Jenom já, Frank, Tom a Dog. Bylo to zvláštní, vlastně jsme ho měli jen mi chlapy. Ale nepřemýšlel jsem o tom tolik. Sepsal jsem čísla na papír vedle sebe…..byla to 6,8,10,9. Neviděl jsem v tom žádnou logiku. Začal jsem psát různé varianty. Bylo jich několik. Chvíli mi to trvalo. Seděl jsem na posteli a vzal si k tomu lahvinku. " Proč už zase piješ Gerarde?" " Nech toho Franku, radši mi pomoz s těma číslama."
" Ty pomoz nepotřebuješ." Frank se otočil a chtěl odejít. " Počkej." Vstal jsem a chytil ho za ruku. " Nech mě být." Pozdě. Strhnul jsem ho na postel a sednul si na něj obkročmo. " Gerarde přestaň." " A proč, ty to chceš neříkej že ne."
" Ale ne, když si připitej." " Ale no tak." Jo alkohol už dělal svoje. Bylo mi skvěle a jediný co mi chybělo, bylo vojet ho. Začal jsem z něj rvát kalhoty. Frank se bránil. Máchal rukama a křičel na mě. Ty jeho sprosté nadávky mě ještě víc vzrušovaly. Když měl kalhoty dole, přetočil jsem ho na břicho. Sám jsem si povolil pásek a stáhnul si ty svoje. " Ne prosím nedělej mi to." " Tak sakra přestaň, když se budeš takhle zmítat, bude tě to bolet." " Ale já jsem ještě s nikým nespal. Teda s klukem jsem nespal." Zarazil jsem se.
" Cože?" Moje sevření povolilo. Frank se otočil na záda a natáhnul si kalhoty. V jeho očích se leskly slzy. Mlčky seděl na posteli a díval se na mě. " Děkuju." Špitnul. " Za co?" " Za to žes mi to neudělal." Nic jsem mu neodpověděl a oblíknul se taky. Napil jsem se z lahve, jejíž obsah se pomalu, ale jistě zmenšoval. " Okej, tak půjdem zkusit ten zámek." Ostatní šli s námi do toho pokoje, kde uprostřed stála ta bedna. Sednul jsem si na zem a snažil se dávat různé kombinace do zámku. Pořád nic. Už jsem začínal být zoufalý, až najednou zámek cvaknul. Všichni jsme se na sebe podívali. Nevěděl jsem, jestli mám tu bednu otevřít, nebo čekat další nemilé překvapení.
" Uhni, já to otevřu." Odstrčil mě Tom. Stoupnul si kousek od bedny a pak rychle natáhnul ruku a odklopil víko. Nic se nestalo. Naklonili jsme se nad bednu. "Pane bože, to snad né." Vykřikla Annie. V bedně bylo šest zbraní. Trvalo několik vteřin, než jsme se probrali. Tom pro jednu sáhnul. Bylo vidět, že ví, jak se sní zachází. " Zásobník je prázdnej." Prohlídnul takhle všechny pistole, ale všechny zásobníky byly prázdné. Na jednu stranu se mi trochu ulevilo. Ale na druhou stranu mi bylo jasný, že ty náboje se jednou někde objeví.
" Fajn, takže si jednu beru a s tím zbytkem si dělejte, co chcete." Tom si jednu zbraň strčil za opasek u kalhot a odešel. " Do hajzlu, ale s bouchačkama já nechci mít nic společnýho." Poskakoval kolem bedny Dog. " Já si jednu teda beru." Řekla rázně Annie a pro jednu si taky sáhla. Mary byla ještě pořád mimo a když uviděla zbraně, začala brečet ještě víc. My s Frankem jsme si je vzali taky a vydali se zpátky do pokoje. Padnul jsem na postel a napil se. " Tak co Franku, ještě pořád nechceš šukat?" " Seš nechutnej, nech toho jo. Mám hlad."
" No to já taky a nechceš se napít?" Podával jsem mu tu lahev s whiskou. " Ne, tohle pít nebudu. A ty bys neměl taky." " Nech toho. Ty mě nemáš co poučovat, zlodějíčku." " Nech mě bejt." Jenže já si prostě nedal říct. Znova jsem ho strhnul k sobě na postel a začal ho zuřivě líbat bylo mi jedno jak se cítí. " Ne Gee, ne, prosím." " Pšššt." " Co je?" " Neslyšel si to?" " Co jsem měl slyšet, sakra ty mě děsíš." " Nevím, nějaký kroky za dveřma." " Ale to mohl bejt kdokoliv."
" No, asi máš pravdu. Takže kde jsem to přestali?" Svlíkal jsem ho, ale tentokrát jsem nechtěl přestat. Asi se s tím smířil, protože se přestal bránit. " Franku je ti něco?" " Co jako?" " No, seš úplně v klidu." " Jo, protože když se budu bránit bude mě to o to víc bolet. Tak už dělej, ať to mám za sebou." A vyšpulil na mě zadek. Chytil jsem ho za boky a chtěl do něj zasunout, ale z chodby se ozval křik……………
xD wuaaaaa!!! napätie je fakt superné-a ja som myslela, že ho pretiahne xd lepší koment nedám- nespím 3 dni xD