28. června 2008 v 20:55 | překlad bloody
|
Po krátké jízdě taxíkem do centra New Yorku pár přijel před restauraci, ve které jim Gerard zarezervoval místo. Noc byla mladá a vzduch byl chladný, oznamující obyvatelům města, že zima je za dveřmi. Ulice byly přeplněny lidmi, zákazníky, pracovníky, páry a rodinami jak spěchají, mluví, smějí se a křičí. Množství lidí bylo poněkud ohromující, ale popravdě Gerard neočekával nic jiného. Sevřel Frankovu ruku, stáhl mu trochu rukáv, aby ji udržel v teple a vykročil napříč chodníkem držíc si kluka co nejblíže u sebe.
"Byls už někdy v New Yorku, Frankie?" Zeptal se Gerard, když prošli dveřmi do restaurace.
"Jednou, když mi bylo osm. Byly Vánoce a moje teta mě sem vzala na pár dní. Možná nejlepší Vánoce, jaký jsem zažil."
Gerard se usmál. "Pěkně rušný, huh?"
"Příšerně."
Přistoupili k rezervačnímu stolku, kde Gerard jemně pustil Frankovu ruku a usmál se na mladou holku, která je brzo usadí. "Zdravím. Mám tady rezervaci na jméno 'Way'."
Dívka se s krátkým přikývnutím usmála nazpátek, zaostřila na Franka, pak na Gerarda a pak zpět na knihu před ní.
"Budete chtít box, nebo stůl?" Zeptala se a z pod pultu vyndala dva jídelní lístky.
"Box nebo stůl, babe?" Gerard tolik uspěchal svá slova, že si ani neuvědomil zdrobněliny, kterou pro Franka použil, ale Frank ano.
Jeho oči se rozšířily a podíval se zpět na dívku, která se na ně ještě pořád mile usmívala.
"Box bude fajn." Odpověděl Gerard, šoupnul se do strany a vzal opět Franka za ruku. "Jsi v pohodě?" Zeptal se, když následovali hostesku na cestě k jejich místům.
Frank se na něj nahoru usmál a rychle přikývl. "Yeah, yeah. V pohodě."
"Tady to je, pánové." Oznámila mladá holka, zastavila se a položila jídelní lístky na stůl před ní.
Frank s Gerardem se posadili naproti sobě, Gerard si nadšeně mnul ruce, jak se díval na chlapce.
"Můžu vám přinést něco k pití, než si objednáte?"
"Um, Franku? Pití?" Otázal ho Gerard.
"Nah, díky."
Gerard se podíval zpět na hostesku. "Zatím nic. Děkuji."
"Žádný problém." Usmála se a dodala, "Váš číšník tady bude za chvíli," než odešla.
Oba byli po malou chvíli zticha a jenom koukali jeden na druhého. Potom Frank svěsil hlavu, ofina mu spadla do obličeje a Gerard se začal zvědavě rozhlížet po místnosti, i když v této restauraci byl už hodně krát. Jejich náhlé rozpaky nepřišly příliš samy od sebe, spíš proto, že to oba dva chtěli. Skutečnost, že už spolu spali, byla nepodstatná, tohle bylo jejich první 'rande' a oni se pořád cítili jeden druhému nový, takže bylo těžce překvapující, že situace byla poněkud nervy-drásající.
Frank se nezvučně zasmál a podíval se zpět na poradce, jak si vzpomněl na jejich první schůzku, na které se ho Gerard zeptal, jestli je želva. Kdyby mu někdo řekl, že o dva týdny později mu ten muž nepozorně, ale úmyslně bude říkat 'babe', nevěřil by mu. Nevěřil by, že Gerard je něco víc, než sarkasmus, trýznění a zvrhlost a nevěřil by, že se přes to všechno může do něj zamilovat.
"Pamatuješ naší první sezení, Gee?" Zeptal se Frank se širokým úsměvem.
Gerard se uculil a hrál se s příborem. "Yeah, byls nejlepší, skutečně jsem předtím neměl žádné děcko, které by takhle zareagovalo."
"Co myslíš? Co jsem udělal?"
"Všechno co si řekl, všechny odpovědi na moje otázky. A také nikdy nezapomenu na to, co ses mě zeptal," Gerard se narovnal, nahrnul si ofinu do obličeje a změnil hlas ve snaze napodobit chlapce. "'Musím vám říkat 'Mr. Wayi?' Obtěžuje mě to.' Chtěl jsem ti tehdy jednu vrazit a políbit tě zároveň."
Frank se zasmál a zaklonil hlavu. "Bože, ano. Chci, aby sis ty odpovědi ve skutečnosti psal. Myslel jsem si, že jsi ten největší blbec… vlastně si to pořád myslím."
"Ne, nemyslíš. Miluješ mě." Řekl mu Gerard, zatímco předstíral, že čte menu, a jakkoliv si Frank přál říct mu to, miloval ho, ale jednoduše nemohl. Opět bylo ticho a s ničím lepším na práci Frank zvedl hlavu a začal prozkoumávat restauraci, všímajíc si pár lidí, kteří na něj a Gerarda tu a tam házeli nevlídné pohledy. Mohla to být jenom paranoia, no přesto měl najednou podivný pocit a cítil se trošku znepokojeně.
"Proč si nás musel přivést do obyčejné hetero restaurace?" Zeptal se potichu svého poradce přes zaťaté zuby.
Gerard vystřelil hlavou nahoru nad náhlým přerušením ticha a zašklebil se na kluka, "Oh, promiň Franku, nevěděl jsem, že jsou kolem i," rukama naznačil uvozovky, "'obyčejné' gay restaurace, mimoto tady nejsme jediný gay pár, koukni na ty dvě holky támhle." Ukázal na pár holek, které seděly pár stolů od nich.
Frank se na ně podíval, než se otočil zpět na muže. "Děláš si srandu? Je to matka s dcerou, koukni na ně."
Gerard se rychle podíval zpět na holky. "No a? Pokud se tak bojíš, můžem dělat, že jsme bratři, nikdo neví, že spolu šukáme."
Frank se na sedadle napřímil, všímajíc si malé rodinky sedící za poradcem a zírající v šoku, mladá maminka pomalu rukama zakryla dceři uši. Gerardův úsměv z dřívějšího 'skvělého' návrhu rychle ochabl, když si uvědomil, že kluk kouká přímo za jeho rameno, očividně se snažíc nahodit omluvný výraz, tak se pomalu otočil ve snaze zjistit co upoutalo chlapcovu pozornost.
"Ale ne, není to můj bratr…" Začal Gerard s nevinným výrazem a holčičce roztomile zamával. Manželovy rty se našpulily v znechucení. "…je to můj student." Vysvětlil, jakoby to bylo méně nemravní.
"Seš idiot." Vynadal mu Frank, když se muž otočil zpět.
"Cože?"
"Je to můj student? Jsem si jistý, že se teď cítí mnohem spokojenější s druhem člověka, jakým seš." Frank zvedl jídelní lístek nahoru, aby mu zakryl obličej. Braní ho ven někam na večeři bylo bez pochyb hezké gesto, ale bylo očividné, že Gerard neví, kdy má zavřít pusu.
Gerard si povzdechl, už ho to unavovalo, nedokázal pochopit, proč Frankovi tolik vadí co s myslí ostatní. "Dobrá, co bys ty radši? Student nebo incest?" Zeptal se se zvýšeným hlasem doprovázeným sarkasmem.
"Tys zrovna zařval incest na celou restauraci?" Frank svraštil obočí, když vykoukl zpoza menu.
Gerard rozhodil rukama a protočil oči. "Franku, přestaň se strachovat. Teď se nakloň přes stůl a polib mě."
On si snad dělá srandu, ne? Ptal se Frank sám sebe. A jakkoliv to udělat chtěl, nebylo možné, aby tak učinil. "Ne Gerarde, proboha!" Položil menu, naklonil se trochu a zašeptal. "Co když nás někdo koho znáš uvidí, huh?"
Gerard se pousmál a bez přemýšlení nad tím, co kluk zrovna řekl, se rychle posunul blíž, sevřel ho vzadu na krku a políbil ho dlouze a tvrdě, než ho pustil a sedl si zpět dozadu a tvářil se, že se nic nestalo. "A teď co?" Zamumlal a pozvedl obočí na Franka, který vypadal pořád vyvedený z míry.
"Teď tě támhle pan a paní Šťastní," nepatrně ukázal na rodinu za Gerardem, "prásknou a já půjdu domů sám."
Přímo v tu chvíli mohl Gerard přísahat, že se mu zastavilo srdce. Nikdy předtím nepřemýšlel o tom, co se stane s Frankem, kdyby byli najednou od sebe odtrženi. Mohlo to vypadat příliš dramaticky, ale to co se mezi nimi dělo jen tak nikomu neunikne a on si uvědomil, že jeho mladší bratr měl pravdu, musí být mnohem opatrnější.
"Franku," Řekl něžně. "Slibuju, že se nikam nechystám. Myslím tím, pokud, pokud je to to, co chceš."
Frank se usmál svěsil hlavu, než se opět podíval na poradce. "Jasně že je to to, co chci."
--- End of chapter XIII. ---
ohh dokonalost sama