(Franks POV)
Posadil jsem se na barovou židličku vedle mého cílového objektu a objednal sem si pro začátek jablečnej džus. Rozhodl jsem se, radějí nepít alkohol. Když má moje 'oběť' čistou hlavu, měl bych si jí taky ponechat.
I když pravděpodobně nebudu mít nějaký velký problém získat tohodle týpka, chtěl bych svou sázku vyhrát už dneska…no prostě, jistota je jistota. Kdyby měl totiž Luis se svým popisem pravdu, mohlo by to být celé docela pěkná výzva. Ne aby si teď někdo myslel něco špatného. Toho chlápka získám tak i tak. Všechno je to jen otázka času a správného načasování. Ale byl bych radši, aby to celé vyšlo co nejrychleji. Celkem nenápadně sem se podíval na svého souseda a musel sem uznat, že z blízka vypadal o dost líp než z dálky. Samozřejmě né tak dobře jako já, ale to bylo stejně nemožný, ale na obličej bych si nestěžoval. Byl sice trochu zženštilí, ale to mu na přitažlivosti neubralo. Musel sem se fakt ovládat, abych si své myšlenky nechal u sebe, tak spokojený sem byl se svojí volbou.
Teď sem si ale musel vymyslet něco geniálního, jak se k němu dostat. Ale takový geniální nápady sem měl jak na běžícím pásu…někdo by si mohl myslet, že sem extrémně namyšlenej, ale já bych to nazval spíš…realistickej. I když bych nezapřel, že sem do sebe trochu zamilovanej, ale hey, to se přece vysvětluje mojim zevnějškem a tám pádem mě to oprávňuje.
Zamyšleně sem upíjel ze svýho nápoje, a opravdu sem měl taky nápad. Sice nepatřil mezi mé nejlepší nápady, ale pro začátek by to mělo stačit.
Na tváři sem měl lehký úsměv, když sem se sklenkou v ruce vstal a oddálil se pár kroků od baru. Na chvíli sem se otočil k Luisovi, kterej mě zvědavě pozoroval, a zašklebil sem se na něj. Pouze výsměšně pozvedl obočí.
No, tomu ještě ukážu jak se vyhrávaj sázky!
Zase sem se otočil k mojí oběti a kontroloval jsem vzdálenost k němu, přičemž sem sem si nemohl odepřít dívat se trochu dýl než potřeba na jeho zadek.
Rychlostí blesku sem udělal krok dopředu, dělal jsem, jako že sem zakopnul (a předvedl jsem skoro filmovou performance, jako fakt, kdyby o mě zjistil Hollywood, byl bych už dávno filmová hvězda!) a vyklopil jsem zbytek mého jablečnýho džusu s pěkným obloukem na černovlasýho, spíše na jeho záda a zadek. Hm…výsledek byl teda viditelný.
,,Co do…?!'' Vyděšeně ten týpek vyskočil a rozhlédl se kolem sebe, než mě objevil, stále se sklenkou v ruce. ,,Nemůžeš dávat pozor?'', obořil se na mě a rukama si přetřel mokrý kalhoty. Stop, tady je něco špatně, to utírání měla bejt přece moje část!
Rychle sem nasadil svůj nejlepší ,Oh-můj-bože-jak-se-to-jen-mohlo-stát'-pohled a díval se na něj omluvně velkejma, perfektně černou tužkou obtaženejma očima.
,,Oh…sakra…to…to je mi líto! Mě napadl…takovej obrovskej chlápek'' - to obrovskej sem hezky protáhl- ,,a tak…tak sem zakopnul.'', předstíral jsem a přistoupil o krok k němu, i když vzdálenost mezi námi stále byla ještě moc velká. Můj protějšek se zase uklidnil a podíval se na mě polovičně soucitně, polovičně vynervovaně, jako kdyby nevěděl, jestli teď má bejt nasranej na mě nebo na toho velkýho týpka, kterej mě údajně napadnul.
Očividně se rozhodl pro to druhý, protože se na mě nedíval už tak nasraně. ,,To je okay. To se může stát.'', zamumlal a nešikovně se snažil odtáhnout si lepkavý triko od těla.
To byla moje šance.Chňapnul jsem jeho paži a táhl sem ho za sebou směrem záchody. ,,To hned budem mít…jakž takž aspoň…pomůžu ti!'', řekl jsem a snažil sem se přidat mému hlasu něco na pilnosti abych ho přesvědčil. Chtěl se vyprostit, ale já ho nepustil. ,,No tak, nějak to přece musim udobřit! To nejmenší přece je, že tě zase očistím!''
Prostě sem mu tykal, bez přemýšlení, ale to on u mě přece taky udělal. A to s tím očištěním…o tom by se dalo taky pochybovat, přece jen sem s ním měl … špinavější úmysly. Ale to udobření sem myslel vážně, jen trochu jiným způsobem než si myslel on, totiž takovým, který byl velkým dílem mojí sázky s Luisem. On totiž ještě o svém štěstí nevěděl. A (zatím) sem nechtěl nic riskovat.
,,Díky..ale to zvládnu sám.'', odpověděl trochu zmateně mou pílí, ale na to sem ignoroval a zavřel sem za náma dveře pánských záchodů.
Pomalu sem se na něj podíval. Jo, udělal jsem perfektní práci. Triko a kalhoty jablečnej džus perfektně nasály.
Lehce sem se zašklebil. ,,Ale já ti pomůžu rád'', řekl sem a začal sem papírový ubrousky, který byli na utírání rukou, lehce navlhčovat vodou.
,,Jo, mimochodem, sem Frank Iero.'', poznamenal jsem ještě, a doufal jsem, že tímto způseb zjistím i jeho jméno. Měl jsem štěstí.
,,Gerard Way.'', odpověděl a iritovaně sledoval mou práci.
Přistoupil jsem těsně k němu. ,,Otoč se.'', nařídil jsem mu.
,,Já…co?''
,,Jinak asi těžko dostanu ten džus z tvýho trika.'', vysvětloval jsem mu trpělivě. ,,A nepovídej mi, že to uděláš sám, protože na záda si stejně nedostaneš.'', takhle sem umlčel jeho protesty. Asi souhlasil, že mám pravdu, protože se ke mně vážně otočil zády.
Se úšklebkem sem začal třít papírovejma ubrouskama jeho záda. Samozřejmě že sem ten džus tímto způsobem nedostal ven, naopak, dělal jsem to ještě horší, protože se hafec malinkej vlhkejch papírovejch žmolků usazovalo v látce. No, milej Gerard si tu věc asi bude muset sundat. Bez toho že bych si toho všimnul, přestal jsem mu otírat záda a prostě sem svou ruku měl položenou na jeho zádech, mezitím co sem si druhou položil na jeho bok, co mi bohužel došlo až po té, co si toho všimnul Gerard.
,,Ehm…co to děláš?''
,,Já…já přemejšlím.'', odpověděl jsem mu, s doufáním, že bych takto mohl dostat čas a dostat se z této trapné situace.
,,A o čem, jestli se můžu zeptat?''
,,Jestli seš v postely tak dobrej, jak doufám.''
Ticho.
Kurva, řekl sem to nahlas? To TAKHLE plánovaný nebylo…
Gerard se bleskově otočil a hrubě mě od sebe odstrčil.
,,Perverzní haizle'',zaklel a nasraně mě pozoroval.
,,Eh…to byl…jen žert.'', pomalu sem řekl, ale bylo mi jasný, že to nepomůže.
,,Jasně.'' Přivřel oči a pak je zase vyděšenš otevřel. ,,Už mi došlo, odkuď mi je tvoje méno povědomý! TY seš ta…ta...mužská kurva, o který všichni mluví!'' Znechuceně mě studoval odshora až dolů, a musím uznat, že se mi vůbec nelíbilo, co to říkal. Bralo mi to mou pýchu.
,,Jen záviděj.'', odpověděl sem se vším seběvědomím.
Gerard jen zatřásl hlavou. ,,Ty seš na to fakt pyšnej? No jo…jak myslíš. Ale jednu věc ti řeknu.'' Jeho hlas byl nebezpečně tichý. ,,Ať už tě nikdy jindy - NIKDY JINDY - nenapadne, vůbec se na mě podívat.''
Ještě jednou si mě znechuceně prohlídnul jako kdybych byl nějaký hmyz, který hned rozšlápne, pak se otočil na podpadku a nechal mě tam samotného.
Zmateně sem čuměl na dveře. Wow. Tak to byla porážka. A i když jeho poznámky byli tak nelichotivé, ta reakce mě ještě pobídla, místo toho aby mě přinutila se vzdát.
Zase sem se zašklebil. Kdyby byl Gerard i v posteli tak agresivní…no, s tou myšlenkou bych se dokázal skamarádit.
Ještě chvilku sem tam stál na místě, pak sem hodil mokrý ubrousky do odpadkáče a šel zpátky do baru.
Gerard zmizel beze stopy, místo toho mi přišel Luis s uplně divným úšklebkem na tváři naproti a s výrazem mezi pobavením a ,Dyť sem to věděl', kterej sem hlavně u něj dost nesnášel.
,,No, jak to dopadlo?'', už se ptal. Jako kdyby to nevěděl.
,,Nojo, pro začátek…nebylo to špatný.'', odpověděl jsem mu, nezněl jsem ale příliš přesvědčivě.
Luisův úšklebek se ještě rozšířil a vypadal sebespokojeněji. ,,Jasně.'', řekl s hlasem, kterej mi přesně ukázal, že ví že to v opravdosti pro mě dopadlo dost blbě.
,,Nedělej si žádný naděje! Toho chlápka dostanu.'', nasměroval jsem ho, každopádně ten hnusný úšklebek z jeho tváře nezmizel.
Super. Věděl jsem přesně, že to teď budu neustále poslouchat. První týpek, kterej se hned první večer nenechal přilákat do postele. Jojo, o tom bude Luis kecat s největším potěšením.
Zase sem se porozhlídnul po místnosti. Nemohl jsem jet domů zcela neuspokojen. Ale Luis hned prokoukl mé plány a hrubě mě chytl za paži.
,,To nepřipadá v úvahu. Jeden den bez sexu ti taky neuškodí.'', řekl a táhl mě za sebou z baru.
,,Odvezu tě domů.'', doplnil, dotáhl mě ke svýmu autu a posadil mě na sedadlo spolujezdce. Nespokojeně sem se připoutal.
Neměl sem vůbec chuť jet domů. Ještě sem se tendle večer vůbec nepobavil! Uraženě sem zíral z okna a čekal jsem, kdy konečně dojedem ke mně domů.
Moje myšlenky byli zase u Gerarda.
Bude to asi o něco těžší, než sem čekal.
/*
jůů!!!<3
dokonalé skvělácké uchvatné
no jo unedobitnej Mr.Way XDXD
taky jednou může bejt ten skřítek za čpatnýho ne :D
těším se na pokráčka ;)
zatím BRAVO Anett :)