1. listopadu 2007 v 13:11 | Anett
|
Páni přemejšlela jsem nad tím, jestli vám sem dát co všechno jsem zažila v BA ale tak, podělit bych se mohla že? Tak jdeme na to!!!
Do hlavního města Slovenska jsme s Pájou vyrazily už v pondělí. Autobus nám jel ve čtyři z Florence. Nasedly jsme a vesele vyrazily vstříc novým zážitkům. Do BA jsme dorazily o čtvrt na devět a už nás tam čekala Hanka (známí u kterých jsme byly ubytovaní) šly jsme k nim do bytu, ubytovali se a Hani nás vytáhla na toulky noční Bratislavou. Bylo to vskutku nádherné. Stará BA je krásná a hlavně čistá! Nic proti Praze ale v čistotě bychom se měli učit. Prolezli jsme kde co. Až nám ukázala takovou pěknou sochu. Byl to nějakej cápek co kouká z kanálu a víte co se říká? Že když k němu přijdete a šáhnete mu pod nos a budete si něco přát, tak se to splní. A co myslíte že jsme s Pájou udělaly? Přišli k němu s jedinou myšlenkou, jedinym přáním a tím byl (pro nás ten největší) BŮH Frankie. Spokojeně jsme se vrátily a usly jak malé děti.
Ráno jsme se probudily něco kolem desáté s vědomím, Bože už dneska! Já docela panikařila, Pája měla klidnou hlavu. Nasnídali jsme se a vyrazily k Pasienkám. Docela sranda byla, že když jsme k nim přišli tak nám Hanka řekla, že to není jedna hala ale komplex více hal. Tak jsme hledaly ale uspěly! Už tam pár lidí stálo tak jsme si řekly, že zůstaneme. Přikvačily jsme si to k turniketům s vchodem číslo tři. Ti panáčci styl alá Black Parade se nám moc líbily (o nich ještě později). Koukaly jsme tak kolem a všimly si tourbusů, já z nich byla vyplesklá, byl mezi nima i ten jejich?! Určitě! Hrozně mě lákalo je třeba vykouřit.... Ale to jsem nakonec zavrhla, pak by nemusel bejt žádnej koncík! Tak jsme čekaly a čekaly. Z tourbusu MSI nakonec vystoupily Steve a Jimmy, nejsem si jistá jestli tam byla aj Kitty. Hodně jsme byly zvědavé na Lyn ale ta prej nic no.... Kolem tourbusů pak plešatí sekuriťáci (skutečně všichni byly plešatí, ale o nich také později) udělaly zátarasy a přijel další bus. Já samo jako zvědavý člověk jsem si tam šla stoupnout a čekat. Vyplatilo se. Z tohoto pěkného zeleného busu nám vystoupil Gee. Páni, musím uznat, ten chlap je fakt krásnej! Napsala jsem to Páje v SMS a otočila se na ní. Ta mi na dálku vynadala a poslala do patřičných míst... Njn, měla jít taky.... Vrátila jsem se k nim a čekaly jsme. V tom dlouhém čekání jsme navázaly (jak by řekla moje máti) mezinárodní vztahy... Pak nastala šestá hodina a začalo se pouštět. Trochu nás vytlačily dozádu ale to nevadí, stejně jsme tam byly odbavení mezi prvními. S Mikeym (náš nový kamarád ale ne z MCR) jsme běžely do haly, Mikey se zastavil u hrazení na levé straně a zůstal tam stát. Pak přišla Pája a pogratulovaly jsme si k první řadě....
Předkapely byly slovenské, ne že by byly špatné ale byly moc dlouho.... Pak nastal ten okamžik na kterej jsme se s Pájou těšily. Na podium vtrhly Mindless self indulgence. Byly jsme hrozně zvědavé na slečnu (pardón teď už na paní) Lyn-Z. Jen co dorazila na podium tak se spustil velký křik. Lyn si to evidentně užívala. A spustily. Skutečně, byl to odvaz. Zpěvák křepčil po podiu, bubenice do toho třískala jak o život a Lyn chodila z jednoho koutu podia na druhý. Pořád se usmívala a tím jsme na ní změnily názor. Byla hrozně milá, sympatická. Když byla u nás tak mi ještě zapózovala abych měla pěknou fotečku (moc ale nevyšly, nebyla nasvícená, škoda) dokonce na chvíli přestala hrát a šla do publika, prej že tam měla kamarády… Jimmy se ale nenechal zahanbit a taky šel dolu a prošel se kolem těch lidí v prvních řadách. K nám se ale nedostal, smůla prej příště… Koncert byl úžasnej, to jsem ani nečekala. Lidi si s nima zpívaly, pogovaly, prostě krása! Pak se všichni sebraly a odešly, škoda, klidně bych si to zopákla. S Pájou jsme pak začaly litovat, že jsme nešly na jejich pražský koncík, snad jindy.
Nastoupily technici a začaly vše připravovat na nástup hlavních hvězd. Matt ladil kytarky Frankouškovi a snad dokonce i Mikeymu. Moc dlouho to ale netrvalo. Světla zhasly a my v prvních řadách jsme ucítily kolik lidí asi v hale je… Nejdřív nastoupil bubeník, říkala jsem si ale, že má trošku divný proporce, takže otázka zní, kde byl Bob? Pak jsem si všimla Raye, a jak nastoupil ten zbytek to nevím páč jsem fakt nevěděla kam dřív koukat. U mě stál Frankie, můj bůh, moje ikona. Moc do obličeje mu ale nebylo vidět, moc dlouhý vlasy brouku…. Mikey byl fakt krásnej, je hodně podobnej Geemu. Mno a Gerard? Probůh tomu to fakt seklo! Spustily a já byla jak v nebi. Všichni měli ke mně tak blízko a já se vznášela. Hrály úžasně. Tohle byly praví MCR! Gerard řádil po pódiu jak mladík, dělal ty svoje divoký roznožky, válel se po zemi. Frank se ale nechal zahanbit, ten jen hrál, občas poodešel k reptákům, to jsem vždycky měla možnost si prohlédnout jeho zadek… Musím říct že jak Gee, jak Mikey a jak Frankie se maj čim chlubit…. A čeho jsem si ještě všimla byly Geeho pronikavý oči, ty svítily do dálky. Mikey nezklamal, měl svoje úžasný botičky, hejbal se a stál u nás. Občas koukal k nám dolů, čím to doháje bylo? Vždycky když mezi písničkami zhasli světla moje kolegyně začala vykřikovat hesla jako Frankie, Frankie is my god, no prostě sranda…. Pak se ani nemůžu divit že pak na nás koukaly jak na šílence…. Hrozně velký překvapení byla písnička Thank you for the Venom, Frankieho oblíbená a asi daná na počest jeho narozenin. Gee nás všechny pak přinutil mu popřát (ani nutit nemusel) Frank se nejdřív tvářil že neví která bije ale pak se smál, a já málem omdlela…. Poděkoval. Setlist vám ale pořádně neřeknu, ale bylo to, to samí co hrály u nás jen přidaly jednu písničku. Všichni na podiu byly úžasní. Gee ani nezklamal a musel si šáhnout přesně tam. Mno a náš kolega Frankie měl zase moc pěkný tričko s nápisem I ♥ Gerard. Jo, to bylo jako splněnej sen! A ke všemu, nebyl slyšet Ray, jako nic proti tomu pánovi ale ještě že jen hrál, to taky pomohlo k tomu, že koncert byl úžasnej, Ray nezpíval!
Koncík uběhl jako voda, ale musím říct, nic lepšího jsem nezažila. Náš pražskej byl takovej nijakej, tenhle byl dokonalej! Jako vždy se rozloučily a dali přídavky a pak odešli. Lidi byli trošku skleslí ale tak co se dá dělat? Všichni se hrnuly ven a pryč. Já si strhla vojáčka alá Black Parade…Vchod to byl myslim číslo 2…. S Pájou a Hankou jsme si pak šli stoupnout k tourbusům a trpělivě jsme čekaly. První kdo šel rozdávat podpisy byl Steve, kytarista MSI. Nevím jestli se mi to zdálo ale řekla bych, že byl trošku víc přiopilej…. Mám podpis a to je důležitý. Další na řadě byl Jimmy, mám podpis a dokonce jsem se s nim i vyfotila, památka musí bejt….
Ještě chvíli jsme čekaly a pak si to přímo k nám přikvačily nějaký tři postavy, ta uprostřed byla docela malinká. "Kdo to je?" slyšela jsem říkat Páju, nejradši bych jí praštila, kdo asi? Ano, byl to Frank. Nejdřív šel k nám ale pak změnil směr a došel na začátek naší "barikády" ochotně se všem podepsal a kdo chtěl tak s tim i vyfotil. Ale co myslíte že jsem udělala já, když k nám přišel? Jen zírala, prostě jsem se na nic nezmohla, teda až na podpisy… ty jsem ukořistila dva…. Fakt ten pán je krásnej, má skutečně malej nosánek a velký oči, ale zelený, žádná oříšková. Děkoval, s někym se i bavil a dokonce se smál. Všechno tohle slyšet ve mně vyvolalo slabost v kolenou, ještě že jsem se držela jinak bych se tam asi skácela, Pája na tom byla podobně….
Ještě bych ale chtěla říct, že sekuriťáci co hlídaly koncík byly velmi neochotní. Vůbec se nám nedávala voda, takže se pak nedivim, že lidi kolabovaly. Se všema sem se tam pohádala takže to mělo za následek, že se semnou pak už nebavily a nestály u mě… Ale komu to vadí?
Tak, možná jsem na něco zapomněla ale ten kdo tam byl tak ví svoje. Jsem hrozně ráda že jsem se tohoto koncertu mohla z účastnit. Byl to nejhezčí koncík v mém životě, a že do této doby vévodily Linkin Park… Všichni byly úžasní.
Jestli se chce někdo podělit o svoje zážitky tak pište do komentářů, klidně i slohovky, rádi si to přečteme!
Hey tys byla ta cernovlasa vedle toho Mikeyho?=)S kratkyma nebo s delsima?Pac ja s moji kamoskou sme stali hned za vama a povidali sme si,odstrkovali lidi a nadavali tem plesatcum pamatujes?xDD