24. prosince 2007 v 19:29 | Anett
|
Gerard
S Mikeym jsme začali balit. Kolem druhé jsem se ale sebral a šel za Alic. Po deseti minutách cesty, bydlela nedaleko nás tak jsem nemusel jet autem, jsem stanul před jejím bytem. Zaklepal jsem. Otevřela mi holka, které bylo 19, jako bráškovi, píchlo mě u srdce, bráška. Kurva, sykl jsem. Alic se na mě překvapeně podívala svejma tmavě modrejma očima (fakt netuším, jaký je má, na fotkách je to takové neurčité). Černé vlasy měla rozpuštěné.
"Ahoj Alic, rád tě vidím." Přišla ke mně, objala mě a dala mi pusu na tvář, vždycky byla taková srdečná. "Já tebe taky Gerarde, jak se máš?" optala se. "Dobře." Kývla na znamení souhlasu a pustila mě dovnitř svého bytečku. Měla ho vcelku malí, ale útulný. Pokynula mi, abych si sedl na gauč. Svalil jsem tam tedy svoje kosti a Alic si sedla naproti mně. "Takže se chceš stěhovat jo? Už tě přestalo bavit bydlet s maminkou a bráškou?" zeptala se mě. "Tak trochu, jenže já se budu stěhovat i s Mikeym." Vyvalila na mě oči. "Páni, tak to jsem nečekala, já jsem se ráda bráchy zbavila. No nic, kecat ti do toho nebudu. Chceš se jet podívat na ten byt?" přikývl jsem.
Nebyl tak daleko od našeho domu. Byt je ve třetím patře novostavby. Alic odemkla a já se podíval dovnitř. Je to skutečně dost prostornej byt. Chodička rozdělovala pokoje a na jejím konci byla kuchyň.
"Tak dohodnuto?" povytáhla Alic obočí a podívala se na mě. "Pokud platí cena tak určitě." Jen přikývla, objal jsem jí a dal jí zase pusu. "Děkuju." "Není zač." a poplácala mě po zádech. Odjel jsem domu.
"Tak co?" zeptal se mě Mikey. Jen jsem mu přikývl, nechtěl jsem mu víc říkat. Bude to pro něj překvapení. "Až zejtra půjdeš ze školy, půjdeš rovnou na tuhle adresu." Načmáral jsem mu na papír adresu našeho nového bytu, NAŠEHO!!! Byl jsem z toho tak nadšený!
Šel jsem se osprchovat. Když jsem vešel do pokoje tak jsem viděl Mikeyho, jak spí, v oblečení. Chudák, to balení ho muselo dost znavit. Přišel jsem k jeho postely a klekl si k ní. Pohladil jsem Mikeyho ve vlasech. Jde vůbec milovat jen jednu osobu tak, jak já miluju jeho? Netušil jsem. Svlékl jsem se jen do boxerek a usnul jsem. Zdály se mi sny o mě a Mikeym, ale byly to horory, v těch snech na nás přišli a odsoudili nás. Probudil jsem se něco nad ránem spocenej a vyděšenej. Otočil jsem hlavu Mikeyho směrem, byl tam, zachumlanej v peřině a spokojeně oddechoval.
"Si idiot Gerarde, byl to jen sen." Musel jsem se okřiknout. Šel jsem na záchod, vykonat malou potřebu, vyčistit si zuby, obléknout se a šel jsem znovu k Mikeymu, byl čas ho vzbudit. Znovu jsem ho pohladil po vlasech ale tentokrát jsem mu dal pusu. Zavrněl, otočil se na bok a peřinu si přitáhl ještě víc k sobě.
"Mikey, je čas vstávat." Zašeptal jsem. Teď jsem mu dal pusu na tvář. "Ještě ne." Zamumlal. "Ale ano." Odpověděl jsem mu. Začal jsem ho lochtat, to ho zaručeně probudí. "Gerarde!!!" zavřeštěl přes celej pokoj. "Ano lásko?" zněla má odpověď. Otočil se na mě a usmál se. Vlepil mi dost vášnivou pusu. "Příště bych chtěl jemnější buzení." "Jistě, příště už to bude rozhodně jiné." A mrkl jsem na něj. Nechápavě se na mě podíval ale pak mu svitlo. "My se vlastně stěhujem!!! Bože Gerarde, to je tak úžasné!!! Už se těším!!!" a skočil mi kolem krku, svalil jsem se z toho na podlahu a Mikey seděl na mě. "Jo, jenže ty bráško musíš nejdřív do školy." Zatvářil se smutně. "Já vím."
Slezl ze mě a šel se obléknout a umýt. Sešel jsem do kuchyně na snídani. Mikey dorazil chvíli po mně. Sedl si a já mu nalil kafe. "Netvař se tak, pokud vím, tak dneska máte krátkej den. Jo, máš ten papírek s adresou?" usmál se. "Jistě, ve dvě mě tam čekej. Nemůžu se už dočkat!!!" "Musíš jít zlato." Znovu se zatvářil smutně. Popadl tašku, políbil mě a odešel. Já si snědl snídani a šel jsem vše zařizovat, do našeho nového bytu, do mého a Mikeyho.
teda to je čest psát k tomu první komentář....to se mi hned tak nestává :)....no ale k příběhu...je to fakt dobrý...mě zajímá jak se Mikey bude na ten byt tvářit...a teda jako celkově mě to zajímá....fakt moc dobrý Anett