Gerard
S Frankem jsme si docela popovídali a všechno urovnali, byl jsem rád, konečně bude po těch letech klid. Podali jsme si ruce a já se najednou ucítil tak, jako bych konečně něco pochopil, konečně dostal to, na co jsem dlouhou dobu čekal. Fee se začal chovat nějak divně, prej se mu zamotala hlava a tak šel otevřít okno.
Pak se do třídy vřítila čarodějnice, seřvala nás a odešla. s Frankem jsme šli chvíli po ní. "Tak teda ahoj Frankie." A poplácal jsem ho po zádech. Ani nevím, proč jsem to řekl, takhle jsem mu říkával dřív. Jen se na mě podíval, v očích měl takovej sladkej výraz, takovej, jakoby chtěl ještě něco, ale neví co. "Ahoj Gee." A odešel ke své skupince. Ta jen valila oči na to, co to Frank dělá. Já šel směr domov a taky narazil na tu svojí.
"Seš normální? Od kdy se bavíš s Ierem?" vypálil na mě Johnny tuhle otázku. "Dřív jsme se bavili naprosto normálně a tobě to vlastně může bejt jedno, ne?" střelil jsem po něm výhružnej pohled, hned se sklidnil. Šel dál za ostatníma a ke mně přišel Bob. "Vážně to je okay? Dřív jste se spolu bavili, to jo, ale už je to dlouhá doba, co se změnilo?" Bob byl v pohodě, toho jsem měl rád, tomu to můžu říct. "Už jsme měli dost těch hloupejch válek tak jsme dali mír." Zastavil se a koukal na mě s pusou otevřenou. "Cože? Jak, proč?"
"Vždyť jsem ti to teď řekl, měli jsme dost těch hloupejch válek! Už nejsme malí Bobe!" zdálo se mi že ani tak pořád nebyl spokojenej s tím co jsem mu oznámil. "Hele nechci ti do toho nějak kecat, ale jako myslíš si že jeden den si podáte ruku, poplácáte se po zádech a všechny ty věci, který jste si za těch několik let udělali a řekli jednoduše zmizí, že už v tom nebudete pokračovat?" "Já nevím" řekl jsem a sklonil hlavu. Bob už tohle moje gesto znal, věděl že se o tom dál nechci bavit.
Večer jsme se s klukama sešli u Johnnyho. Nakoupil nějaký pití a maso na grilování. Byla to docela pohoda. Ve škole jsme se nikdy nesešli celá parta, tady to bylo jinak. Příjemně se nám povídalo. Asi po hodině už jsme byli všichni v náladičce. Z vedlejšího zahrady se najednou začala ozývat hudba a hlasy lidí. Byl to barák jednoho kluka z Frankovo party. Trošku jsem zpozorněl. Rozeznal jsem tam asi pět možná šest postav....nakonec z domu vyšla malá klučičí postava....Frank...řekl jsem si. Bylo jasný že jdou na zahradu asi taky popíjet. To se ale mojim kamarádům moc nelíbilo a začali házet prázdné plechovky od piva do vedlejší zahrady. Během pár minut už na sebe všichni přes plot řvali. ..Podíval jsem se na Franka, mlčky stál s rukama v kapsách opodál a upřeně na mě hleděl....když zjistil že už na něj koukám i já, rychle ucukl pohledem a šel si sám sednout k bazénu.
"Chováte se jak malý, nechte je bejt." Civěli na mě jak na boha, asi nerozuměli mejm slovům. "Proč?" zeptal se nechápavě Luk. "Je to blbost, co kdyby ste šli pít s nima?" "Si snad upad ne Gerarde?" ještě chvíli se semnou hádali ale pak šli fakt pít s těma druhejma. S tou partou od Franka, clelej večer proběhl v klidu, kluci se dost dobře bavili.
"Jak tě to napadlo?" otočil jsem se, Frank stál za mnou. "Co?" "No, říct jim, aby se šli bavit spolu." "Jo tohle, tak mi jsme si dali mír tak proč né ten zbytek? A pokud koukám, tak se bavěj spolu docela dobře." Podíval se směrem k bazénu, kde předtím seděl. Hráli tam takovou tu hloupou hru, jak dva vezmou jednoho za nohy a ruce a hoděj ho do vody. Výborně se u toho bavili. "Je to ale dobře ne?" Jen pokývl a díval se dál na kluky. "Chceš pivo?" zeptal se mě. "Jasně." Tak mi podal jeden lahváč a sedl si ke mně.
pěkný fakt moc pěkný :D jsu okamžitě na pokráčko :D