3. srpna 2008 v 18:20 | Nancy
|
Takže pokračujeme dále. Tenhle díl začíná tím, čím ten minulý končí, aby v tom byl pořádek. Právě se nám hoši chystají na tu velkou akci, tak uvidíme………..
O týden později- stále vypráví Frank
Takže dneska je ten velkej den D. Dneska jdu poprvé do akce. Jsem nervózní, jsem vystresovanej a bojím se, že se něco posere. Teda respektive, že já to poseru. " Franku, máš všechno?" Volal na mě Bob z kuchyně. " Jo mám." " Fajn, tak za deset minut vyrážíme." Na chvíli jsem se zarazil a zavřel oči. Nebyl jsem si jistej, jestli tohle zvládnu. Byl jsem podělanej strachy, ale nechtěl jsem, aby to Gerard věděl. "Copak mladej, vypadáš, že se každou chvíli složíš." Prošel kolem mě Bert. " Jsem v pohodě a hleď si laskavě svýho jo." " No to právě dělám." Pak mě chytnul pod krkem a přirazil ke zdi. " Tak mě poslouchej, jestli to poděláš Franku, nebo jestli se někomu z nás kvůli tobě něco stane, tak uvidíš peklo, to ti slibuju." Potom mě pustil a šel pryč.
Za chvíli jsme všichni seděli v autě a jeli směr náš cíl. Za deset minut jsme už parkovali na místě. Bob zůstal sedět v autě a my šli na to. Stáhli si na obličej ty kukly, vzali do ruky zbraně a vyrazili. " Všichni na zem tohle je přepadení." Začínalo to úplně stejně, jako když tenkrát přepadli banku ve které jsem pracoval já. Gerard šel zase vyzvednout peníze a já jsem měl s klukama dohlížet na ostatní, jenže najednou se prostě něco podělalo. Jeden ten kluk za přepážkou se snažil zmáčknout tichej alarm. A povedlo se mu to. Než jsem stačil zareagovat Bert ho prostě zastřelil. Úplně se ve mně zatajil dech. Myslel jsem, že oni lidi nezabíjejí. " Ty idiote, měl jsi ho hlídat." Zařval na mě. Po pár minutách se vrátil Gerard i s penězma od zadního sejfu. Jenže bylo pozdě, venku už byly slyšet houkačky. " Do prdele." Zaklel Gerard. " Co se to tady kurva stalo?" Podíval se po mě.
" Já,já…." " Ten tvůj malej idiot ho prostě nehlídal a ten kluk zmáčknul tichej alarm, takže jsem ho vodprásknul." Viděl jsem ten Gerardův pohled, když mu tohle Bert říkal. A pak se zvenku ozvalo. " Jste obklíčeni, vyjděte ven s rukama nad hlavou." " Do hajzlu." " Co budeme teď dělat?" Chtěl jsem to vědět. " Máme rukojmí, takže budem prostě vyjednávat, co chceš dělat jinýho, odsud se nedostanem." Za chvíli začal v bance zvonit telefon. Všichni jsme naprosto ztichli. Gerard šel k němu a zvednul ho. Jasně že mu volali policajti. Co říkali nevím, ale slyšel jsem Gerarda…..
" Máme tady asi tak 15 rukojmích, takže jestli si chcete hrát, můžeme. Pokud nám nezajistíte auto, kterým budeme moci odjet, zemře každou půl hodinu jeden z nich. Doufám, že jste tomu rozuměli." A potom třísknul s tím sluchátkem. " Ty je nechceš, ale přece zabít, že ne Gerarde." " Ty debile, žádný jména, rozumíš, žádný jména." Začínal jsem se ho bát. Všechno se to posralo. Takhle to být prostě nemělo. " Takže všichni se zvedejte , půjdete do toho velkýho sejfu, tam zůstanete dokud si pro vás nepřijdeme." Gerard měl asi plán, ale já chtěl odsud pryč. Nahnal teda všechny ty lidi tam a nechal Mikeyho, aby je tam hlídal. Jenže tohle byla asi ta základní chyba. Policajti totiž zjistili díky termovizi, že rukojmí jsou mimo nebezpečí a rozhodli se zahájit palbu. Jenže to my jsme nečekali.
Gerard
" Sakra, rychle se schovejte. Franku, kde jsi?" " Jsem tady, Gerarde, jsme v prdeli, oni nás dostanou slyšíš, zabijou nás." Udělali jsme už tolik loupeží a vždycky to klaplo, ale dneska jsme měli umřít. Obklíčili nás a zahájili palbu. Krčíme se tady za tím pultem a nemáme kam utéct, tohle nezvládneme. " Gerarde, já to koupil, sakra postřelili mě…." Koukal jsem na něj a on se pak skácel k zemi. Běžel jsem k němu a díval se mu na tu ránu. Dostal to do ruky.
" Franku, to nebude tak strašný, tohle zvládneš." Ne nevěřím tomu, všichni tu zařvem a skončíme v pekle……..Odtáhnul jsem ho za tu přepážku a položil ho na zem. Ta rána nebyla nijak strašná, ale Frank se z toho trochu poskládal. Pořád jsem se snažil něco vymyslet, něco, jak se odsud dostat. A pak mě to napadlo, vždyť přece nikdo neví, jak vlastně vypadáme¨. Pokynul jsem Bertovi a podepřel Franka a běželi jsme k sejfu. " Potřebuju 4 chlapy hned." Zařval jsem mezi rukojmí.
Takže vytáhnul jsem odtamtud 4 týpky. Převlíkli jsme je do našich hadrů a my si vzali jejich civily. Potom jsme jim nasadili na hlavu kukly. A nakonec….odpráskli jsme je. Nikdy předtím jsem nikoho nezabil, ale dneska to jinak nešlo. Nebylo mi z to ho dvakrát dobře, ale museli jsme. Zavázali jsme Frankovi ruku, aby nebyla vidět ta krev a potom jsme si lehli na zem za přepážky. Ostatní byli zavření v sejfu, což znamená, že nás najdou první a my potom zdrhneme. ……………..
Tak to je dobře vymyšleny ..... Chválim,vážně jo ;) ;)