close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Ten pohled 14 - END

19. května 2008 v 12:46 | Anett |  Waycest -> Ten pohled
Lidi je konec. Po x měsících je KONEC!!! Možná to zní hnusně ale jsem hrozně ráda, že je u tohohle příběhu závěr. Mnohdy jsem už ani nedoufala, že to někdy vůbec ještě dopíšu!
Tímto bych chtěla poděkovat všem, co tuhle story četli a pak taky Bajence, od který je tenhle příběh a já ho jen dopsala. Co víc ještě říct? Snad jen nashle u dalšího Waycestu?

Gerard

Ten večer přišel Mikey dost pozdě domu. Já jsem tam jen čekal. Ale někde v hloubi duše jsem věděl, co dělal a s kým v ten okamžik, kdy měl bejt semnou, byl.

Trápilo mě to? Ano i ne. Trápilo mě vědomí že někde se můj Mikey zahazuje s holkou, že to nejsem já, s kým je, ale ještě víc mě trápilo to, že mi o tom neřekl, že to neřekl svému staršímu bratrovi. Bože, jak se to mohlo tak zkazit? Dal bych cokoli za to, aby mi to řekl, že je šťastný a s kým je šťastný, aby mi všechno vyprávěl.
Chtěl bych vidět štěstí v jeho očích a hrozně rád bych ho poslouchal a řekl mu. Já ti to přeju bráško. Kurva! Jenže o tohle jsme přišli když jsme se stali milenci. Miluji Mikeyho víc než svůj život a vždycky ho budu hrozně moc milovat ale takhle to není správně.
Celý ten večer co jsem byl doma sám a nad vším tímhle jsem přemýšlel jsem si uvědomil, že je vlastně všemu konec. Konec toho, co bylo na začátku. V mysli mi jen proplul ten první večer, kdy Mikey šel pryč do deště jen aby nemusel být semnou kvůli tomu že se bál toho, co cítí. Byli jsme oba tak naivní, tak bláhový k životu.
Dál to takhle už nejde. Tohle všechno ve mně bude napořád, budu vždycky hrozně rád vzpomínat na domu, kdy jsem byl s jedinou osobou, kterou jsem kdy pořádně miloval.
Po celých těch několik týdnů, co jsme nebyli ani jeden schopni si něco říct bylo vidět, jak se trápíme oba. Mikey chodil domu pořád pozdě a já jsem byl pořád smutnější a smutnější. Nedalo se to takhle do nekonečna vydržet a tak se stalo, že jsem jednou večer byl už plně rozhodnutý s tím, že tohle všechno skončí.
Mikey přišel domu jako vždycky dost pozdě. Čekal jsem na něj v obýváku, seděl jsem v křesle a doufal v to, že najdu přesně ta slova, která budu chtít použít a hlavně ta, která vše vysvětlí.
"Ahoj." Řekl zvesela. Hned mě bodlo u srdce, semnou v poslední době nebyl skoro vůbec šťastný, skoro se neusmíval. Dobrá nálada na něm byla rozpoznatelná pouze když se vracel od ní a nebo za ní šel. Bylo krásně vždycky vidět, když s ní byl nebo když ne. Pokud byl celý den semnou tak sice vypadal šťastně ale né tak, jako s ní.
Zastavil se hned ve dveřích a nejspíš si všiml mého výrazu. "Co je Gerarde? Děje se něco?" došel ke mně a sedl si na křeslo proti mně. "Musíme si promluvit."
Jen se uvrtal víc do křesla. Tvářil se, jako by přesně věděl, o čem se chci bavit. Posmutněl a tvář mu potemněla. "Jak dlouho?" zeptal se mě. Jak dlouho vím, že mě podvádíš? Chtěl jsem skoro říct ale bylo by to nefér vůči mě a hlavně vůči jemu. On za nic nemůže.
"Vlastně od toho vašeho prvního doučka." Víc nebylo ani zapotřebí říkat. Mikey si začal studovat konečky bot.
"Aha." Jen řekl. Bylo to smutné zkonstatování faktu. "A proč si nic neřekl?" věděl jsem, že tahle otázka přijde ale naprosto jsem netušil, jak na ní odpovědět. Proč jsem vůbec nic neřekl? Mohl jsem tohle všechno utnout už v zárodku a nemusel jsem se dál tak trápit.
"Já nevím, prostě jsem byl rád, že jsem s tebou. Tak nějak to bylo, ale takhle to už dál nešlo. Oba bychom se jen trápili. Chci jen jedno abys Mikey věděl. Miluji tě a vždycky budu. Víš, v těhle posledních týdnech jsem si několikrát přehrával tu noc, kdy jsme se dali tak říkajíc dohromady. Jsem si jistý, že pořád cítím to, co na začátku. Ale chci být i tvůj bratr! Chci abys mi zase všechno řikal, chci být součástí tvého života, ne našeho. Vidím, jak si šťastnější, když jsi s ní a tak bude lepší, když skončíme tohle naše trápení." Mlel jsem pátý přes devátý a ve skrytu duše jsem doufal, že to Mikey pochopí, že pochopí to, co jsem se mu tím vším snažil říct.
Mikey si poposedl a nakonec došel ke mně. Klekl si mi k nohám. V očích jsem mu viděl slzy. Pohladil jsem ho po hlavě. "Nebreč prosím, už takhle je to pro mě dost těžký." Zašeptal jsem.
"Já se ti omlouvám Gee. Ale ono to prostě přišlo. Miluji Alic jenže nějakou částí srdce vím, že ty pro mě pořád budeš něco víc." Naposledy jsem se k němu sehnul a naposledy ho políbil. Od teď to je již jen můj malej bráška.
"Odstěhoval jsem ti věci do tvého pokoje. Jo a zejtra příjde máma na oběd." Jen znovu smutně kývl a odešel. S tímhle skončila naše kapitola.
Od toho večera je všechno zase normální. Mikey chvíli bydlel semnou ale pak se odstěhoval k Alic. Byl jsem hrozně rád, že je šťastnej. Občas ještě vzpomínám, na to naše období. Nikdo se o něm nikdy nedozvěděl a tak to zůstane napořád. Bude jen v mém a Mikeyho srdci.
No a co já? Já bydlím pořád v našem, teď už v mém bytě. Sám. Docela mi to vyhovuje. Sedím v kavárně a čtu si nějakej komix. Svou starou práci jsem opustil. Fakt mě to tam nebavilo ale zase mě to obohatilo o něco, za co jsem byl hrozně rád.
"Ahoj lásko." Vzhlédl jsem k osobě, která mě tak nazvala. Usmál jsem se a políbil jí. Teď jsem i já aspoň kouskem šťastný.
THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pája Pája | Web | 19. května 2008 v 13:03 | Reagovat

... jako ten konec!!!...máš štěstí, že vím, kdo ta osoba je :-)

2 Jessie Jessie | Web | 19. května 2008 v 13:50 | Reagovat

eh???kto to je??? ako jo mozem si vytvarat vlastne zavery...ale tak to by asi...a to je jedno ja si tam dakoho aj tak domyslim xD hm a inac je to fakt hezky koniec...teda aspon,z e zcasti pozitivny...hm hoc nie taky taky upe ale vlastne...toto je tiez fajn...a proste sice som pri tom mierne sa rozrevala...ale co uz

3 pájina pájina | Web | 19. května 2008 v 16:52 | Reagovat

heej která osoba?:D doufám že nějakej kluk

4 doookie doookie | Web | 19. května 2008 v 18:17 | Reagovat

konec?ne..a ani neřikej,kdo to je:D aspoň si každej domyslí,koho chce.:D ale bylo to krásný:) i když mi to neveříš,protože to byl Waycest,ale jo!!:D

5 murderROMANCE - catherine way murderROMANCE - catherine way | E-mail | Web | 19. května 2008 v 20:37 | Reagovat

:(( bee! mieky is shit.. tak tohle mne dost nasralo.. pche, pri alic...

6 ksss ksss | Web | 20. května 2008 v 17:53 | Reagovat

Jako koneeeec ??:-( .... Ale dobře to skončilo .... Nikdy neumřel,nikdo se nezabil a sou štastni .... Alespon částečně jako Gerard .... OK .... :-( Krása,fakt ;-)

7 =) =) | Web | 27. června 2008 v 10:57 | Reagovat

Nádhernej konec... takhle to má být. Fakt úžasný... Před čtyřma měsícema sem tu storku začala číst a teď sem jí konečně dočetla xD Věděla sem, že to skončí tak nějak podobně, ale nemyslela sem si, že až tak úžasně. Je to skvěle napsaný, Chválim.. =)

8 Zuzana Zuzana | 20. října 2012 v 17:40 | Reagovat

No... ja som túto poviedku začala čítať pretože má hlavičku waycest a tak som naivne predpokladala, že sa budú naozaj milovať. Je mi z toho konca smutno :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama