30. května 2008 v 19:29 | Nancy
|
Takže další díleček. Užijte si to
" Pane bože, co to je?" Vzbudili jsme se uprostřed noci. Něco bylo u našeho stanu. " Slyšíte to, to jsou dětský hlasy." " To je blbost, žádný děti tady nejsou." Odpověděl Bert a snažil se stejně jako my s Frankem obout si boty. Rozsvítil jsem baterku a zřetelně viděl, jak někdo, nebo něco opravdu obchází kolem našeho stanu. Pořád jsem slyšeli ten dětský křik. Pak najednou se stan začal celej otřásat. " Ježiši. Dělejte zdrháme, berte kamery, dělejte."
Všichni tři jsem za velkého křiku vyběhli ven a běželi co nejdál od stanu. " Kriste pane , co to bylo. Co to jen bylo." Křičel jsem a běžel furt dál. Po dalších pár metrech už jsem nemoh. Sednul jsem si nějakýmu keři. " Kluci jsem tady." " Pššt. Ticho." " Běželo to za náma?" Frankův hlas se klepal. " Ticho, drž hubu." " Já nevím." " Myslím, že ne." " Co myslíte, že to bylo?"
" Nevím a tím spíš na to seru." Odpověděl mi Bert. " Já se bojím." " Pojď ke mně Franku." Obejmul jsem ho. Cítil jsem, jak se celej klepe. " Kolik je hodin Berte? Je už aspoň pět?"
" Tři." " Kurva."
Seděli jsme tam tak aspoň dvě hodiny a pomalu se začalo rozednívat. Frank mi usnul v náručí a Bert na mě pořád koukal. " Tak mi to už konečně řekni Berte." " A co jako myslíš?" " Nech toho. Už mě to nebaví. Od doby, co je s náma Frank a co sis všimnul, že se mi líbí, se chováš jak idiot. V čem je problém? Víš, že jsem i na holky i na kluky už dávno." Bert mlčel. Potom se podíval na Franka a pak zpátky na mě. " Já nevím Gee. Všechno bylo ok, ale od tý chvíle, co ses do něj úplně zbláznil já………….asi žárlím."
" Žárlíš? Na mě nebo na něj?" " Na tebe. Díval jsem se na vás, když jste se včera milovali u toho stromu." Na sucho jsem polknul. " Cože si?" " Promiň." Nevěděl jsem , co mu na to mám říct. " Seš můj kámoš Berte. Nejlepší kámoš. Já jsem nikdy nevěděl, že cítíš něco jinýho." " Měl ses víc dívat Gerarde, teď už je to stejně jedno." Sklopil pohled dolů. V ten moment se začal probírat Frank. " Neříkej mu to." Přikývnul jsem. " Možná bysme už mohli jít zpátky, musíme vyrazit na cestu." Šli jsem zpátky směrem ke stanu. " Do hajzlu, tady je bordel." Náš stan byl rozbořenej a naše věci všude poházené. " Kde mám batoh sakra." Zaklel jsem. " Tvůj je tady, ale kde je můj?" Rozhlížel se Bert. " Komu tady rozházeli krámy?" " Mě je sakra rozházeli. A vylili mi všechnu vodu kurva." Bert vztekle nakopnul kámen.
Vzal jsem do ruky kameru a zase to začal točit. " Jdi už do prdele s tou kamerou. Musíme ty věci sbalit a jít. Slyšíš Gerarde, přestaň už." " Jo, jen chvilinku, už jen chvilku." " Vypni to." A pak jsem dostal ránu. Kamera mi spadla na zem do listí. " Tys mě praštil ty kreténe." Skočil jsem na Berta a začali jsme se rvát. Frank se na to nemohl dívat, sednul si za strom a brečel. " Berte, nech mě." Ležel na mě a místo další facky mi přilítla pusa. Vytřeštil jsem na něj oči. " Berte ne…." Díval se mi do očí a potom mě znova políbil. " Musíme jít." Zvednul se a šel sbírat svoje věci. " Franků, kde si?" Nic se neozvalo. " Frankůůů" Pak jsem ho objevil, jak seděl za stromem. " Nebreč, musíme jít." " Ok, jsem jen unavenej, a už chci domů." " Já vím zlato, já taky." Objal jsem ho a pak jsme zabalili a šli dál. " Takže včera to nevyšlo na sever, tak dneska zkusíme jít na jih. Souhlasíte?" Ozvalo se jen souhlasné zamručení.
Šli jsme už nejmíň 10 hodin, ale pořád jen les. Nic jiného, jen les. " Já už nemůžu, už nemůžu, ale už tu nechci strávit, další podělanou noc." Řval Bert. Vypadá to, že nás další noc v tomhle podělaným lese nemine. " Pane bože, dyk v Americe se přece nedá ztratit. Dyk je to jen les." Už jsem byl totálně na dně. Rozdělali jsem stan a dohodli se, že budeme držet hlídky. První si jí vzal Bert. S Frankem jsme si zalezli do spacáku a tulili se k sobě. " Gee, slib mi , že se nám nic nestane." Chtěl bych mu to slíbit, strašně moc, ale nebyl jsem si jistej. " Neboj se Franku. Všechno bude ok." Začal jsem ho jemně líbat. Frank se ke mně přitisknul ještě víc. Ve stanu sice byla tma, protože Bert neměl rozsvícenou na hlídce baterku, aby se nevybila, ale nechtěl jsem před ním cokoliv dělat. " Franku, půjdem spát. Budeme se potom střídat na hlídce a tak ať máme trochu sil." Smutně přikývnul a zabořil hlavu do mého krku.
Usnuli jsem . Po pár hodinách jsem se sám probudil. Našmátral jsem baterku a rozsvítil. " Berte?" Ve stanu ale nebyl. Napadlo mě, že třeba něco slyšel a šel se podívat ven, nebo šel prostě na záchod. Vzbudil jsem Franka. Otevřeli jsme stan a vylezli ven. " Do prdele to je zima. Asi zmrznu." Drkotal jsem zubama. " Berte!!!!" Ječel jsem mezi stromy. Nic. " Berte, kde jsi?" Nic. Pořád žádná odezva. Křičeli jsem tam jeho jméno snad ještě hodinu. Ale vůbec nic se nestalo. Zalezli jsme zpátky do stanu a čekali, až se rozední. Hned jak bylo světlo, tak jsme se vydali kousek od stanu. Jenže nikde nebyla ani stopa po Bertovi. " Gee, co budeme dělat?"
HAHAHAHA Konečně je po Bertovi :D čurák.
Sakra, frank je děsná hysterka, furt bulí :D ( na jeho místrě bych se chovala stejně, ale budiž :D)
Gerard je náš statečnej :D