close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Snílek

8. listopadu 2007 v 22:01 | Pirátka |  Other stories/authors -> Snílek
Takže, tuhle story jsem obdržela už před nějakou dobou ale jelikož tu máme až teď novou rubriku, tak sem ten příběh dávám s trochu menším opožděním. Je to dobrá story, takže se vám snad bude líbit. Bude rozdělená na několik částí. Tady je domovská stránka autorky.


Byl ranný podzim. Sice nebyla zima, ale moc velký vedro taky nebylo. Barevné listí se válelo po studených chodnících a lidé do něj jenom bezohledně kopali, protože nikoho nenapadlo si zamést před vlastním prahem.
Gerard seděl na terase, nasával PODZIMNÍ VZDUCH a kouřil. Prostě jen seděl a kouřil. Dělal to tak už dlouho a nikdo a nic ho nepřinutilo tento zvyk/zlozvyk měnit.
Vlastně čekal na Mikeyho. Neměl co dělat, a tak prostě čekal. A taky přemýšlel, což u něj byl nezvyk, ale stát se to může každýmu.
Za nějakou chvíli se na rohu ulice vynořil Mikey. Na rtech měl šibalský úsměv a šinul si to k Gerardovu a jeho domu. Matka jim kdysi vyčítala, že si každý neumí najít samostatný byt a že bydlí spolu. A co na tom? Vždyť jsou přece bráchové. Vyrůstali spolu, sdíleli slasti i strasti mládí(ne, nejsou manželé!). Věděli o sobě všechno. Naprosto všechno, i to, co by vědět neměli. Ale pořád to byli nejlepší kamarádi a bráškové na světě.
Mikey už otvíral dveře. Gee byl v mžiku dole a už zpovídal svého mladšího brášku.
"No nazdar, kdes byl tak dlouho?" vyhrkl a zkoumal Mikeyho "tím svým pohledem".
"Představ si, byl jsem na rande!" řekl Mikey a rozzářily se mu oči. Gerard však posmutněl. Ale nebyl to rozhodně smutek bratrský. Proč taky, že jo. Bylo to spíše vztek. Vztek na onoho človíčka, ať už holku nebo kluka, který zkřížil JEHO Mikeymu cestu.
"Děje se něco? Něco není v pořádku?" zeptal se Mikey. Ach, kdyby tak věděl...
"Ne, všechno OK, jen jsem se trošku zamyslel, jenom povídej,"řekl rychle Gee, aby to zamaskoval a nasadil falešný úsměv. Ale rozhodně to jako úsměv nevypadalo.
"No..." začal Mikey.
Gee úplně viděl, jak se rozplývá, když vysloví JEJÍ jméno. Nějaká Alison nebo Alicia. Tak nějak to znělo. To však pro Geeho nebylo teď zrovna moc podstatné. Věnoval všechnu svou nemalou pozornost Mikeyho, podle Gerarda, nejkrásnějším rtům na světě. Upřeně na ně zíral. Mikey si toho ale nevšimnul. Tak Gee radši začal opravdu poslouchat, co vůbec Mikey povídá. Chvíli ho poslouchal. Tvářil se sice, že se nic neděje a že mu to přeje, ale uvnitř ho sžíralo a do srdce bodalo každé slovo, které směřovalo k té ...holce na A, byť jen trochu citově zabarvené.
Mikey si toho však nesměl všimnout, a tak Gerard radši začal věnovat pozornost obsahu vyprávění.Chvíli ho poslouchal. Tvářil se sice, že se nic neděje, ale uvnitř ho bodalo do srdce každičké slovo citově zabarvené. A v tom Geeho něco napadlo. Sice to nemusí vyjít, a kdyby to vyšlo, Mikey by ho stejně pak nenáviděl, díval se na něj skrz prsty a litoval by, že musí být zrovna jeho bratr. ale za pokus to stojí, ne?
"Mikey?"
"No?"
"Chceš něco pošeptat?" vyrušil Gee bratra z úžasného a zajímavého vyprávění o svých zážitcích. Chtěl použít tu nejošemetnější metodu, jaká ho v tu chvíli napadla.
"No, klidně." Už, už se přibližoval, když v tom ho Gee políbil. Nebylo v tom ani trošku bratrského citu a Mikey to taky hned vycítil.
Mikey polibek sice vůbec nečekal, ale nakonec ho opětoval. Asi poznal, na co jeho bráška myslí. Zajel mu proto rukou pod tričko. Tentokrát však šlápl vedle, teda spíš šáhnul. Gee se od něj odtrhnul.
"Co je?"
"Promiň, že přestávám, ale tohle je všechno, co jsem kdy chtěl. Nechci tě do ničeho nutit."
"Ok."
Sedli si zpět na pohovku, na kterou se před chvílí svalili jak dva sudy (:D) a opřeli se o sebe zády. Dlouho do noci vzpomínali, jak jim bylo dobře, když byli malí kluci a oživovali vzpomínky, u kterých ani nedoufali, že si je ještě pamatují. Smáli se a popichovali se jako dřív, nic jim nechybělo. Mikey se pak na chvíli odmlčel a řekl.
"Gee?"
"No?" ozval se již poněkud unavený bráška.
"Změní se teď něco?"
"Jestli mě nezavrhneš za to, co jsem dnes udělal, tak ne. Ale našim to nesmíme za žádnou cenu říct, je ti to jasný?"
"Rozkaz, pane!"
Gee se od srdce zasmál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fee:P Fee:P | 8. listopadu 2007 v 22:19 | Reagovat

juuuuj:) toe pjeeeknýýý!!!:)

2 Aristokitten Aristokitten | 9. listopadu 2007 v 7:05 | Reagovat

Prej pjeeeknýýýý ble :D :D Samozřejmě příběh je nádhernej :) Už se těším na pokráčko :) Jůůů XD :)

3 Dee Dee | Web | 9. listopadu 2007 v 15:42 | Reagovat

Hmmm...ale ja som to už čítala...celé...nevadí, však môžem znova...:)

4 bajenka bajenka | 9. listopadu 2007 v 17:31 | Reagovat

jee pekne,takove nevinne, zkuste si k tomu pustit pisnicku: 3 Doors Down - Here Without You ....krasne:)

5 efko efko | 10. listopadu 2007 v 13:35 | Reagovat

JEŽIŠ, to je waycest............. vám to mezi bráchama nepřijde divný????? Není tohle náhodou FRERARD blog?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama