29. května 2008 v 10:17 | Nancy
|
Všude kolem nás vysely na stromech takový divný věci. Vypadalo to jako takové ty woodoo panenky. Byly udělány z větviček. Ale byly jich tam snad stovky. " Pane bože." Vyrval jsem Bertovi z rukou kameru a pobíhal mezi stromy, na kterých to viselo a točil. Bert vzal druhou kameru a točil vše na černobílý materiál. Frank jen zíral. Byl jsem mimo, jak smyslů zbavený. Prostě jsem to musel všechno natočit. V tenhle moment, jsem snad zapomněl, že mám strach. Zapomněl jsem na to, co se stalo v noci.
" Gerarde, to už stačí. Už to máš natočený. Musíme jít dál. Gerarde, slyšíš mě." Ne, neslyšel jsem. Bertův hlas jsem vůbec nevnímal. " Jdeme, slyšíš, vypni tu zasranou kameru. Jdeme Gerarde." Pak ke mně přiběhnul a začal mi ji rvát z ruky. " Nešahej na to, ty parchante. Nech tu kameru na pokoji." " Prosím přestaňte oba. Musíme jít dál. Já chci odsud pryč." Zakřičel na nás Frank. Poprvé jsem ho slyšel křičet. S Bertem jsme teda přestali. Šel jsem k Frankovi. " Omlouvám se, už půjdeme." Naklonil jsem se k němu a políbil ho.
Na jeho tvářičce se rozzářil velký úsměv. Pak jsem se zase chytli za ruce a pokračovali v cestě. Bert s náma nemluvil. Jen se na mě pořád divně díval. A najednou ty myšlenky byly zpátky. Znova mi v hlavě proběhla ta představa, co už předtím. Viděl jsem Berta od krve a Franka, jak strašně křičí. Na chvíli jsem se v chůzi zarazil. " Co je Gee? Děje se něco?" Vytřeštil na mě Frankie oči. " Ne, nic. To je dobrý." Pokračovali jsme a došli až k nějakému potoku. Byla přes něj kláda. " Do prdele, jak tohle přejdem. Je to strašně kluzký." " To zvládnem." Jo, tak jsme teda pomalu začali přelejzat přes tu kládu. Bertovi se smekla noha. " Seš v pohodě." " Jo, dobrý, jen se mi podsmekla noha." Potom jsme pokračovali dál. Drželi jsme se toho potoka. " Uděláme si pauzu, jen na chvíli, už dál nemůžu." Sundal jsem si batoh ze zad.
" Kde je to posraný auto Gerarde? Tak kde sakra? Myslím, že jsme se ztratili co." " Já nevím Berte, je to divný, šli jsme podle kompasu, měli bysme se k němu blížit." " Tak se rozhlídni kolem sebe. Je tu jen les. Jen samý podělaný stromy a nic víc. Seru na to." Bert si vzal cigarety a šel se rozvalit pod nějaký keř.
S Frankem jsme na sebe chvíli koukali a on mě pak chytnul za ruku a odtáhnul mě o kus dál k nějakému velkému stromu. Opřel mě o něj a začal mě nenasytně líbat. " Gerarde, já tě chci. Už od prvního okamžiku, kdy jsem tě viděl u nás před domem ses mi líbil. Jen jsem si myslel, že ty to nebudeš cítit stejně, ale při prvním tvým náznaku, jsem věděl, že mě taky chceš." " Ach Franku……." Zavzdychal jsem a přitáhnul si ho k sobě ještě blíž. Líbali jsme se a zároveň se hladili po celém těle. Byli jsme jen mi dva. Žádný les ani nic jiného. Pomalu jsme se začali odstrojovat. No řekněte, je něco romantičtějšího, než se milovat s úžasným klukem uprostřed lesa. Vyměnili jsme si pozice a teď u stromu stál Frank. Tlačil jsem se na něj a naše nahé rozkroky se o sebe začali třít. Bože to jsou muka tohle se nedá vydržet. " Franku, už nemůžu, už to prostě nevydržím." Šeptal jsem mu do ucha. " Já taky ne Gee….."
" Už jsi někdy s někým spal Franku? Myslím teda s klukem?" Usmál se na mě. " Jo, neboj se všechno bude ok. Jen už nežvaň Gerarde." To je takovej malej prevít, ale je tak sexy. Položil jsem ho teda do trávy a nechal ho ležet na zádech. Chci se na něj dívat. Frank sám roztáhl nohy a lehce se nadzvednul. Naslinil jsem si prst a potom do něj vniknul. Nechci, aby ho to bolelo. Zavřel oči a začal se usmívat. " Tebe to nebolí?" " Ne." Fajn, tak jsem prsty vyndal ven a pomalu do něj začal vnikat. Když jsem byl v něm na chvíli jsem přestal, aby si zvyknul na ten tlak. A pak jsem přirazil. Frank vykřikl moje jméno. Začal jsem teda přirážet. Bylo to úžasný. Frank se krásně svíjel a já jsem si to maximálně užíval. Začal jsem si hrát s jeho erekcí. Frank otevřel oči a pozoroval mě. Potom se udělal a já chvíli po něm. Padnul jsem na zem vedle něj. Ani jeden nás si nevšiml, že nás Bert celou dobu pozoroval.. " Gerarde, bylo to úžasný." " Jo, bylo Frankie." Políbil jsem ho na nos.
Vstali jsem a oblékli se. Vrátili jsme se na místo, kde jsme nechali batohy. " Tak půjdem dál?" Zeptal jsem se. Bert se na mě díval s takovým odporem.
" Co je Berte, co se děje?" " Jdi do prdele Gerarde." Nechápal jsem, ale nechal jsem to být. Šli jsme teda dál. Po asi dalších třech hodinách jsme se dostali k další kládě přes ten potok.
" Do prdele, to je ta samá kláda." " Křičel Bert. " Ne Berte, to nemůže být ona. Šli jsme přece celou dobu na sever." " Je to ona, copak to nevidíš. Do hajzlu." " Ne není to ona, určitě ne.
Do prdele, je to ona." To neee, přece jsem šli tolik hodin a pořád na sever, nemůžeme přece být na tom samém místě, jak předtím." Bert tam stál a křičel. Frank si klesnul na kolena a brečel a já?
Točil jsem to. " Dej mi to zasranou kameru a jdi do hajzlu Gerarde, slyšíš." Bert mi ji vyrval. " Tak co Gerarde, jaký to je, když ti někdo strká kameru pod nos." " Nech mě bejt Berte." " Ne, nenechám. Seš v prdeli Gerarde, seš v lese, a už se odsud nedostaneš. Zabloudil jsi a zatáhnul si nás do toho taky a nikdo ti tu nepomůže . Nikdo ti nepomůže. Seš totálně v háji. A pořád točíš ten svůj podělanej dokument, ale nikdo tu není, je tu jen ta čarodějnice a dává nám sračky před stan, ale nikdo ti tu nepomůže." " Dost, tak už přestaň Berte. Prosím." " A proč, tobě jde jen o ten zasranej dokument o ni víc." Začal sem brečet. Už jsem nemohl. Nevěděl jsem, co budem dělat. " Nechte toho, musíme jít, za chvíli se setmí, musíme se někde utábořit." Přišel k nám Frank. " Fajn." Odseknul mu Bert a hodil po mě kameru. Postavili jsme stan. Bylo vcelku vtipný jít celej den a nakonec tábořit na skoro stejným místě jako před 24 hodinama. Tuhle noc jsme ani nerozdělávali oheň. Báli jsme se.
jo já bych se teda posrala srachy . to bude přesně podle toho filmu????? já jenom že se nesnesitelně bojim pěkný mno ale švédská trojka nebyla jo? .... no chudák Bert neee já myslim že takle je to lepší