A sakra... 10
5. března 2008 v 16:16 | Anett+Pawlushka | Cooperation -> A sakra...Sedl jsem si u něj na gauč a čekal, Gerard nám udělal čaj. Už jsem u něj několikrát byl. Měl to tu krásný. Přisedl si ke mně a já se přitulil. "Miluju tě Gerarde, víš to?" podíval jsem se na něj co on na to. Líbl mě na nos. "Já tebe taky, asi od té doby co jsem zjistil tam v baru že jsi gay, počkat, vlastně už v letadle ses mi líbil." Políbil jsem ho, za chvíli se začali naše polibky prohlubovat a já se cítil perfektně vzrušenej. Gerard mi začal jezdit pod tričkem po zádech a já jemu také.
Tušil jsem o co mu jde a vlastně.....chtěl jsem to taky. Jen jsem si u toho všeho pořád připadal dost provinile. Gerard ale všechny moje černý myšlenky zahnal ve vteřině, když mě začal líbat na krku a lehce mě hladil na bokách. Pak se ode mě kousek odtáhl "Co kdybychom šli nahoru do ložnice?" usmál se a začal mě zvedat z gauče. Držel mě za ruku a vedl po schodech. Každou chvíli se otočil a políbil mě. Tohle jsem zažíval opravdu poprvý v životě.
Otevřel tmavé dveře a zatáhl mě dovnitř. V jeho ložnici jsem ještě nikdy nebyl. Byla tak zvláštní. Pod oknem bylo velké letiště s černobílým povlečením. Vedle byl velký stojan s rozkresleným obrazem....všude tu byly cítit olejové barvy....
Gerard mě pomalu položil na postel a svlékl mi tričko. Jenže já se pořád nemohl nabažit toho pokoje. Byla tu tak zvláštní atmosféra. "Nevěděl jsem, že i maluješ obrazy" zašeptal jsem pozorujíc rozkreslený obraz a spoustu dalších, co viseli na zdech. "Jo maluju" políbil mě na klíční kosti. "Já myslel, že už jsem ti to říkal" posunul se níž a líbal mě kolem pupíku. Vážně jsem od té krásy nemohl odtrhnout oči. "Namalujseš mi taky něco?" zašeptal jsem mezitím co mi rozepínal pásek. Přesunul se ke mě nahoru. "Tobě? Bude mi potěšením" dál pracoval na rozepínání mích kalhot. Nadzvedl jsem se abych mu ulehčil práci. Během chvíle jsem tam ležel úplně nahý. "Nepřijde ti to trošku nefér, že já už na sobě nic nemám a ty si oblečenej?" Gerard se zamyslí. "Hmm...nemyslím si" skousl si ret a přejel mi prstem po nahém těle. Tak tohle už vážně přehnal. Přehodil jsem přes sebe deku a přitáhl si jí až k bradě. "Tak takhle nic nebude!" mrknul jsem na něj. Zatvářil se ublíženě.
Přiblížil se ke mě a pokusil se ze mě stáhnout peřinu. Nevzdával jsem se! Pevně jsem jí držel. "Takže ty budeš dělat uraženýho?" "Budu" nasadil jsem andělskej úsměv a přitáhl jsem si peřinu až k nosu. Viděl jsem, jak to Gerardovi v hlavě šrotovalo. "A co takhle striptýz?" šibalsky se zasmál. Stáhl jsem si zase peřinu k bradě a nadšeně jsem ho pozoroval. Stoupnul si na letiště a sundal si ponožky. Zakřenil jsem se a začal jsem se hrozně smát. Gerard se ale nedal a pokračoval. Pomalu si začal rozepínat mikinu a tvářil se u toho jak děvka. Rajcovně si přejel jazykem po rtech. Velmi pomalu se začal dostávat z mikiny...spadla na zem. Chytil si dole lem trička a pomalu ho začal vytahovat. S každým malým posunutím se na mě podíval a čekal co udělám. Pokaždé jsem se mlsně zatvářil a Gerard spokojeně pokračoval dál. Přetáhl si tričko přes hlavu a hodil ho na mě. Jeho ruce pomalu klouzaly po jeho obnažené hrudi až k pásku.
Doufal jsem, že jeho ruka konečně rozepne sponu pásku ale on zajel s rukou níž do kalhot. to už jsem se ale ohradil. "Notak Gerarde netrap mě." ale místo toho aby kalhoty rozepl tak zajel rukou ještě níž. to už jsem nevydržel a sedel jsem si. Gerard sice nepromluvil ale rukou mi naznačil ať si zpátky lehnu. Poslušně jsem tak učinil. Gerard už se nade mnou smiloval a rozepl si sponu pásku. Rozepl si knoflík a zip a pomalými pohyby se začal dostávat z těsných kalhot. hned jak mu kalhoty klesly ke kolenům, vybuchl jsem smíchy. "Gumídci?" řekl jsem nevěřícně. "No co, mám rád Gumídky. Jestli se ti to ale nelíbí tak se zase můžu obléci a jít." řekl naoko naštvaně. "Nikam nechoď, já měl Gumídky taky rád." Gerard tedy pokračoval, tedy spíše já. Už jsem to nevydržel, nahl jsem se k němu a jedním rychlím pohybem mu trenky stáhnul. A že neuhádnete co bylo po tom?
podíval jsme se na hodiny co byly na stolku. "Kurva, už jsou tři!!! Gerarde, já musím jít." suše jsem mu oznámil. Gerard mě ale chytil kolem pasu. "Nikam tě nepustím." řekl dost vážně. "Ale já fakt musím a ty to víš." můj hlas zněl dost smutně. Gerard praštil do polštáře. "A už jsme zase u toho Alana. Takhle už to dál nejde Berty." zatvářil se smutně. přitulil jsme se k němu, nechtěl jsem mu na to odpovídat. Gerard mě ale od sebe odstrčil a vstal. "Měl bys jít, Alan na tebe čeká." a odešel. bylo mi z toho do breku ale měl pravdu. Tak jsem si posbíral svoje věci, oblékl se a bez slova rozloučení se vytratil z jeho bytu.
Cestou domu jsem v hlavě přehrával všechno, co se za poslední týdny stalo. Od mích nepovedených, povedených narozenin až po zamilovanost, po odpor k Alanovi až po tuhle šílenou chvíli. Nevěděl jsem jak dál. Co mám dělat? Miluju Gerarda, to už vím jistě ale zase Alan kvůli mně přestavuje jeho byt. Došel jsem ke dveřím a slyšel, že dělníci pořád pokračujou. Vešel jsem tedy do bytu a šel hned do ložnice. Alan tam seděl na postely a koukal na mě. "Tak jak ti dopadly pochůzky?" řekl podivně klidným tónem. Dost mě to mátlo. "No v pohodě. Všechno vyšlo tak jak mělo." Snad jsem v hlase neměl nervozitu. "Jo tak dopadly dobře jo? A co ten, hmm Gerard? Ten architekt? Neviděl si ho teď někdy?" to už stál a blížil se ke mně. "No, ne, naposledy když tu byl." Přišel ke mně a pohladil mě a pak políbil. Snažil se do toho dát cit, byl to tak jemný polibek.
Komentáře
- do pytle....mohl by si to ten pán nějak konečně vyřešit??!!
- ale vždyť on je vlastně chudinka, jeden ho miluje a pak ho postaví na křižovatku, buď on, nebo ten druhej a pak se ten druhej snaží bejt milej....no, chudák Berty...
- Buď zticha, ať se konečně rozhodne!
- Ale když ono je to tak těžký....
Aaaaa, se tak těšim, co bude dál!! :D
A nebo jestli neví co s Alanem tak na to je dobrá předmanželská poradna:D:D:D
já mám první koment?nevim co kk týhle story dál psát..je to strašně krásný..těšim se na pokráčko,a jak to berty vyřeší s alanem.. :)