close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sázka XXI - And If I Did We Won’t Be Friends

14. července 2008 v 15:34 | Black Summer - překlad jacqueline |  Translated -> Sázka
Tak přináším další díl sázky
Neklidně sem seděl vedle Gerarda v mém autě. Jel jsem dnes - stejně jako v posledních dnech - ráno k němu, přinesl mu snídani a odvezl ho do nemocnice. Teď jsme byli na zpáteční cestě k jeho bytu, a já se ho stále nezeptal, jestli se mnou dnes večer někam půjde. Naštěstí se dnes z nemocnice nevrátil se slzami v očích, i když se stav jeho mámy nezměnil. Dost sem si oddechl, protože sem byl více či méně neschopný ho utěšit.

Nervózně jsem okusoval můj piercing ve rtu. Měl bych se lépe zeptat, než bude mít v plánu něco jiného. Ne, to je hloupost. Spíše, než vyleze z auta. Nějak se mi musí podařit, se ho zeptat, dřív než se na to budu moct vysrat.
Už jen ta věc, že jsem myslel na to, že bych se na to vykašlal, mě dost znejišťovala. Pořád jsem na něj házel nejisté postranní pohledy, ale Gerard byl asi sám ve svém světě myšlenek. Nevěděl jsem přesně, jestli to je dobré nebo špatné.
Možná by bylo dobré, kdybych to na něj teď vybalil, třeba by pro něj bylo těžké, říct ne.
Měl bych to udělat teď. Hned.
,,Jauva!'' tlumeně sem zaklel, v mé nervozitě jsem zatáhl za pierc až moc. Zatraceně, to bolelo.
Cítil sem na mě gerardův zmatený pohled, mezitím co sem si držel ruku na rtu. ,,Kousl sem se,'' špitl sem mu vysvětlovačně.
,,Oh.'' Jeho jednoznačně překvapeně působící pohled potuloval k mému rtu a úzkému kroužku, než ho zase rychle odvrátil a zíral z okna.
Zase nás obklopilo ticho, a mohl jsem si nafackovat za to, že sem se vážně neodvážil, zeptat se Gerarda, jestli se se mnou nechce sejít. Dyť to ani nebylo rande. I kdybych si přál, aby to tak bylo…
Nevědomě jsem viděl před mým vnitřním okem obraz, který se dost podobal tomu kýčovité večeři se svíčkami a kytkami, kterou mi Louis nedoporučoval. Namáhavě jsem se vrátil do reality.
Bude ještě chvilku trvat, než budu tak daleko, startovat takové akce.
Už jsem pochopil, že té věci musím nechat čas. Bude trvat celou věčnost, než budu moct Gerarda přesvědčit o mých přednostech a taky ztrácet čas při myšlenkách na romantickou večeři.
Stejně se ve mně začalo vytvářet podezření, že už brzo budu netrpělivý. Nemluvě o sázce, která stále běžela mezi mnou a Louisem…
S lehkým odkašláním mě Gerard zase vytrhl do přítomnosti. ,,Ehm…teda…sme tady,'' vysvětlil a hodil po mě nevysvětlitelný pohled.
Překvapeně sem se na něj kouknul. Vážně sem, bez toho že sem přemýšlel, zaparkoval auto před obytný dům, ve kterém bydlel Gerard.
Shit! Damned shit! (Dala sem to do angličtiny, dokážete si představit, jak by to znělo v češtině :-D) Teď jsem ztratil celou cestu autem s debilníma, kýčovitejma představami, bez toho že bych aspoň jednou pomyslel na večer.
Gerard se odpoutal a šahal po klice.
,,Čekej!'' Bez toho že bych přemýšlel, co to dělám, sem ho přivolal zpět. Zmateně se na mě otočil. Nějak sem měl pocit, že je momentálně stejně dosti zmatenej. Ale nebylo to srovnatelné s mým zmatením, ořeci jen věděl přesně, kdo byl a jak se má chovat, mezitím co já sem si tím jistej vůbec nebyl. Hlavně v jeho přítomnosti.
,,Co je?'' Gerard se na mě podíval. Ale tak opravdově. Přesně do očí. Kdyby mi to nesebralo dech, určitě bych řekl něco moc moc hloupého. Proč musí mit tak fascinující oči? Proč vypadali tak dobře a tak mě okouzlovali, a to kompletně?
,,Já…'' Zase sem se musel namáhat, abych se dal do pořádku a přitom se mu stále díval do očí. ,,Já…teda, myslel jsem, že by ses třeba chtěl odreagovat a tak-''
Gerardům pohled ztmavnul, a už nevypadal moc hodně, spíš extrémně nedůvěřivě. Možná sem to měl formulovat jinak, ale na to asi teď bylo pozdě.
,,A tak sem si myslel, že bychom dnes večer mohli něco podniknout?'' Nejistě sem se na něj podíval a čekal napnutě na jeho odpověď.
Gerardův výraz se stále nezměnil. Stále nedůvěřivě opětoval můj pohled. Proč se nemůže usmívat? Aspoň trochu? Tak by mě to potěšilo…
,,Chceš mě odtáhnout do nějakýho gayclubu?,'' promluvil Gerard a vysvětlil tak důvod své nedůvěřivosti. Oddechnul sem si. Když byl jeho problém ležel v tom a ne speciálně na mě, mohl sem ho určitě odklidit.
,,ne, nechci. Slibuju ti, že to nebude nic, co by se ti nelíbilo,'' odpověděl jsem. Snad mi věří…stále nervozně jsem čekal na jeho reakci a - jeho nedůvěřivost pak vážně zmizela. Třeba to bylo dobré, že sem se o něj tak staral a dával pozor na to, aby taky hezky snídal…nebo tak.
,,A co to je?,'' zeptal se, ale teď už to vypadalo spíše, že ho to zajímá než že by byl stále nedůvěřivý.
Lehký úsměv se vplížil na mé rty. ,,Neprozradím to. Bude to…řekněme…překvapení.''
Gerard chvilku přemýšlel, ale pak se rozhodl. ,,Když to nebude od tebe žádná hloupá akce, sem u toho,'' odpověděl nakonec.
Můj úsměv se rozšířil.,,Neudělám. Slibuju.''
Prosím? Co jsem to zrovna řekl? I když sem si začal pomalu zvykat na ty milé stránky mého charakteru, stejně mě to pokaždé překvapilo, když sem řekl něco uplně milého. Byl jsem předtím vážně takovej kretén, že mě překvapilo, když sem řekl něco milého a vlastně celkem bez významu pro mě?
To poslední totiž sedělo - i když jsem to skoro ani nepřipustil. Chtěl jsem totiž gerarda vážně podpořit a nechtěl s ním jít jen pryč, aby se to hodilo mě.
V další chvíli zničil Gerard všechny tydle myšlenky. Lépe řečeno, zničil všechny myšlenky.
Usmál se.
Usmál se na mě. Jako myslim, na mě! Usmál se na mě! Zaplnil mě takový divný pocit, stejně jako dříve, když se usmíval. Ale tentokrát to bylo o dost silnější. Uplně divně mi šimralo v břiše, (mě taky :-D) a nutkání, se ho dotknout - co jsem do teď vždy potlačoval - se ve mně zase zvětšovalo. Uplně zmateně jsem opětoval jeho úsměv. Znamenalo to šimrání teď , že sem se do Gerarda vážně….zamilovával? A kdyby jo…co to pak znamená? Mimo to šimrání? Měl bych se zeptat Louise, nejlépe před tím, než pak vyzvednu gerarda. Oh, na to sem skoro zapomněl.
Pomalu sem skládal ten malý zbytek mého rozumu dohromady.
,,Okay. Tak…tak tě vyzvednu tak kolem půl devátý, jo?,''řekl jsem, i když to znělo skoro jako skřehotání.
,,Dobře…třeba je něco uplně jiného než -hloupé-vysedávání-doma pro mě dost dobr,'' odpověděl Gerard. Jeho hlas zněl, k mému politování, uplně normálně.
Kývl na mě, než otevřel dveře a vystoupil z auta.
Jako v tranzu sem se za ním díval. Vážně jsem to dokázal. Překvapeně jsem si uvědomil, že se Gerard u dveří otočil a krátce mi zamával. Až moc pomalu se mi podařilo zamávat zpět. Než za sebou zavřel dveře.
Zamával mi. To ještě nikdy neudělal. Neměl sem tušení, co se mi stalo, že sem z toho měl takovou radost, ale úsměv z mého obličeje nechtěl zmizet. ¨
Vážně sem byl smluvenej s Gerardem.
Samozřejmě že to bylo jen přátelské setkání, ale stejně sem byl ještě nervóznější. Připadal se msi jak puběrťák při jeho prvnim rande. Aspoň sem tušil, že se tak huberťák při jeho prvnim rande může cejtit, protože sem nikdy neměl vážný vztah s oficiálním rande. (jak se skloňuje rande? :-D) Poprvé sem zažil uplně vožralej s mým dobrým kámošem, a poté, co jsem spal ještě s holkou, sem si uvědomil, že mě muži přitahovali než měkká a kulatá ženská těla. (asi sem chlap :-D)
A teď jsem najednou měl schůzku. S Gerardem, který byl zap rvné muž, zadruhé vypadal neuvěřitelně skvěle - hlavně, když se usmíval - a zatřetí se mnou určitě nic nechtěl mít.
Poslední část té myšlenky mě odtáhla zpět do reality.
S třesoucíma se rukama sem zase nastartoval, abych se vydal na cestu domů. Měl jsem ještě pět hodin. Takže to není moc času, abych se udělal moc pěkným. Musím ho sebou přesvědčit. A proto musím vypadat neuvěřitelně dobře.
Nebyl jsem si jistý, jak bych se měl hodnotit, a vážně to bylo poprvé v mém životě, že jsem nebyl 100% přesvědčen mým vzhledem. Co, když nejsem Gerardův typ?
Vlastně sem ani Gerardův typ být nemohl…přeci jen byl na ženský. A já určitě nebyl ženská.
Stejně. Zkusit jsem to musel. Na vždy byl se za to nesnášel, kdybych to neudělal. A tu sázku mám taky ještě vyhrát, přeci jen na mě čekalo extravelké balení kondomů. Při té myšlence se mi udělal knedlík v krku.
Co když vyhraju sázku…kdybych se vážně nějak vyspal s gerardem…
Bylo by to pak stejné jako předtím? Našel bych si každý večer jiného chlápka, skočil s ním do postele nebo by mi ho vykouřil?
Poprvé od té doby, co znám gerarda, sem se ptal sám sebe, jestli se budu moct vrátit do mého ,starého' života, když sázka skončí. A jestli sem to vůbec chtěl.
Vyděšeně jsem si uvědomil, že sem na tu otázku musel odpovědět ,ne', chtěl jsem být upřímný. Nechtěl jsem zpět do mého starého života, i když to ani neni před dlouhou dobou. Nechtěl sem každou noc mít sex s uplně cizíma chlapama. A kdybych ty kondomy vyhrál…byla momentálně jen jedna osoba, se kterou bych je používal. A to nebyl nikdo cizí.
Ale jednoznačně Gerard.
Cítil jsem, jak mi při tom poznání vystřelila krev do tváří, a nejistě sem se rozhlédl, jestli to někdo uviděl, i když jsem byl uplně sám.
Měl sem z toho strach. Moje myšlenky, mé pocity, mé přání a touhy se z týdne na týden rychle změnily. A to jen kvůli chlápkovi, kterého jsem neznal moc dobře. A kterého bych měl nejradši kolem sebe, ať už bych byl kdekoliv. To se ke mně nehodilo, vůbec. A i když se to ke mně nehodilo, věděl sem, že dnešní večer vůbec nechci zkazit. Musel sem to nějak zvládnout. A kdybych udělal něco hloupého, něco co by se nehodilo…tak bychom s Gerardem dlouhou dobu byli jen něco jako přátelé. A vůbec sem nechtěl, aby se ke mně Gerard choval zas tak hnusně jako na začátku našich setkání. To bych asi vážně nestrávil bez ran…
A proto se nesmí nic zvrtnout. Absolutně nic. A musí se to gerardovi líbit. Nějak. Ideální by bylo, kdybych se mu líbil já, ale byl jsem si velmi nejistý, jestli bych v to měl doufat.
S povzdechem sem zaparkoval, vystoupil z mého auta a zmizel v mém bytě.
Teď sem si musel celkem rychle - během čtyř a půl hodin, to se mi nikdy nepodaří - najít něco k oblečení, co dobře vypadá, ale není moc vyzývavý.
Napnutě jsem otevřel skříň a zíral na obsah.
Čas běžel.
No, jak to bude s pokračováním. Ve středu jedu na 14 dní do Francie, do tý doby už nestihnu nic přeložit. Pak jedu hned na Subculture a ještě u mě bude Sabrae. Počítám, že další díl bude tak kolem 6. srpna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Nancy | 14. července 2008 v 15:52 | Reagovat

no konečně ty jo tak to jsme zvědavá jestli frank nevymyslí zase nějakou kokotinu jako tenkrát

2 Nancy Nancy | 14. července 2008 v 15:52 | Reagovat

no konečně ty jo tak to jsem zvědavá jestli frank nevymyslí zase nějakou kokotinu jako tenkrát

3 kisss kisss | Web | 14. července 2008 v 16:08 | Reagovat

Až 6.srpna .... ??! No budiž .... Jo,že souhlasím s Nancy .... Ale i tak sem překvapená,že Gerard souhlasil .... Uhm ... Okay

4 tess tess | Web | 14. července 2008 v 16:12 | Reagovat

ach to je skvělé, že souhlasil!! :) jsem zvědavá co Frankie vymyslí :D

6. srpna? tak to o nic nepřijdu, protože ve čtvrtek jedu na 14 dní do Itálie a pak to tch pár dní vydržim ;) :D

5 Swuppie Swuppie | 14. července 2008 v 16:16 | Reagovat

na další díl jsem tedy velice zvědavá :D ještě, že tady do té doby nebudu, i když na Slovensku budu mít net, ale pochybuju, že budu mít čas :D

6 Nikkky Nikkky | Web | 14. července 2008 v 17:16 | Reagovat

teda to jsem na franka fakt zvědavá :Dach jo až v srpnu??

7 Dannie Dannie | Web | 14. července 2008 v 17:39 | Reagovat

to nemyslíš vážne!!! až vtedy??? ako to mám prežiť?

8 Simka Simka | E-mail | Web | 14. července 2008 v 18:28 | Reagovat

TY VOLE!!! Až tak neskoro? ja síce tiež v stredu idem, ale iba na 10 dní a to na Slovensku- až sa hanbím xD.... ja asi nevydržím kokos

9 Dee Dee | Web | 14. července 2008 v 19:12 | Reagovat

To je jedno, je to úžasné a tento dielik keď si prečítam ešte tak dvakrát za čakaciu dobu, ani by som nemusela chytiť absťák...XD

Ten Frank je tu taký zlatý, tie jeho zmätené myšlienočky :D :D

A ja sa 6. Srpna vraciam z Talianksa/Itálie..bla, to bude asi prvé čo si prečítam a tešíííííím sa :P

K poznámkam v zátvorke: aj mne z toho šimrá v bruchu a asi budem tiež chlap...XD XD XD Na mne nie je okrem očí okrúhle nič..XD XD

10 DareDareDevil DareDareDevil | 14. července 2008 v 19:18 | Reagovat

krása...ale do dalšího dílu zřejmě umřu nedočkavostí...:-(:-D

11 pájina pájina | Web | 14. července 2008 v 19:30 | Reagovat

ach už se těšim na to jejich "rande"

12 Mecki Mecki | Web | 14. července 2008 v 19:47 | Reagovat

Oh 6 ? to nepřežiju ale i tak ti přeju at se máš dobře a at si to všechno užiješ! :)

13 emily.way emily.way | Web | 14. července 2008 v 21:17 | Reagovat

stálo za to,ztrávit posledních pár hodin s krátkýma přestávkama čtením týdle story úplně od začátku xD

moooc pěkný..

až 6.srpna? to si ani neměla řikat xD

mě čeká měsíc v lázních,takže na netu budu až koncem srpna.néé.Fňuk.

14 Scream Scream | 14. července 2008 v 23:06 | Reagovat

chtělo by to pohled Gerarda:)

15 Lady Ann Lady Ann | Web | 17. července 2008 v 0:32 | Reagovat

je hrozně zajimavé sledovt, jak se Frank každou kapitolou mění k lepší stránce, byla by škoda, aby sepak vrátil do starých kolejí, který jsou k ničemu... skvělá story ;-)

16 MaRiSsA MaRiSsA | E-mail | 18. července 2008 v 12:21 | Reagovat

ja si taky myslim ze by to chcelo pohled Gerarda!A taky si myslim ze to chce pokracko!To nemyslis vazne ze dalsi bude az 6 Srpna?!...Vzdyd se dovtedy zblaznim!!.....Kazdopadne je to asi nejlepsi Ferard jakeho sem cetla(zatim)a bbylo jich uz hodne..Tesim se na pokracko,uz aby to bylo co nejdriv!!!

17 Karin Karin | Web | 23. července 2008 v 21:06 | Reagovat

Už aby tu byl další díl tahle story je prostě super jsem se do ní uplně zažrala......xoxo mhmh

18 koko koko | 24. července 2008 v 16:54 | Reagovat

bože super:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama