20. února 2008 v 22:18 | překlad Bloody
|
Frank dorazil do třídy uprostřed hodiny. Tiše vklouzl dovnitř, uličnický úsměv mu pořád seděl na obličeji, uspokojen s množstvím vzteku, který z Gerarda dostal. Usadil se na svoje místo a učitel mu před nos na stůl hodil knihu a tužku a pokračoval ve výkladu toho, co zrovna probírali. Po prvních čtyřech slovech se Frank rozhodl, že je trigonometrie příliš nezajímavá k tomu, aby poslouchal dál, otočil se a neurčitě koukal, zatímco ho vyvolal učitel, přesvědčen o tom, že Frank příklad vyřeší.
Učitelé v centru neměli takové právo trestat děti jaké měla ochranka. Byli to kvalifikovaní učitelé, toť vše. Kdyby měl kterýkoliv učitel problém s některým z kluků, musel informovat někoho z pracovníků a jenom on mohl žáka pokárat. Frank obvykle s učitelem problémy neměl. Byl to postarší muž, čtyřicátník možná, shrbený, docela přátelský a vypadal, že je dost dobrý na to zabezpečit hodnotné vzdělání všem jeho studentům během toho, co jsou tady a to si získalo Frankův respekt. Nebyl by naštvanej, kdyby někdo něčemu nerozuměl, jednoduše by si s ním sedl a všechno dopodrobna vysvětlil, poradil a dal tipy. Byl to opravdu dobrý učitel a proto Franka zajímalo, proč vzdělává delikventy, jeho úsilí si tady nikdo nevšimne, přinejmenším ne ten, komu přímo vadí.
Frank se podíval na tabuli přecpanou trojúhelníky a vzorečky. Nebyla žádná šance, že by se mu to povedlo vyřešit bez pomoci a věděl to hned od začátku, to jenom že on nepotřebuje umět trigonometrii, proto nedokázal najít důvod pro jakékoliv snažení aniž by ho to obtěžovalo. Místo toho strávil hodinu kreslením plachetnic, čmáráním čísel do rohů papíru, které pak spájel když se mu zazdálo, že to najednou vypadá inteligentně, během čeho celou dobu přemýšlel nad Gerardem v Lego porno průmyslu.
---
Po obědě se Frank a Jeph vydali ven, Frank pořád neschopen převyprávět to, co se dnes ráno stalo, i kdyby byl přinucen. Když se blížili ke kurtům, Frank zrychlil a pak se najednou zastavil uprostřed hracího pole, mlčky zíral před sebe. Jeph brzy taky přestal mluvit a postavil se vedle kámoše, když na něj chvíli koukal a potom následoval Frankův pohled.
"Sakra!" Začal Jeph. "To jsou Bob a Pete?"
Frank přivřel oči a přiblížil hlavu aby líp viděl. Byl si jistý, že to byli oni, a proto zastavil, vypadalo to, že se dostali do průšvihu. "Asi jo." Otočil se na Jepha a vyrazil ke klukům. "Jdeme!" Zavelel a oba dva se rozeběhli na kurt.
"Co se kurva děje Bobe?" Zeptal se Jeph pořád lapající po dechu, když se najednou setkal tváří v tvář s bandou, s kterou měl Pete problémy už minulý týden.
"Do prdele!" Frank nepotřeboval vůbec žádné vysvětlení, věděl o co šlo a o co ještě pořád jde.
Omráčený Pete ležel na zemi s krvavým nosem a několika řezy na obličeji. Frank se otočil na Boba, který předtím odignoroval Jephovu otázku a pokračoval v urážení kluka, kterého jméno bylo zřejmě Nick. Sekundu poslouchal až se scéna změnila na chaos oplzlých narážek, napnutých pěstí a spršky krve.
Všechno začalo když už Nicka přestalo bavit koukání na Bobova záda postavená přímo před jeho obličejem a vrazil svou pěst do blonďákovy čelisti který zavrávoral dva kroky zpátky. Frank okamžitě reagoval a poslal vlastní pěst na Nickovo oko a hned další do jeho žeber. O zlomek vteřiny poté Frank na svém krku ucítil křupání jak na něj jeden z Nickových kámošů zezadu skočil a začal ho mlátit. Jeph se taky připojil se svými pěstmi stejně jako třetí člen skupiny nepřátel. Lidi se rychle nahromadili kolem celé akce, pokřikovali, jásali s rukama vzhůru a praštěně se začali rvát mezi sebou.
Poté co se Bob opět dostal do rvačky stihl schytat ještě tři rány předtím, než byli všichni násilně rozděleni čtyřmi gorilami a odtáhnuti blíž k zástupům publika. Frank cítil paže kolem svého hrudníku, tahali ho pryč od kluka, který mu pravděpodobně vyrazil pár zubů. Seděl na něm a pěstmi ho mlátil do obličeje, nedokázal se zastavit. Ochrankář to nakonec vyřešil a odtáhl ho pryč, kopajíc nohama na znak protestu a pořád rozzuřený ze situace.
Když se všech sedm trochu uklidnilo - Pete pořád poněkud omámený, doprovodili je na ošetřovnu, kde se měli umýt a dát do pořádku předtím, než budou informováni o tom, co se pro jejich nekázeň bude dít dál. Frank opustil kliniku s nedotčenými zuby, i když mohl jenom stěží hýbat pusou, u nosu si držel kapesník, pravé oční víčko natrhnuté. Podobně na tom byli i jeho kamarádi, řezy a modřiny, které už teď pokrývali jejich obličeje a celá těla. Stejně skončil i Nick a jeho kámoši, kterých jména byla nakonec Justin a David.
Všem bylo skoro hned řečeno, že po zbytek dne musí zůstat ve svých pokojích - na co se Frank zasmál, to je ale opravdu tvrdý trest. Také byli obeznámeni, že budou pozorněji sledováni a pokud se to bude znovu opakovat, všechny jejich privilegia pro volný čas jim budou odepřena, včetně společného používání kurtů. Také jim budou přiděleny další dvě hodiny poradenských služeb, samostatně a pak mezi sebou navzájem. Jenom souhlasně přikyvovali stojíc odděleně v chodbě a pak se vydali zpátky to svých pokojů, vyměňujíc si nenávistné pohledy.
---
"Do hajzlu s tím sráčem. Kus teploušskýho hovna!" Třísknul Jeph dveřmi pokoje když už oba byli uvnitř. "Zůstat v týhle mizerný, zasraný místnosti. Kurva!"
"Neříkej 'teploušský' a byl bys radši ve třídě?" Frank zvedl obočí když si sednul na postel.
"Ne. Vlastně jsem jenom chtěl vědět, jak moc umím nadávat." Jeph se zaculil a vlezl na svou postel.
Chvíli byli zticha. Frank měl toho tolik co říct, ale bylo příliš bolestivé se o to jenom pokusit. Nevěděl na co myslel když Nicka tak najednou uhodil. Pochopil by, že to byl prostý instinkt zastat se svých přátel, on by od nich čekal to samé, ale neměl tušení, proč spor vůbec začal, jen je rychle podpořil. Jednoduše se pustil do něčeho o čem věděl, že způsobí mnoho zranění, no z důvodu neznámého.
Frank se chtěl převalit, když ho zasáhla prudká bolest jak mu vzádu na krku rychle pulzovala krev a začal sát zpět krev, která chtěla znovu začít téct z jeho dásní. Těžce vydechnul, až teď začal opravdu pociťovat všechny stopy kde byl uhozen. Nebyl to příjemný pocit, popravdě byl od něj opravdu dost vzdálenej. Frank nesnášel bolest, bylo to nepříjemnější než cokoliv jiného a to že byl psychicky nesrovnanej bylo to, co ho rozzlobilo. Jenom chtěl usnout a probudit se s novým tělem, schopen vidět proč bylo zůstat v pokoji tak ohleduplný trest, nebylo tady nic co by mohl udělat aby nemyslel na to, jak mizerně se cítí.
"Hele princezno…" Jeph svěsil hlavu z postele a kouknul se na svého spolubydlícího. "..co řekl Way? Má rád čúráčky?"
Frank chvíli zíral na Jephův sarkastický výraz a přetočil se zpět ke zdi. "Ne. Má přítelkyni."
"Ah ha. To je všechno? Nevypadáš z toho moc nadšeně."
"Ne, Jephe, z čeho nejsem nadšený je, že moje pusa stěží pracuje a cítím se jako velký rozdrcený banán." Nezřetelně vysypal Frank, Jeph se začal smát na tom, jak se právě Frank popsal, nemyslel to vtipně, jen se opravdu cítil na hovno.
Jak Jephův chichot naplnil tu malou místnost Frank si najednou uvědomil, že z ní nejde uniknout. Co by se stalo, kdyby z ní utekl, i když nesměl? Byl v pasti a cítil, že on by měl být ten, kdo opustí pokoj, bylo by to vhodné vzhledem k jeho náladě. Pro všechny důvody na světě Frank už nezvládl svoje oči a s horkými slzy zamumlal 'zavři hubu' na svého kámoše, a jediné na co dokázal myslet bylo, jak moc si zrovna teď přál vidět Gerarda.
gerarda a proč pak?????????