17. září 2007 v 18:49 | Anett
|
Frankie
Páni, takže nám Gee koupil rovnou celou vilu! No dobře, jako vila to nevypadá ale je to dost velký. Nikdy jsem v ničem tak velkym nebydlel. A teď tu budu s ním, no a ještě musím počítat Mikeyho, koupili to napůl. Opět zmínil to, že pojede pryč. Švihl jsem po něm pohled, kterej kdyby zabíjel tak by padl mrtev. Místo toho mě políbil, já se k němu přitiskl, nechtěl jsem, aby odjížděl, ale byl z toho tak nadšený, že jsem mu nemohl říct, ať zůstává. "Půjdeme dovnitř?" pobídnul jsem ho. "Můžem." Vytáhl klíče a odemkl branku. Šli jsme po kamenné cestičce, všude kolem byli záhony s růžemi. To mi připomínalo naše první výročí. Já jsem Geemu přinesl tucet rudých růží. Gee udělal trapně to samí. Docela jsme se tomu smáli. Vyšli jsme pět schodů a Gee odemkl dveře.
Vevnitř byla docela prostorná chodbička. Pak další schody do patra které měl obývat Mikey. My bydleli až nad ním. Vyšli jsme další schody, až tohle půjdu po chlastačce tak se tu vysekám. A narazili jsme na dveře, ještě že naše byty jsou oddělené, jinak by u nás byl Mikey nakvartýrovaném pořád. Gee zase odemkl. Vyšli jsme zase do menší chodbičky. Na pravém konci ní byli dveře, nejspíš do pokoje. Skoro hned naproti nám další dveře a na pravém konci nejspíš kuchyň. A co koupelna? No už jsem se lekl, byla vedle vchodových dveří. Dost velká vana, páni, toho se bude muset využít. Gee mě zatáhl do pokoje na konci chodby. Je to velká místnost, to bych ani nečekal. Okna byla napravo od dveří a pod nimi velké letiště (nevim jestli tenhle výraz znáte takže jestli ne tak to je manželská postel…) naproti ní jsou skříně. "Hej Gee, tys už to tu zařizoval?" "Tak trochu, dal jsem sem jen to nejnutnější." Mrkl na mě. To je ale chlípník! Na co hned nemyslí! Počkat, na to jsem teď myslel já, ale Franku! Okřiknul jsem se. "A je tu ještě něco kromě té abnormálně velké postele?" "Jistě, je trochu zařízenej obývák a něco málo je v koupelně a kuchyni." Vytáhl mě ven. Tentokrát jsme šli do toho obýváku. No bylo tu pár křesel a domácí kino. "A na co tu tak budem koukat? Na pohádky?" "Na šmouly." Dloubnul jsem ho do žeber. "Au!" ale stejně se zasmál. V kuchyni nic moc nebylo, jen nějaká ta mikrovlnka, sporák a něco málo toho nádobí. Jen by mě zajímalo, kdo tu bude vařit. Ani jeden z nás v tom moc nevyniká… "Tak kdy se teda stěhujem?" zeptal jsem se Gerarda. "Kdykoli budeš chtít." "A můžem hned? Bydlet s maminkou už přeci jen není to pravé ořechové." "Jestli chceš Frankie, tak můžem hned." "Bezva!"
Vyšli jsme ven a na zahrádce nachytali Mikeyho jak se tam olizuje s nějakou buchtou. Seděli v malinkatym altánku. Vážně to tu bylo jak z pohádky. "Ahoj dětska!" zakřičel na ně Gerard. Oba poplašeně nadskočili a já se začal smát. Mikey po nás hodil vraždící pohledy a my odešli. "Tak já se stavim doma pro věci. Kdy se tu sejdem?" zeptal jsem se ho. Gee se podíval na hodinky. "Velitelský čas říká, že jsou dvě hodiny. Takže se tu sejdem já nevim, v pět?" "Okay. Tak v pět před barákem. Před naším barákem!" zářivě jsem se na něj usmál a na rozloučenou dostal pusu, moc dlouhou a vášnivou… Doma jsem lítal z jednoho koutu domu na druhej abych měl jistotu, že mám všechno. Máma mi pomáhala ale brečela, nechtěla, abych se stěhoval. Tak, snad jsem měl všechno. Kytary, všechny svoje věci, oblíbený plyšáky. "Tak mamy, tady máš adresu, tady teď budem s Geem bydlet. Přijď někdy na návštěvu. Notak mami, nebreč." "Frankie, to jsou slzy štěstí, hrozně ti to přeju, ikdyž Gee je kluk. A neboj se. Stavim se u vás někdy." Políbil jsem jí na rozloučenou a vyjel, musel jsem si ještě půjčit mámino auto, vlastní ještě nemám. Před mím novým domovem jsem byl něco před pátou. Gee už stepoval před vchodem.
to je krásný :) hlavne ne spatny konec..:(