25. května 2008 v 21:46 | Nancy
|
Takže po dlouhé pauze jsem opět tady s novým příběhem. Tak si ho užijte heh
Gerard
Sakra, jak se ten krám zapíná. Držel jsem v ruce půjčenou videokameru a snažil se jí zapnout, abych mohl nahrávat. " Hele Berte, nevíš, co s tím?" " Bože, ty seš fakt umělec. A ty studuješ na filmový fakultě jo, no to bych chtěl teda vidět." Ušklíbnul se na mě. " Gee, zkus zmáčknout ten knoflík ON."
Fajn, už je zase chytrej. Tak jsem to zmáčknul a kamera se rozjela. Super. " Na, vezmi to a toč mě, uděláme takový ty úvodní scény." Bert si ode mě vzal kameru a namířil jí na mě. " Ahoj, takže to jsem já, Gerard Way. Zdravím vás všechny. Já a můj kámoš Bert a ještě jeden klučina ze zvukařský katedry, jsme se rozhodli natočit absolventskej film o čarodějnici z Blair. Máme tady spousty knížek, taky nějaký růžence a spoustu věcí." " Jo, vypadá to spíš, že jdeme lovit upíry." Zatlemil se Bert za kamerou.
Měl jsem chuť ho praštit. " Fajn, takže dneska balíme věci a jedeme pro Franka Iera. Bude nám pomáhat se zvukem, protože sebou bereme ještě jednu kameru. Osobně ho neznám, ale můj kámoš Bob říkal, že je na něj prej spolehnutí. Máme stan pro tři a spoustu cigaret." Šklebil jsme se pořád do tý kamery. " Gerarde, ale nemáme jídlo a chlast." " V klidu, až vyzvednem Franka, tak dojedem něco koupit." " Ok, takže mám to vypnout, nebo co s tím?" " No, mohl bys to točit vlastně tak nějak furt co."
" Teď to vypnu, sakra jak mám asi řídit s kamerou v ruce." " V pohodě, až dojedem k Frankovi, takto zase budem točit. Tak jedem." Nasedli jsme do auta s těma obrovskejma batohama a vydali se směr Ierovic dům. Když jsem tam dorazili, Bert zase zapnul kameru a začal mě točit. Já jsem čekal, a pak se dveře otevřely a vyšel ven takovej menší klučina s velikánským báglem, kterej byl skoro větší než on sám. Jen jsem slyšeli, jak volal " Jasně mami, mám tu pláštěnku, vrátím se v neděli měj se." A pak se otočil na nás. Místo toho, abych ho pozdravil jsem zůstal zírat. Nikoho krásnějšího jsem nikdy neviděl.
" Ahoj já jsem Frank Iero. Tak můžem vyrazit." Pokusil jsem se vzpamatovat a pozdravil ho. " Kurník, doufám, že tady nešlápnu do hovna." Smál se Bert, když šel s kamerou pomalu k autu a pořád nás točil. " Takže, jakej že je teda plán?" Vyzvídal Frank, který seděl vzadu. Otočil jsem se na něj z předního sedadla a usmál se na něj. " No, takže teď pojedeme nakoupit asi tak tunu marshmallows a potom vyrazíme do města a pak na černou skálu. V noci už bysme měli spát v lese, jen doufám, že nebude moc pršet."
" Super, a proč to vlastně točíte?" " No, je to absolventskej film, no, a mě tohle téma docela zajímá." " Plácal jsem nesmysly, ale chtěl jsem se na něj dívat co nejdýl to šlo." " Tak pánové, jsme u obchoďáku, takže vystupovat." Zavelel Bert. Vzali jsem kameru a točili i to, jak nakupujeme zásoby jídla a piva. Nastrkali jsme všechno do auta a vyrazili směr Maryland. Za nějakej čásek jsem tam dorazili. " Takže jdem na to, prosim tě Berte chci to mít i na datce, toč to na ten černobílej materiál, pro efekt."
" Rozkaz." Zasalutoval Bert. Někdy bych ho fakt kopnul. Vyrazil jsem za některejma lidma, co se mi zdáli, že by mohli spolupracovat. " Dobrý den, můžete nám na kameru říct něco o čarodějnici z Blair?" Odchytnul jsem jednoho staršího chlapíka. " O čarodějnici z Blair? A k čemu to potřebujete?" " No, točíme absolventskej film do školy." " Tak dobře. Je to taková pověst o ženě, co bydlela v lese a zabíjela malé děti. Pár lidí říkalo, že jí prý viděli. Teda spíš nějakej přízrak." " A co si o tom myslíte vy?"
" Myslím si, že je to celý jen pověra. Víte, prostě lidi vidí něco o čem nevědí, jak si to vyložit a vymyslí si nějakou pověst." " Takže vy tomu nevěříte?" " Ne. Ale je tady jedna ženská, Mary Brownová, která tvrdí, že jí viděla. Zeptejte se jí, ale pozor je to místní podivínka." " Dobře díky. Mějte se." Rozloučil jsem se. " No tak asi pojedem najít tu bláznivku co?" Kluci zakývali. Když jsem mířil do auta, šel jsem celou dobu za Frankem. Koukal jsem mu na zadek a ani si nevšimnul, že se zastavil. Narazil jsem do něj. " Ježiš promiň, já jsme se nějak zamyslel." Omluvil jsem se mu, ale ten moment jsem si zatraceně užíval. No, spát s tímhle klukem uprostřed lesa v jednom stanu…. " Gerarde, posloucháš mě?" Halekal na mě Bert.
" Promiň, říkal jsi něco?" " Jo, ptal jsem se tě, kudy mám jet?" " Prej bydlí na konci hlavní ulice v takovým podivným domku." Frank už seděl v autě. " Gerarde nech ho bejt. Radím ti dobře." Pošeptal mi Berťas do ucha. " Co?" " Nech toho kluka na pokoji Gerarde, myslíš si, že jsem si nevšimnul, jak po něm slintáš." " Líbí se mi, to přece není nic špatnýho né." Naštvaně jsem odešel do auta. Nějak jsem nezaznamenal, že Frank , který seděl v autě, nás točil na kameru. Dojeli jsme na konec ulice. Stála tam divná chajda s brankou z nějakých klacíků. Zaťukal jsem a potom vyšla ven divná ženská s Biblí v ruce. Ježiši, tak si myslím, že jsme právě objevili čarodějnici z Blair.
wow, to vypadá dobře!! =)