5. března 2008 v 19:53
|
"Nedostanu. Dáváš mi vědět na co myslíš úplně sám a vedeš si moc dobře."
Frank se napřímil, na tohle neměl co říct. Místo toho jenom koukal, jak se Gerard hraje s papíry a hledá tužku, domnívajíc se, že si obě věci připravuje na další kolo 'deset rychlých otázek Mr. Waye'.
"OTÁZKY!" Zaječel, podobně jako minule. "Okay. Jedna. Jaké barvy jsou tvoje oči?"
"Hnědo-Oříškovo-NevímJaký."
"Dva. Jaké barvy jsou moje oči?"
"Stejný jako moje, myslím." Frank sledoval vrch poradcovy hlavy, protože to vypadalo, že si dnes něco zapisuje.
"Tři. Kolik minut zabere prolomit síťový bezpečnostní systém?"
"To záleží na systémovým kódování a kolik firewallů program obsahuje."
"Čtyři. Co když používáš bezdrátový autentifikační zařízení?"
"Možná až dvacet minut."
Gerard vzhlédl od papíru a věnoval Frankovi rychlý pohled předtím, než nasměroval oči zpět dolů a horlivěji si něco zapisoval.
"Pět. Už věříš, že to co jsem řekl o tomhle víkendu je pravda?"
Frank se pozastavil, neschopen odpovědět ihned, Gerard zůstal zaměřen na jeho papíry, pořád psal. Tolik odpovědí na tu otázku mu proletělo myslí za ten krátký čas, co byl zticha, vyrovnal se s možným ztrapněním, kterému se chtěl vyhnout před ani ne tak dlouhou dobou a rozhodl se říct co si opravdu myslel.
"Doufám, že je."
"Šest." Pokračoval Gerard. "Přeješ si mě políbit?"
"Ano."
"Sedm. Tak proč to neuděláš?"
"To opravdu netuším."
"Osm. Upřednostnil bys, kdybych políbil já tebe?"
"Ano."
"Devět. Tak proč to neudělám?"
"Protože by pro tebe bylo nepříjemný vstát a dojít ke mně s rozkazem udělat to."
"Deset. Neříkej věci, které nejsou ve skutečnosti správně, a znemožňuješ mi tak pokračovat a přijít s další konstruktivní otázkou." Dokončil Gerard po očividně poslední z Frankových odpovědí, něž vzhlédl a široce se usmál. "Jinak dobrá odpověď."
"Já vím." Pokrčil rameny a zrcadlil Gerardův výraz.
"Dobrá Frankie, pro dnes ti budu muset dát sbohem, uvidím tě ve středu a dám ti vědět, jestli jsem dostal povolení na tento víkend, okay?"
"Yeah, v pohodě. Mockrát děkuju, Gee." Frank se zašklebil nad vlastním výběrem slov když vstal a podešel ke dveřím."
"Nemáš vůbec zač." Ten starší se usmál a vstal z křesla, rychle kráčejíc ke dveřím a klukovi je otevřel.
"Oh, tak tedy děkuju." Frank vyšel ven a mírně se otočil, pár schodů bral skoro pozadu, pořád hledíc na Gerarda, jak pozoruje jeho odchod.
"Počkej!" Zavolal, zvedl prst než se rychle vrátil do místnosti.
Frank se v polovině chodby na chvíli zastavil, Gerard brzy vyšel z kanceláře a v ruce držel poskládaný kus papíru.
"Video jsem zapomněl. Doufám, že tohle je jistý druh kompromisu." Předal mu papír a vrátil se zpátky do kanceláře, nechajíc Franka v prázdné chodbě s detailním obrázkem dvou Lego panáčků v intimní pozici. Lehce se pro sebe usmál, věděl, že nebylo možný, aby si Gerard dnes dělal nějaký poznámky.
--- End of chapterVI.---
Hukot!!! Lego panáčci, hmm to by chtělo nějakou instruktážní fotku....