7. listopadu 2007 v 13:34 | Anett
|
Tohle je trošku delší, říkala jsem vám, že jsem to ještě neskoušela.... Ale tak snad když to je dlouhý tak se to bude líbit. Jo a vyhrál nám to Gerard. Jsem zvědavá, jak budete hlasovat teď.
Zastavil se u mě a mě polil pot. Proboha, takhle jsem se ještě nikdy necítil. Možná jednou, když jsem se zamiloval do jedný holky ve škole, když na to přišla tak mě její brácha zmlátil. Pěkné vzpomínky. Asi jsem byl mimo svět dost dlouho.
"….jmenuješ?" jen jsem zaslechl. Podíval jsem se na něj, koukal na mě a já se cítil hrozně provinile.
"Promiň, byl jsem duchem mimo. Na co ses ptal?" usmál se a poplácal mě po rameni.
"No, ptal jsem se. Že jsem přeslechl asi to, jak se jmenuješ." Jo tak to po mě nechtěj. To je na mě moc informací, zašátral jsem v paměti, cože jsem si to vymyslel za úchvatný jméno. Ale jemu jsem nevím proč, chtěl říct to praví.
"Frank Ie… teda Moore." Divně se na mě podíval ale přešel to. Vyšel směr schody a já šel za ním. Rozhlížel jsem se kolem, znáte to, u schodů byly fotky rodiny. Vlastně jen dvou lidí povětšinou, chlapců. Jeden měl světlejší vlasy, ten druhej černý jako uhel, to bude asi Gerard…. Páni, moje bystrost mě ohromila. Ten druhej kluk měl podobný rysy, brada, nos, ústa, skoro totožné. Tak tohle bude jeho brácha! To jsem se už musel zasmát. Gerard se na mě nechápavě otočil.
"Jen jsem si vzpomněl na jeden vtip. Víš, jak jsou dvě blondýnky a …." Nějak jsem se zakoktal, jen zakroutil hlavou, asi si o mě myslí, že jsem idiot, bezva. Vyšel na odpočívadlo a zašel na jeho konec. Otevřel dveře posledního pokoje, byl to docela velkej pokoj. Postel manželská, pár skříní, televize. Wow, docela luxus a nejspíš i vlastní koupelna.
"Tohle bude tvůj pokoj. Ten vedle tebe je můj, takže když budeš něco potřebovat, tak zaťukej. Ten naproti mně patří mému bráškovi Mikeymu, toho ale moc neuvidíš. Je tu ještě jedna koupelna a záchod, ty jsou támhle. Dole je kuchyň, jídelna a obývák. Někdy bys mohl přijít a pokecáme, jo?" všechno mi to ukazoval ale nějak jsem nedával pozor, věnoval jsem se jen jemu. Prohlížel jsem si ho. páni, je vážně krásnej. Zadíval se na mě a já měl slabost v kolenou, je to možný?
"Snad se ti tu bude líbit." Jo, určitě bude, pomyslel jsem si. Už se měl k odchodu ale chytl jsem ho za rukáv a zastavil ho. Podíval se na mě ale ne tak jak bych čekal, spíš měl v očích očekávání toho, co bude. Nevěděl jsem, jestli mám nebo ne ale nakonec jo. Políbil jsem ho, necukl, jen mi polibek vrátil zpátky. Pak jsem ho pustil a on odešel. Díval jsem se za ním. Zavřel jsem dveře a lehl si. Usnul jsem, byl jsem docela unavenej, utíkání po chvíli docela unaví….
Ráno jsem se vzbudil asi v deset. Šel jsem se umýt a dolů na jídlo. Byl tam jen Gerard, já byl ještě v pyžamu. Podíval se na mě a přejel mě pohledem, zachvěl jsem se. "Brý ráno." Musel jsem něco říct, jinak by to byla pěkně trapná situace. "Ahoj, jen mě tak napadlo, nechtěl bys ukázat město?" ukázat město? "Proč ne." Zářivě se usmál. "Tak v jedenáct tady, na oběd si když tak někam zajdem." Odešel, zářil nadšením. Já byl chvíli zmatenej ale tak, když mi to tu chce ukázat tak nemůžu odmítnout, ne? A ještě navíc, budu mít toho nejhezčího průvodce ze všech….
Vyšel jsem zpět nahoru a začal se přehrabovat ve věcech. Moc jsem toho neměl ale stejně jsem si vybral. Džínsy, pěkně upnuté, bílé triko, lehká mikina, boty? Moje oblíbené etniesky. Sešel jsem dolů a pod schody stál Gerard. Celej v černym, nervózně si hrál s klíčema.
"Můžem?" pak si mě konečně všiml. Znovu mě sjel pohledem. "Jasně, pojď, jo a nevadí ti, když s náma půjde i Bert?" tohle bude zajímavé. Zakroutil jsem hlavou.
Vyšli jsme ven a tam na nás čekal Bert, usmál se na Geeho a mě řekl ahoj. Ulicí jsme šli jako nějací tři stateční, všichni se na nás dívali. Gerard mi ukazoval, co kde je. Moc jsem ho neposlouchal, byl jsem nervózní z Berta. Byl jsem sice mezi nimi ale Bert na mě pořád dorážel, občas se mě jen tak dotkl nebo do mě rýpnul nějakým vesnickým vtipem. Bylo to trapný, já chtěl bejt jenom s Gerardem!
"Tak půjdem na oběd. Nechal jsem ho prostřít u nás na zahradě. Bude se ti to líbit Franku." Prohodil asi po dvou hodinách chození Gerard. Stáli jsme u jejich domu. Obešli jsme ho a byli u nich na zahradě. Oběd byl docela dobrej, nějakej salát, opečený brambory a grilovaný maso, to jsem s díky odmítl, prostě jsem vegetarián! Pak Gerard pro něco odešel do domu a já byl s Bertem sám.
"Jak se ti u nás líbí Frankie?" řekl to takovim nadrženeckym tónem. "Docela pěkný město." To už ale byl Bert u mě a líbal mě. Nejdřív jsem se poddal ale pak se mi na mysli vylezl ten polibek co jsem dal Geemu. Byl tak krásnej, tak jemnej. Myslím, že jsem se zamiloval, nikdy jsem nevěřil v lásku na první pohled ale tohle prostě bylo ono!!! Odtrhl jsem Berta od sebe a podíval se k domu, kurva! Stál tam a díval se na nás. Bert se na něj usmál a řekl, že už musí. Gerard vešel zpátky do domu a já za ním. Zavřel se ve svým pokoji. To jsem ani netušil, že ho to tak dostane. Nechal jsem ho pár hodin pěnit a skusil to znovu. Zaklepal jsem. Gerard mi asi po miliontým klepnutí otevřel.
neeeeeee, ludia, snad nechcete len poviedku so sexom!! prosiiiim, raz nech to ma aj zapletku! nech mu neskoci hned do postele... vy keby ste boli na geeho mieste by ste frankovi hned odpustili?? nemyslim.. :/
inak, poviedka perfekna!!