close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vzdor XIV.

18. května 2008 v 20:01 | Anett+Pawlushka |  Cooperation -> Vzdor
Zpráva odeslána...vánžně jsem to chtěl? V tu chvíli jsem se nevyznal sám v sobě. Zabral jsem se do myšlenek, ale v po chvíli mě vyrušilo tiché klepání na dveře a v mém pokoji se objevila Rachel. "Miláčku já teď nemám čas na to,aby sis šla hrát." oznámil jsem jí šetrně.

"Ale já jsem si nepřišla hrát." usmála se a začala ze sukýnky vymotávat dva krajíce suchého chleba. "Andílku já tě zbožnuju" pohladil jsem jí po vláskách a viděl jsem, jak se červená. "Hned jak ušetřím nějaký peníze, tak ti koupím tu barbie, ano?" Jen zakývala a rychle utekla z pokoje, aby jí tu nikdo nenačapal.
Znova mi zavibroval mobil.
Okay, za 20 minut v parku. Ale do niceho te nutit nebudu. Je to jen na tobe, jestli si to vezmes nebo ne. C.
Měl jsem takové to moránlí dilema, jít či nejít, jenže je to Colin a ten na mě bude čekat. Tak jsem popadl klíče a šel zamknout opět pokoj. Ještě mě ale něco napadlo. Popadl jsem prázdný papír a napsal na něj NERUŠIT. Vzal jsem izolepu, znovu odemkl a podíval se na chodbu, nikde nikdo, tak jsem to rychle přilepil na dveře a opět zamkl. Když už problém tak aspoň pořádnej, no ne? Šel jsem k oknu a otevřel ho. bylo už k večeru. Ale bylo stále příjemný počasí. Tak jsem teda vyskočil z okna. Ano, ještě jednou zaplať pán bůh tomu, že mám pokoj v přízemí. Potichu jsem zavřel okna a vyšel směrem k lesu, vemu to zadem. Nechci riskovat, že mě někdo od nás uvidí.
Bohužel,tahle cesta byla o něco dělší, tak jsem musel utíkat, abych se do parku dostal včas. Stejně jsem ale o pár minut meškal. Rozhlížel jsem se kolem sebe, ale nikde nikdo. Už jsem chtěl Colinovi zavolat, když jsem v zadu u jezírka uviděl vyšší postavu přecházet sem a tam. To musel bejt určitě on.
"Coline, promiň, že jdu pozdě." zašeptal jsem, když jsem došel až k němu. "No ty vole Berty, to je dost, že jdeš. už tu zas projížděli policajti." řekl mi a furt se nervozně škrábal na ruce. "No a?" jindy by si jich ani nevšimnul. Byl až nějak moc paranoidní. "Jak no a ty vole? Chceš aby ná sebrali?" zase nervozně přešlapoval, nepoznával jsem ho.
"No hele, tak máš něco i pro mě?" řekl jsem mu s nadějí v hlase. "Ty vole nechceš si to náhodou šnupnout tady? Kurva vždyť jsem ti říkal, že tu projížděli policajti." zněl dost hystericky. Chytil mě za ruku a táhl ven z parku.
Až když jsme vyšli ven a osvítila ho pouliční lampa, tak jsem si všiml, jak vypadal. Jeho oči byly naprosto odlišné od těch, jaký jsem znal...celej se potil a měl rozkousanej spodní ret.
"Kolik sis toho vzal?" zajímalo mě. Jen pokrčil tak rameny a pak se zatvářil tak, jako by vůbec nevěděl, proč to dělal a pak že vůbec neví co dělal. Vůbec jsem ho nepoznával. Vypadal tak jinak, ale přesto to byl on. Chtěl jsem se ho dotknout ale uhl. "Co děláš? Nešahej na mě, ještě mi ublížíš." Koukal jsem na něj jak na boží zjevení. "Co to plácáš? To jsem já Bert." Teď jsem ho už vůbec nechápal. Pak jsem na chvíli zaregistroval něco jako světýlko poznání ale to bylo hned uhašeno novou nevědomostí. "Tak chceš teda taky?" a zašátral v kapce
"jo jasně že chci." zašeptal jsem a on mě zatáhl někam do tmavý uličky. Stoupl si před nějakou skříň s rozvodem elektriky nebo čím a vysypal na ní trochu bílýho prášku. Smotal dolarovku a podal mi jí. "Dělej ale." řekl a nervozně se rozhlédl. Naklonil jsem se blíž a celej ten prášek jsem sjel. Začalo mě to v nose nehorázně pálit a chtělo se mi pšíkat. Colin ke mě ryclhe přiskočil a zacpal mi nos. "Ty vole Berty, nedal jsem ti to, abys to tu hned celý vyprskal."
Slzely mi oči, ale naštěstí jsem si nepšíkl. "Hele jdem ke kámošovi domu, takhle nemůžeš bejt na ulici" řekl Colin a táhl mě zas pryč. "V klidu Coline, nic mi není!" "No je to chemie to nepřijde hned ty chytrej."
Táhnul mě někam kde jsem to ani neznal, z města toho celkově moc neznám, jen to, co jsme občas prošmejdili s klukama. "Jé hele, žlutej strom." Ukázal jsem na něco, no co to bylo? Jedle? Modřín, nebylo to nakonec listnatý? Colin mě zastavil a podíval se na mě takovim dost pobavenim úšklebkem. "Ty vole, to není strom, ale popelnice." Začal se smát. Tak jsem se tam ještě jednou podíval. Doháje, ale já bych přísahal, že to je strom! "Ne, je to strom." Prostě jsem si stál za svým. "To je jedno." Tak mě chytnul za ruku a zase mě táhl někam dál. A je to strom!
"Hele, vypadá to, že venku to asi pro tebe nebude moc dobrý. Možná jsem ti toho měl dát míň. Jdeme k mýmu kámošovi domů." řekl po chvilce Colin a zabočili jsme do nějaký z dalších, pro mě neznámých ulic. Ani jsem nějak neprotestoval. Byl jsem totiž zabranej do pozorovaní okolí. Proč jsem najednou viděl svět tak jinak? S každým krokem bylo moje tělo lehčí a lehčí. Starosti ze mě pomalu odplouvaly, skoro jako bych žádný ani neměl.
"Tak jsme tu." oznámil mi a zaklepal třikrát na dveře nějakýho starýho baráku. Za chcvíli nám otevřel nějakej kluk, kterej vypadal jako Colin - divný oči, rozcuchanej, celej zpocenej. ´Sakra vypadám teď takhle taky?´ říkal jsem si. V tom mě Colin drapnul za ruku a vtáhnul do domu. Divně to tu smrdělo a trochu se mi z toho začal zvedat žaludek.
"Je mi nějak blivno." Blivno? Co to ze mě vypadlo proboha? Colin se na mě jen podíval ale zatáhl mě dál do domu a někam ven na zahrádku. Tak jsem se nadechnul čerstvého vzduchu. "Hele, proč se na mě ten trpaslík dívá, jako by mi chtěl něco udělat?" otočil jsem se na Colina. "Jakej trpaslík?" chtěl vědět zase on. Co to proboha zase mele? Copak nevidí toho trpaslíka támhle pod tím stromem? "Támhle toho, co vypadá jako panenka Chucky." Colin se ale začal válet smíchy. "Tobě kluku fakt hrabe. Příště ti dám menší dávku." Jo takže on se mi bude ještě smát jo?
Měl jsem na něj vztek a tak jsem se pokusil zatvářit naštvaně. Místo toho jsem jen cejtil, jak se mi podivně zpitvořil obličej a Colin se začal smát ještě víc. "Fakt moc vtipný, hele já jdu domů." v tu chvílli jsem ani nepřemejšlel o tom, že v tomhle stavu domu nemůžu. Naštvaně jsem odcházel ze zahrady. Prošel jsem kolem obýváku, kde seděl ten jeho kámoš. Všude kolem něj byl bordel a on se smál nějaký kreslený pohádce. Dokonce jsem měl pocit, že si jí dabuje po svém a děsně se tomu smál. Oklepal jsem se a otevřel domovní dveře. Ještě, že tak, páč z toho zatuchlýho smraduse mi zase začal zvedat žaludek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Ann Lady Ann | Web | 18. května 2008 v 20:17 | Reagovat

s Bertem bude ještě sranda XD tu skoro brečím smíchy XDXDXDXDXD

2 doookie doookie | Web | 18. května 2008 v 20:31 | Reagovat

ano ano trpaslíci:D:D kamarádky taky honily na louce trpaslíky:D:D

3 Dandulindaaa Dandulindaaa | Web | 18. května 2008 v 20:36 | Reagovat

Ja sem si teda zprvu myslela ze vidi Franka ale tak nic mno..A valet se smichy po zemi?To kazdopadne!xD

4 sveetwampire sveetwampire | 18. května 2008 v 20:45 | Reagovat

uplne drsny.:-D

5 Mecki Mecki | Web | 18. května 2008 v 21:36 | Reagovat

Joo a je tooo žlutej strom :D

6 ksss ksss | Web | 18. května 2008 v 21:36 | Reagovat

Ty vole .... Rebeeeeeeeeeel ...... No fest .... Jen tak dál Berty ;-)

7 murderROMANCE - catherine way murderROMANCE - catherine way | E-mail | Web | 18. května 2008 v 21:40 | Reagovat

:DDD jaky nadupanyyy!! :DD tohle nma chybu ja se tady vaaliim :D a prece je to strom :DD

8 pájina pájina | Web | 18. května 2008 v 22:03 | Reagovat

trpaslíci xD

9 Matty Matty | 18. května 2008 v 22:11 | Reagovat

Ou jéé teď ho chytnou cati a bude to :D

10 mimuska mimuska | Web | 19. května 2008 v 17:51 | Reagovat

:D:D ja tam chcem byť snimíí :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama