close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Drop Death VIII. - Your Eyes

2. července 2008 v 13:44 | Vampire Husbands |  Cooperation -> Drop Death
Aby jste se tak moc nebály tak to dáváme ještě za světla...
Frank
Když jsem se konečně alespoň maličko uklidnil, pokusil jsem se dostat do svého bytu. Nohy jsem měl z toho šoku stále vratké, ale úspěšně jsem se dostal dovnitř a pečlivě jsem za sebou pozamykal. Ale je mi to vůbec k něčemu platné, když se nějakým záhadným způsobem přemístil až do třetího patra a nebyl u toho ani maličko zadýchaný? Byl by pro něj problém dostat se sem ke mě? Pro jistotu jsem ale stejně ještě před dveře přišoupl komodu.
Dal jsem si na uklidněnou pořádnej lok vodky a rozhodl jsem se zavolat Eddiemu. "No ahoj, to jsem já, hele vím, že to zní divně, ale nechtěl by si přijít ke mě? Kouknem na nějaký filmy, popijeme, bude sranda." prosím, ať přijde, nechci tu bejt celou noc sám...."Jo nemůžeš aha, no jo já zapomněl, že vstáváš do práce, no tak nic ahoj." Fajn, takže to tu musím přečkat sám. Rozhodně jsem ale nechtěl spát. Co kdyby se sem vplížil ?

Vyndal jsem ze skříně starou baseballku a na noční stolek jsem si vyskládal hned celou sadu kuchyňských nožů. Bohužel lepší zbraně má skromná domácnost nevlastnila a ani tak jsem si nebyl jistej, jestli bych je byl schopnej použít.
Samozřejmě, že jsem nehodlal spát. Sedl jsem si do rohu postele a s kolenama u brady jsem hypnotizoval dveře. K ránu jsem ale stejně vyčerpáním usnul, což zapříčinilo mé opětovné zaspání a následně vyhazov z práce. To je super, mám sotva třetinu peněz na nájem a domácí si pro ně přijde už koncem týdne. Ale na druhou stranu měl můj vyhazov i své výhody. Nemusel jsem se ráno dostávat ospalejma ulicema do práce a večer se ve tmě vracet domů. Takhle jsem byl zavřenej v bytě a stále ve střehu.
"Pane Iero, blíží se termín splátky, doufám, že máte na nájem." řekl mi domácí tím svým vychlastaným hlasem, když jsem šel vybrat poštu. "Jo vím, nebojte, zaplatím vám včas." zalhal jsem a raději jsem zas vyběhl k sobě do bytu. Jenže kde teď mám ty peníze shánět?! Chtě nechtě jsem byl donucen obvolat pár svých známých a optat se na nějakou příležitostnou práci.
Něco málo jsem sehnal, ale i tak to stěží pokrylo 3 mého nájmu. Navíc jsem byl děsně vyčerpanej. Od rána do dvanácti jsem rozvážel snídaně a obědy. Potom jsem nějakým dvěma starým dámám musel vyvenčit psy, dědovi mého kamaráda dojít na nákup, večer jsem pro změnu rozvážel pizzu. Už čtvrtej den jsem se vracel domů snad už v polospánku, vždy jsem pečlivě pozamykal a padl do postele. Dneska to ale mělo být jinak......
Otočil jsem se a chtěl jsem si sundat bundu, když jsem ho uviděl. S klidným výrazem si hověl na mém křesle a tvářil se jakoby nic. "Ahoj" opět ten jeho sametovej hlas, hlas kterej jsem si zamiloval....Bože,co to říkám?! "A-ahoj" vykoktal jsem v odpověď a bál jsem se jen o centimetr pohnout. Vypadal dokonale, stejně jako minule. Jeho dlouhé, porcelánové prsty si vyťukávaly jakýsi rytmus na opěrátkách mého křesla. Najednou mi z ničeho nic řekl, že je na čase víc se poznat. Než jsem stihl začít panikařit, stál u mě a v ten moment jsme byli na nějakém cizím místě.
Rozhlédl jsem se kolem. Byl jsem v nějakém menším pokoji, ve kterém to vypadalo, jak kdyby byl zařízen ve stylu snad století nebo dvě zpět. Než jsem se však stačil rozkoukat, uslyšel jsem hlasité bouchnutí dveří a poté zarachotil v zámku klíč. Rychle jsem se vzpamatoval a doběhl jsem k masivním dubovým dveřím.
Ať jsem klikou lomcoval, jak jsem chtěl, dveře se nepohnuly. Je to jasný! Určitě je to ten sériovej vrah, kterýho se teď celý město bojí a co je horší, nejspíš to není ani člověk, jinak by nedokázal.....nedokázal by..rozhlédl jsem se znova kolem dokola...tohle nebyl můj byt a já neblouzním!!!...Sakra co je ten Gerard za zrůdu? A může být zrůda tak nádherná jako je on?!
Srdce mi zase divoce bušilo. Ničemu jsem nerozuměl a sám sobě už vůbec ne. Posadil jsem se na starodávnou postel s nebesy a snažil jsem si v hlavě utřídit myšlenky, které se ovšem zdály neutříditelné. Ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nic z toho, co se kolem mě dělo, jsem nedokázal pochopit a byl jen jedinej člověk, dobrá jen jediný kdosi o jehož existenci opravdu nevím nic, který mi to mohl vysvětlit.
Začal jsem bušit do dveří, ovšem bez odezvy. Přece by mě tu jen tak nezamkl a neodešel by! Nechce mě tu doufám nechat umřít hlady nebo nějakým podobným drastickým způsobem nechat uhynout. "Sakra otevři ty dveře." nebyl jsem si jistý, jestli můj hysterický křik pronikne skrz ty mohutné dveře. "Gerarde, slyšíš mě?! Co ode mě sakra chceš? Stojí ti to za to mít mě tu takhle zavřenýho?" začínal jsem propadat panice.
Nic, prostě nic !!! Ale já se nevzdával, stále jsem křičel a bušil do dveří. Klouby na rukou už jsem měl značně rozdrásané, ale co je to proti tomu, že tu nejspíš dřív nebo později mám najít smrt?! Jenže on nepřicházel. Nemá to smysl, prostě nemá. Naposledy jsem kopnul do dveří a lehl jsem si zpět na postel.
"Fajn Franku, teď budeme myslet, okay?" říkal jsem si a zhluboka jsem se nadechoval. Chce mě zabít, to je jasný, proč jinak taky všechno to divadlo?!
Pak jsem si z ničeho nic vzpomněl na naše první setkání....tenkrát v té chladné noci, když mi nabídl svou cigaretu a pak mě nechal odejít.....nechal mě odejít...sakra......znova jsem vstal a začal bušit do dveří. "Gerarde otevři ty zasraný dveře, já vím, že mě tu nechceš mít jen tak zamčenýho, chceš mě vidět, chceš to a já to vím!" řval jsem jak nejvíc to šlo.
Během pár minut v zámku znova zarachotil klíč a dveře se s hlasitým zavrzáním otevřely. "Říkal jsem si, že z toho stresu kolem musíš být vyhladovělý. Jsi má návštěva, tak by bylo nezdvořilé tě u mě nepohostit. Já narozdíl od někoho totiž slušné vychování mám." řekl mi tím svým dokonalým hlasem a doslova proplul kolem mě a na noční stolek vedle postele položil tác s jídlem. "Předem se omlouvám, jestli jsem ti jídlo zkombinoval špatně, ale stravuji se poněkud jinak, tak jsem tvé chutě nedokázal odhadnout." na slovo chutě dal zvláštní důraz.
Mlčky jsem přikývl a zakousl jsem se do krajíce suchého chleba. Opíral se o sloup postele a s úsměvem se na mě díval. Proč mě sem sakra zavřel? Proč zrovna mě? pomyslel jsem si v duchu.
"Nevím proč jsem tě sem zavřel, sám jsem se podivil svému chování." řekl mi z ničeho nic. Sakra ale vždyť jsem svou otázku vůbec nevyslovil nahlas.
"Hele jak to, že víš..." "Na co myslíš? Není to až tak složité dostat se vám lidem do hlavy. Myslíte si, jak jste inteligentní bytosti, ale ve skutečnosti jste primitivní, lehce prokouknutelní." usmál se a nalil mi do pohárku trošku vody. Abych pravdu řekl, nevšiml jsem si, kdy se stihl přesunout k nočnímu stolku.
Zkusil jsem to tedy trošku jinak.
-co jsi teda zač?!- zeptal jsem se v duchu.
"Není to zas tak obtížná otázka, myslím, že bys brzy mohl sám přijít na odpověď." zašeptal a zastavil se mezi dveřmi. "Tvoje oči...jakto, že mají jinou barvu, než posledně?" vykřikl jsem na něj, když jsem si toho všiml. "Jinou barvu? Hlupáčku to se ti asi jen zdá, jsi unavený, měl by sis odpočinout a můžeš přes noc přemýšlet o své otázce, věřím, že brzy přijdeš na odpověď."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dannie Dannie | Web | 2. července 2008 v 14:08 | Reagovat

čo iného napísať ako DOKONALÉ??? :))

2 Claire Claire | 2. července 2008 v 14:09 | Reagovat

wooooooooooooow tahle story me zaujala hned od zacatku, skvělííííííííííííí!..jen tak dál, nemuzu se dockat pokracka :) a mam 1. koment :D

3 Claire Claire | 2. července 2008 v 14:09 | Reagovat

tak 2. :D

4 pájina pájina | Web | 2. července 2008 v 14:17 | Reagovat

ten frank je natvrdlej:D

5 kisss kisss | Web | 2. července 2008 v 15:36 | Reagovat

Awwww ..... Rychle prosiiim dáál ... To se mi lííííbííí :D :D :D A moc :D

6 Jessie Jessie | Web | 2. července 2008 v 15:58 | Reagovat

awwwwwwwwwwww...ja chcem pokrackoooo/...jow ja toto milujem

7 Karin&Hannah Karin&Hannah | Web | 2. července 2008 v 16:17 | Reagovat

Tohle je fakt super, už aby tu byl další díl, úžasné co jinak dodat.... :)

8 DareDareDevil DareDareDevil | 2. července 2008 v 16:29 | Reagovat

krása nádhera dokonalost:-D tak šupšup další díl

9 Dee Dee | Web | 2. července 2008 v 17:33 | Reagovat

Ó, maestro...XD To je fascinujúce! Musím vám vysloviť vďaku za geniálny diel! *rehot* je to proste super...

10 Swuppie Swuppie | 2. července 2008 v 17:48 | Reagovat

oh God, neuvěřitelné, tohle se mi moc líbí :)

11 Nikkky Nikkky | E-mail | Web | 2. července 2008 v 18:04 | Reagovat

miluju gerarda jako upíra a franka když je natvrdlej XD

12 Matty Matty | 2. července 2008 v 18:47 | Reagovat

Hej ty jo chudáq Frank když píšeš jeho pohled zní Gerard taq taq...ehm to spráwné slowo sakra...odpudiwě XD Ale když píšeš Geeho taq ¨je naprosto normální XD

13 Tery Tery | 2. července 2008 v 19:43 | Reagovat

OMG.....to je dokonalé!!!

14 Sally Sally | E-mail | Web | 2. července 2008 v 19:51 | Reagovat

Perfect. Just perfect.

(:

15 Simka Simka | E-mail | Web | 3. července 2008 v 8:27 | Reagovat

To je supernéééé!!!! Kebyže to čítam v noci... brr, tak ani nespím, lebo segra ma chytá podkrk vždy keď vie, že som čítala dačo o upíroch.... skvelé!!! Prosím pokračko, lebo je to fakt napínavé x) a beriem to ako darček k narodkám XD

16 Mikes Mikes | 3. července 2008 v 11:22 | Reagovat

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

17 kathynka kathynka | 3. července 2008 v 18:29 | Reagovat

pokráčko!!! je to dokonalý!! naprosto sjůpr xD

18 Makinka Makinka | Web | 4. července 2008 v 16:01 | Reagovat

Chcete mít mega velkou navstevnost pokut ano tak se kuknete na muj blog do rubriky abou me a dozvite se vic fakt doporucuju:)

19 Nancy Nancy | E-mail | 6. července 2008 v 20:24 | Reagovat

woooooooooooooooooow to je skvělý sakriš já potřebuju pokráčko protože je to dokonalá story.......

20 Nancy Nancy | E-mail | 6. července 2008 v 20:25 | Reagovat

miluju upíří příběhy a tenhle je fakt vymakanej....rodino moc se vám to povedlo.......vaše pandíííí

21 Nancy Nancy | E-mail | 6. července 2008 v 20:25 | Reagovat

a taky ještě vám chci říct, že musíte dát další díl.......prostě musíte jako

22 Nancy Nancy | E-mail | 6. července 2008 v 20:26 | Reagovat

jinak bude vaše pandička mocinky smutná

23 Geenka Geenka | Web | 9. července 2008 v 15:04 | Reagovat

když k tomu zvolíte správnou muziku děsí vás to ještě víc...mě to fascinuje je to skvělé,máte to skvěle vymÿšlený,je to perfektní!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama