31. prosince 2007 v 21:43 | Anett
|
Když se vám po té story tak stýská tak vám dávám další díl a už se jí fakt budu snažit věnovat a dopsat jí, což by mělo být už za pár.
Stále Frankos
Ustoupil mi abych mohl vejít dovnitř. Páni, měly to tu dost velký, možná že bych mohl srovnávat ale tak je vidět, že žije jen s matkou Všude samí sloni pro štěstí, rodinný fotky. "Pojď nahoru." vyzval mě, šel jsem tedy za ním, prohlížel jsem si fotky jeho a rodiny, byl tam ještě s bráchou, "To je tvůj brácha?" ukázal jsem na malýho kluka se špinavě blonďatejma vlasama. "Jasně, chlouba rodiny a na druhou stranu můj jedinej kamarád..." řekl trochu sklíčeným hlasem. zavedl mě do svého pokoje. Kupodivu uklizeného
"Nemysli si že jsem uklízel kvůli skrčkovi jako seš ty. Já na pořádek v pokoji dbám" ušklíbl se a dloubl mě do zad. "Tak teď zase hodláš rejpat ty jo?!" zadíval jsme se na něj šibalsky
Gerard
Skočil mi najednou kolem krku a začal mě rejpat do žeber. Hrozně jsem se smál. "Nech toho! Jsem lochtivej!" Ale Frank se nedal, lochtal mě dál, jak jsem ustupoval tak jsem zakopl a Fee se tedy na mě svalil taky, to víte no, zákon přitažlivosti, tedy té zemské.... Teď jsme se na sebe jen tak zadíval. Vpíjel jsem se mu do očí. Vzal jednu ruku a začal mu vískat vlasy. Druhou mu začal hladit záda. Frank zavřel oči. Už jsem na nic nečekal a znovu ho políbil. Věděl jsem, že to tak musím udělat, věděl jsem, že to tak je správně. Frank se přidal.
Naše polibky začaly nabývat vášně, dech se zrychloval. Frankovi jsem jemně přejížděl konečky prstů po páteři, krku....Cítil jsem, jak se jeho tělo chvílemi zachvělo. Líbil se mi pocit toho, že celé tohle vzrušení mu způsobuj já. Najednou jsme však uslyšeli na schodišti kroky. Rychle jsem se odtáhl. "Máma se asi vrátila dřív, počkej" řekl jsem a snažil se vyprostit z jeho objetí.
Po chvíli jsme uslyšeli zaklepání na dveře. Naštěstí už jsme oba seděli u stolu. "Ahoj Gee..já jsem...." nedořekla to protože se zarazila pohledem na Franka.Vzal jsem rychle situaci do svých rukou "Mami, tohle je Frank. Můj kamarád" "Těší mě, Wayová" řekla stále ještě překvapená. "Nebudu vás rušit, kdybyste měli hlad, donesla jsem pizzu" řekla a odešla z pokoje. "Víš, není moc zvyklá na to že si sem vodím kamarády" řekl mi omluvně.
Chvíli jsme pak jen mlčky seděli u stolu. Pak ale Frankův pohled sjel na hromádku papírů na mém stole. Mezi tím vším se válel sešit v černejch deskách. "Gee, to snad ne" začal se Frank smát a hbitě skočil po tom sešitu. "Frankie,ne, to nemůžeš..to je můj.." "Já vím, tvůj deníček! odpusť,ale jsem zvědavej" šibalsky se na mě usmál a začal mi s deníčkem za zády utíkat po pokoji. "Franku slyšíš?! Vrať mi to!" "A co když ne?" řekl mi a přiblížil se zas nebezpečně blízko mého obličeje. Strčil jsem do něj a povalil ho na postel. Deníček však zatím měl stále Frank. "No počkej já ti ukážu! " rozesmál jsem se a snažil se ukořistit zpět můj sešit plný tajemství...
Cute x))