14. února 2008 v 21:32 | Anett
|
Tohle jsem JÁ!!!
Sedím tu sám, u stolu, ve třídě, kterou nesnáším. Učitel něco vykládá, ale já ho moc neposlouchám, je to jedno. Stejně neodmaturuju. Všechno se to změnilo, když jsem potkal vás. Na všechno jsem se vykašlal. Žil jsem jen s vámi. Chodíval jsem na srazy, opíjel se, řezal se! Ach bože, to bych nikdy předtím neudělal, ale to je prostě daný vámi, všechno se změnilo. Ale nemohu zase říci, že je všechno špatně. Naučili jste mě konečně žít a né myslet jen na školu.
Dali jste mi spoustu kamarádů, které jsem nikdy neměl. Ukázali jste mi, jaké to je doopravdy milovat. Pak jsem si našel pár jiných přátel a začínal jsem být jiný, začínal jsem být spíš s nimi než s vámi, než s tebou. Všichni mi to vyčítali. Nejvíc, ale ty, můj nejlepší kamarád. Věděl si, jak mě to ubíjí, jak mi to ničí život, jak to nám ničí život! Muselo to zajít až tak daleko? Proč to tak dopadlo? Řikali jsme si, když toho bude na nás moc, tak si prostě řekneme STOP a končíme. Ale dostali jsme se do bodu, ve kterém to už nešlo.
Stalo se z nás to, co jsme nechtěli. Stali se z nás lidé, které jsme nesnášeli. Pak jsme se začali oddalovat jeden druhému, už jsme nebyli nejlepší přátelé, už jsme si nic neříkali. Já byl s někym jiným, s lepšími přáteli a tys byl stále tam. Chtěl jsem tě odtamtud dostat, ale nechtěl si, což mě zraňovalo. Víme pak oba jak to dopadlo.
Hádali jsme se čím dál tím častěji. Nakonec to skončilo, tys to věděl, já to věděl. Žije se nám líp. Moc mi nechybíš a myslím, že ani já tobě. Ty jsi tam, já tady. Tak už to bude navždy. Můžou mě přemlouvat jak chtěji, ale já se nevrátím. Zradil bych tak sám sebe!
Možná, že časem se budem moct zase normálně zdravit, že možná spolu občas někam zajdem, ale ne teď, teď to nedokážu. Snad se ti bude žít krásně a snad to dokážeš. Já se pokusím o to samé. Vlastně mi to už krásně jde. Moc se omlouvám, fakt jo, ale takhle to já cítím, takhle to bylo, je a bude.
Jsi mi vším, a vždycky budeš, naše životy jsou až moc propleteny ale teď s tebou nedokážu žít. Mám tě moc rád.
The end
Je v tom něco ... cit...který jsi vložila do tohohle kousku textu...líbí se mi.Vážně.