3. června 2008 v 21:46 | Anett
|
Mno, tak je tu další díl a už to na mnoho dílů nevidím. Bude to muset brzy skončit. Nějak mě to přestává bavit... Což je zlé.
Gerard
Ráno jsem se musel nutit vstávat. Ano ano, moje lenost se opět projevila. Ale musel jsem, a navíc, čekal mě tam bonus v podobě Frankieho. Včera to s ním bylo naprosto krásný. Po tolika měsících abstinence a ještě navíc když už tak to byli takový rychlovky, že si to člověk ani neměl šanci užít.
Jeho máma taky byla fajn, furt se mě na něj vyptávala, jak mu to jde a pak mi začala ukazovat jeho fotky. No měl jsem dost, ale byl skutečně vždycky šíleně roztomilej. A jak se pak pěkně čertil když to zjistil. Nebejt tam jeho máma tak snad na něj znovu skočím, bohužel byla.
Vstal jsem teda milostivě z postele a šel si udělat kafe, bez toho nepřežiju a nejsem k použití pokud si nedám ranní kávu. Ach ano, lok tohoto nektaru a je to hned všechno lepší. Šel jsem se umejt.
"Ježiši." Leknul jsem se svého odrazu v zrcadle. Bože já vypadám staře!!! No to je strašný! Začal jsem panikařit. Pak jsem si vzpomněl na Franka a vše bylo zase okay. Normálně jsem se umyl, oblékl a vydal se do školy.
Cesta proběhla nudně, v autobuse zase tolik kopřiváků, vážně střílet tohle. Radši chcípnout než se dožít tohoto. Vystoupil jsem na zastávce a do školy šel zase pěšky. Po cestě jsem potkal jen pár žáků, ještě je dost brzo. Byl už ve škole Frankie? No doufám že jo. Hned jak dojdu do školy půjdu se podívat do třídy.
Vyšel jsem si těch pár schodů, stejně by měli udělat exkalátory. Chtěl jsem vejít do třídy ale srazil jsem se s mím milovaným žákem. Mumlal něco o tom, že je moc maličký. Tak jsem mu jen zašeptal že je roztomilej a s lepší náladou šel do kabinetu.
Dnešek bude asi dosti dlouhý. Jako s ním v jedný budově a nemoct se ho dotknout? Peklo! Ještě že je během dne mám na tři hodiny. Bezvadné, znamenité. V té první třídě co jsem byl tak to byla dost nuda. Jen jsem jim dal něco přečíst a oni byli kupodivu zticha celou hodinu. Já si dal nohy na stůl a jen tak je pozoroval. Co asi tak budem dělat další hodinu s mojí třídou? Mám je na hmm literku a pak výtvarka….
Tážně literka, asi jim dám taky číst nějakýho pěkného autora. A výtvarka hmm co třeba Moje první láska? Co asi tak nakreslí Frankie? No konečně zazvonilo na konec hodiny. donutil jsem třídu vstát a vypadnul jsem odtamtud. Vážně učit tyhle malý děti je tak nudný. Že já sem vůbec do toho školství lezl, málo peněz, nuda, ještě ke všem nevděčný děti. Ale přeci jen, jedna dobrá věc, na tom všem je. Ano můj malej roztomilej Frankie.
V kabinetu jsem si přichystal štos papírů a nějaký ty věci na zabití nudy až budou kreslit a můžem vyrazit. Teda počkáme na zvonění. Konečně se ozval ten otravnej zvuk, já vzal věci a šel do třídy. Seděl zase v tý první lavici v řadě u dveří. Přišpendlil na mě svůj pohled a já ho vážně cítil všude. Třída se posadila a já zůstal stát.
"Dneska, budeme kreslit na téma, vaše první láska. Ty Zuzko pojď rozdat papíry a vemte si křídy. Ano, těma to bude lepší." K mému stolu přišla drobná černovláska, vzala papíry a začala je rozdávat po třídě.
Podíval jsem se kolem a všichni si otráveně z těch svých kufříků brali křídy a ještě otráveněji je pokládali na lavici. Pouze Frank si nevyndával nic, jen na mě koukal a přihlouple se usmíval. By mě zajímalo, co se mu honí hlavou. Usmál jsem se na něj taky a mrknul. Potom si Frank už konečně začal připravovat nějaký ty křídy. Já jsem si sednul za katedru a vzal si jejich třídnici, fakt tyhle věci nesnáším. Začal jsem tam odškrtávat chybějící ty co přišli a namátkou si jí prolistoval.
Páni taková vzorná třída, povětšinou choděj do školy. Nechápu, já když jsem chodíval do školy tak jsem si tam chodil jen jak se mi chtělo. A teď je ze mě učitel, krásný to paradox. Kouknul jsem se na děti, všichni kreslili. Jen Frank tam seděl a četl si nějakou knihu. To by mě teda zajímalo, jestli něco nakreslil nebo ne.
"Franku, proč nepracuješ?" optal jsem se. Odtrhl pohled od knihy a zadíval se na mě. "Já jsem již hotov." Prohlásil. "Vážně? Dones to sem." Tak to jsem teda zvědavej. Založil si stránku nějakou záložkou, položil jí na stolek popadl papír a došel ke mně.
Nakreslil tam nějakýho plyšáka, nebo aspoň to tak vypadalo, bylo to nějaký zvíře. Musím přiznat, jsem trochu zklamán. Chtěl jsem to bejt já, musel jsem to bejt já! Frankie se na mě usmíval dost debilně. "Co to je?" ukázal jsem. "To je můj plyšák, moje první láska…" usmál se ještě zářivěji a šel si sednout.
Do konce hodiny jsem otupěle zíral na ten obrázek čeho si a řikal si, proč jen to nejsem já. Ale zase bože no, vždyť se nic nestalo. Aspoň to není nějaká holka. Zazvonilo, já si od nich vzal ty výkresy a odešel do kabinetu.
Ta stará učitelka má dneska volno tak tam jsem sám. aspoň se tu můžu rozvalit a dělat si co chci. Ona jen furt měla na něco připomínky a tak podobně, fakt děs. Ozvalo se slabé zaklepání, skoro neslyšitelné.
"Ano?" řekl jsem a vzhlédl ke dveřím. Vešel Frankie, oh jaké to překvapení? "Co potřebuješ?" znovu jsem sklonil hlavu k nějakej papírům co jsem tam vyřizoval. Slyšel jsem, jak zavřel dveře a došel ke mně. Sednul si na stůl a kýval nožičkami. Znovu jsem k němu vzhlédl s otázkou v očích.
Zase se zatvářil jako andílek ale stále tam jen tak seděl a nic nedělal. To jsem ale už nevydržel já a políbil ho. usmál se do toho polibku a přitáhl si mě k sobě.
Letem světem
Od té doby, kdy jsme s Frankem měli jednu menší rychlovku u mě v kabinetu jsme se scházeli docela často. Občas jsme se viděli buď u něj doma nebo někde ve škole po škole…. Byl skutečně tak sladkej a měl aj dokonalou chuť k sexu. To jsem ještě neviděl. Teda až u sebe no…. Ale to nejspíš bude tím, jak je ještě mladej.
Byla sobota a já jsem se chystal na další z jedněch našich schůzek když mi zabušil někdo na dveře. Oblíknul jsem si teda tričko a šel otevřít.
Když jsem otevřel tak mě čekal šok. "Jste pan Way?" a mě polila horkost.
Neee proč to musi byt zas tak useknuty????? :-D Už se těšim na dalši díl......