4. května 2008 v 22:21 | Anett
|
Kapitola 10
Seděl sám na lavičce, díval se na východ slunce, začínal opět nový den. Ale něco bylo jinak a on to věděl. Nebyl tu s ním, ten kterého miloval a který mu slíbil, že bude s ním ať se děje co se děje. Jenže on ho zklamal. Teď tu seděl sám, snažil se nemyslet na to, co se stalo, jenže to nešlo. Pomalu přestával všechno vnímat a svět se pro něj rozplynul.
Probudil se, vlasy se mu lepily ke zpocenému čelu. Natáhl k němu ruku a chtěl si vlasy odkrýt z čela jenže se mu dost klepaly ruce. Naprosto nechápal, co se to s ním děje. Odhodil ze sebe peřinu a nevnímajíc chlad jak vzduchu tak i dlaždiček došel do kuchyně a otevřel ledničku. Všiml si normální balené vody tak jí vzal a otevřel. Napil se a snažil se nemyslet na to, co se mu před chvílí zdálo.
Nebyl si jistý co to přesně bylo, snad něco jako noční děs? Nebo můra? Nebyl si jist, jak se tomu říkalo ale dost ho to vyděsilo. Přešel zpět k postely a znovu si lehl. Teď se ale již bál usnout, co kdyby se mu to vrátilo? Nechtěl, bál se. Ale stejně ho spánek přemohl. Tentokrát se mu ale nic nezdálo, nebo si to alespoň nepamatoval.
Vzbudil se něco před polednem. Lákala ho vůně z kuchyně. Vstal a došel tam. Viděl Gerarda jak zrovna nandává na stůl.
"Už si vstal? Řikal jsem si, že bych tě měl jít asi políbit abys tu neusnul navěky jako Šípková Růženka." Pak se zastavil a zrudnul. Frank na to všechno koukal a absolutně nechápal co to Gerard řekl. Uvažoval nad tím a došlo mu to, Šípkovou Růženku mohl někdo probudit jen polibkem, je to pohádka pro děti o dobru a zlu.
"A proč si to neudělal?" vyhrkl najedou Frank aniž by se nějak předem rozmýšlel nad tím, co řekne. Gerard se na něj překvapeně podíval. Říkal si, že ten včerejšek byl nejspíš moc rychlí na Franka, přeci jen znal ho chvíli a přišel mu takový, nezkažený. Jenže do tý nevinnosti se zamilovával čím dál tím víc. Ikdyž si říkal že po tom, jak ho jeho rodina odmítla se pokusí bejt normální….
Jenže copak to šlo? Pokaždé když se podíval na Franka tak se cítil hned líp. Frank mu vléval novou krev do žil, Frank ho nutil znovu žít, žít jinak, žít líp.
Frank se celou tu dobu díval na Gerarda a viděl, že ten přemýšlí. Uvažoval nad tím, jestli mu v hlavě běží on. Chtěl se podívat Gerardovi do myšlenek, ale usoudil, že by to nebylo správné, chtěl se chovat jako člověk a ti tyhle věci neumí. Mimo to, z něj se již stává člověk a za krátko příjde i o své schopnosti a bude už "jen" člověk.
V tom ho začala bolet hlava. Chytl se za ní. Gerard se na něj vyděšeně podíval. "Co je ti?" přišel k němu a chytl ho za jeho drobná ramena. Cítil zřetelně, jak se Frank třese. Frankovi mezi tím, v hlavě vybouchlo něco jako bomba. Slyšel tolik hlasů, všechny ho volaly. Ale on už nechce tohle dělat! "NE!!!" vykřikl. Gerard se lekl.
Frank vstal a vběhl do koupelny. Podíval se do zrcadla. Viděl že má vystrašený výraz. Zorničky měl rozšířené. Slyšel že Gerard za ním něco volá. Došel ke dveřím a zamkl je. Nechtěl, aby ho takhle viděl. Došel zpět k umyvadlu a umyl si obličej. "Již to začalo že?" s trhnutím se otočil a uviděl že na vaně sedí jeho kamarád, kamarád se kterým se již rozloučil a myslel si, že ho v životě nepotká.
"Co tím myslíš?" hlas měl tichý, zastřený. Věděl ale přesně odpověď. "Změna, tebe v člověka. Myslel sis, že to bude všechno jen tak? Že se rozhodneš stát se člověkem a všechno tak hned bude? Takhle to nechodí." Dál se do něj vpíjel očima a vstřebával všechno to, co mu říkal. Čekal že to nebude normální ale že to bude takovéhle? "A proč to tak bolí?" Michael se na něj podíval.
"Bolí? Ty již víš co je bolest? Jsi, nebo byl jsi strážný anděl, všechny ty, které si hlídal potřebují pomoc, ale tu jim teď musíme poskytnout my protože ty již nemůžeš, ale pořád je cítíš, víš když se jim něco stane a ještě to tak dlouho bude. Franku, notak, vrať se. Nedělej si to ještě těžší." Začal ho přemlouvat. Frank se stále díval do Michaelových očí.
Docela ho překvapilo, že ho vůbec začal přemlouvat. Není to jedna z mnoha lidských vlastností? "Já nechci, rozhodl jsem se takhle dobrovolně! Běž pryč, prosím tě běž." Požádal skoro brekem. Michael se zatvářil ještě víc rozmrzele. Frank se od něj odvrátil a dál hleděl do zrcadla.
Opláchl si obličej. Vše již ustalo, vše již bylo v normě. Věděl, že se mu čas, jako andělovi již krátí. Cítil to. Všechno se teď měnilo. On se měnil. Jenže nic z toho se nedělo tak jak on předpokládal, bezbolestně. "Franku otevři." začal Gerard bušit na dveře. Frank se ještě jednou podíval do zrcadla. Už se mu vracela zpět barva. Oči neměl tak vystrašené. Tak došel ke dveřím a otevřel je. v nich stál Gerard. Objal Franka. "Co to bylo? Proč si se tak klepal? Nejsi doufám nějak nemocný."
Frank ale vůbec jeho slova nevnímal. Vnímal jen to objetí. Objetí, ve kterém bylo všechno. Láska, cit, který pro něj byl až doposud neznámý, zakázaný ale teď, teď už mohl říci, že je snad zamilovaný? Vracel Gerardovi objetí zpět. "Jsem v pohodě. Jen mě rozbolela hlava." nepřemýšlel nad tím, jestli říká lež, lež to ani nebyla. Říkal pravdu, bolela ho hlava. Ale již zakrátko se bude i rozmýšlet nad tím, co říci.
Gerard se na něj podíval stále ještě se starostí v očích. "Vážně?" Místo odpovědi ho Frank políbil. Toužil po tom již od rána. Konečně mohl tuto touhu uspokojit. Gerard se naproti jeho nesmělého polibku usmál a políbil Franka zpět. Ten jen pootevřel ústa a Gerardův jazyk za ně vklouzl. Frank se cítil jako v jiné rovině bytí a to vlastně v jiné byl. Konečně věděl, jaké to pořádně je s někým se skutečně líbat.
Byl rád, že mohl i toto okusit. Vylétl až k nebesům štěstím. Doufal, pevně doufal v to, že všechno bude v pořádku. Jenže někde se něco v jeho nitru začalo bouřit a Frankovi se opět vybavil jeho sen. Odtrhl se od Gerarda a jen se na něj díval. Gerard pomalu otevřel oči. "Co budeme dělat moje Růženko?" pohladil ho po vlasech.
"Ukaž mi, jaké to je, s někým být, někoho milovat a cítit vše okolo." řekl prostě. Gerard se na něj díval. Věděl, že Frank je trošku jiný ale žeby v životě nikoho neměl? Tomu odmítal uvěřit. Tak dokonalá bytost, jakou pro něj Frank byl, že s nikým nesdílela nic, jako je láska? Trochu se zalekl toho, že by měl být pro Franka tím prvním. Ale pak zase, chtěl mu ukázat, jaké to je, někoho milovat.
A tak vymyslel jednoduchý plán, jak stráví dnešek.
UGh...krása! Už se těšiiiim :D