15. května 2008 v 13:54 | Anett
|
Jak Anetka slíbila, tak přináší pokráčko. Ale jelikož má Anetka takovou rozjařenou náladu tak to také podle toho vypadá... Opět věnováno mému manželovi. Anetka doufá, že se bude manželovi tento díl líbit.... Anetka se již nebude dál vykecávat a vy můžete vklidu číst.
Rukou jsem mu tam pomalu zajel a zmáčkl mu ho. Tiše zakňoural a já se vrhl na jeho ústa. Frank začal ochotně spolupracovat. Hladil mě hladil po hrudi, já se svalil na něho a cítil jsem tak každej úder jeho srdce a to, jak se mu zvedá hruď. "Gee seš těžkej." Zastěžoval si, to mě urazilo. Vzepřel jsem se na rukou a podíval jsem se mu do obličeje. "Takže těžkej jo?" Frank protočil oči v sloup.
"Bože Gee, já to tak nemyslel. Mám rád tvou postavu. Přímo jí miluju." A jako důkaz svých slov ( chápejte, důkaz místo slibů, ano ano, Anetce hrabe… ) znovu zajel pod mou košili a vysvlékl mi jí. Začal mě opět hladit. Tak jsem se na něj znovu připlácl ( no dnes nemůžete počítat evidentně s ničím normálním ). Zaútočil jsem na jeho rty a tak si přinutil to, aby konečně zavřel klapačku. Prostě moc mluví.
Ale zase né že bych ho nerad poslouchal. Slyšel jsem a taky cítil, jak se mi rozepíná zip u kalhot. Tak jsem nemohl nechat Frankovi kalhoty na ocet, taky jsem mu pomalu rozepl zip i knoflíček. Kalhoty jsem se mu snažil sundat ale nějak to nešlo. Tak jsem se nejdřív nadzvedl já a pak Frank, využil jsem příležitosti a sundal mu i boxerky. Frank pomohl i mě z kalhot a už to jelo.
Vážně to bylo vtipný, snad ještě vtipnější než poprvé. Dost jsem mlátil hlavou o okýnko a ani Frank pořádně nevěděl, kam s nohama ale oba dva jsme si to užívali, Frank hlasitě vzdychal a já přirážel v dost zběsilém tempu. Nakonec sem se udělal s výkřikem jeho jména. Nějak jsem se posadil a snažil se obléci si mé svršky. Frank se snažil o něco podobného. To jsem se domlátil ještě víc. Kurva jak mě bolí hlava! Teď nevim jestli to ale bylo tím, jak jsem narazil do tý stěny nebo do toho, jak jsem tu v dost zběsilém tempu narážel do dvířek.
"Hele Franku, mě ale fakt dost bolí hlava." Začalo se mi dělat špatně. Frank se na mě vyděšeně podíval. "Celej si zbledl, teda né že bys normálně nebyl bledej ale teď…." Začal znova něco klábosit. Tak jsem ho políbil aby zase zmlknul. "Franku klid, jen mě prosím hoď do tý nemocnice." Vyčerpaně jsem se svalil na zadní sedadla potom, co se opět Frank přesunul dopředu za volant. Dost se divim, že mu dali řidičák, vždyť je tak malej. Za tim volantem nemůže ani bejt vidět.
Do nemocnice jsme dojeli docela brzo. Hned si mě vzal na starost docela mladej doktor, no kdybych nešukal s někym, jako je Frank tak ho tady ojedu hned a vůbec bych se ani nestyděl. Poslal mě na nějaký vyšetření hlavy a Frank jako nějaká milující manželka seděl v čekárně.
Mě mezi tím navlíkli do toho nemocničního mundůru co se tu nosí, takže mi koukala půlka prdele a dost to táhlo na spodní partie. Vyšetřili mi hlavu a poslali na pokoj. Frank se přiřítil zamnou a sedl si vedle mě na lůžko.
"Jak dlouho to ještě bude trvat?" zněl dost otráveně. Asi jsme tu už dlouho. Pokrčil jsem rameny. "Hele netušim. Ale…" významně jsem se na něj podíval. "… co kdybychom si zkrátili to čekání něčím příjemným?" ano Gee, pogratuluj si, vymýšlíš samé lepší plány. V jeho očích byl naprosto nechápavý výraz. Ten se pak naštěstí změnil, ale ve vylekaný.
"Gerarde, vždyť jsme v nemocnici, je tu všude spousta lidí a navíc ty seš nemocnej." Jo, teď to rozsekl. "Jsem nemocnej. Ale ze ztráty kontaktu s tvou kůží s tebou." Zatvářil jsem se jako neviňátko. Frank se na to zachichotal a lačně ( to se taky používá už všude. Nu což, já přeci nebudu výjimka ) se vrhl na mé rty. Povalil mě tak na to lůžko. Ochutnával jsem zas a znova jeho rty, věděl jsem, že on je prostě dokonalej a že ho chci mít jen a jen pro sebe.
"Ehm…" uslyšeli jsme zakašlání. Frank vyděšeně seskočil z postele a celej zrudl. Kdyby tady nebyl ten doktor kterej se mi možná kdysi dávno zdál sexy tak bych se na něj znova vrhl, protože když zrudne tak je to tak roztomilý. Tak jsem se jen na toho doktora podíval jako co otravuje.
"Pane Wayi, máte otřes mozku, proto vám je špatně a proto se vám motá hlava. Necháme si vás tu přes noc na pozorování a pokud se nic nestane tak můžete jít zítra ráno domů." Takže z toho nárazu mám otřes jo? Tak to je fakt vtipný. Ale pak mi došlo, co mi tuhle slíbil Frank v autě. "Okay no, ale může tu semnou zůstat i můj přítel?"
doktor si Franka přeměřil pohledem dost hnusnym. Asi nějakej zkurvenej homofobik. "Ale za to se platí." Jen odpověděl. "To nevadí, my si připlatíme." Ukončil jsem tuhle debatu. "Dobrá, dojdu teda vše vyřídit. Uvidíme se ráno pane Wayi, sestřička vám jen dojde večer podat nějaké léky." S tímto odešel.
Tak jsem se podíval po Frankovi. "Máme celou noc, tuhle nemocnici a dost dobrou fantazii." Teda aspoň já jí mám a ta teď pracuje na dost velký obrátky.
:DD nojoo :DD tak nemocnice pro se be a ta fantazie k tomu.. :DD no jo chyba by byla to nevyuzit:DD