I love YOU! 4

6. září 2007 v 19:52 | Anett |  Frerard -> I love YOU!
Gerard
Když jsme šli na oběd, tak jsem tam potkali kluky z bejvalí třídy. Bob na nás pokřikoval zase nějaký ty jeho chytrý věci. Usadil jsem ho a Frankovi nabídl, jestli by se nechtěl jít k nám podívat už teď. Souhlasil. Byl jsem z toho vyklepanej. Ukážu mu můj pokoj! Došli jsme k nám a já ho zavedl ke mně nahoru. Chválil mojí výzdobu. Podal jsem mu pár mích kreseb, dost se mi líbili. Docela jsem se divil.

"Gerarde." Začal najednou. "Ano?" "Já, musím ti něco říct." Hrklo ve mně, co by mi chtěl asi tak říkat? "Tak povídej, víš, že mě můžeš říci všechno." Přistoupil ke mně trochu blíž ale díval se mi pořád do očí, necukl a ani se nedíval do země. To mě překvapilo. "Od tý doby co tě znám, tak se mi změnil svět. Mám najednou s kym se bavit, kdo se mě i zastane. Hrozně ti za to děkuju." Začali mě pálit oči, já jsem byl rád jeho kamarád, ale ještě radši bych byl něco jiného. Chytil jsem ho za ruce. Pořád se mi díval do očí, v těch jeho byla radost a láska. Ano, byla tam. Trochu jsem si ho přitáhl ke mně. Zadíval se na mě překvapeně ale pak odevzdaně. Políbil jsem ho. Můj polibek byl jemný a láskyplný. Pak jsem své rty od těch jeho oddělil. "Miluju tě Frankie. Už první den jsi mi učaroval. Moc jsem se chtěl s tebou seznámit. Ale ty určitě moc dobře víš co semnou děláš." Dychtivě se mi zase zahleděl do očí a zase jsme se začali líbat. Tentokrát můj polibek opětoval, s takovou vážností, jako by se bál, že mu někam uteču. Objímal jsem ho, prsty mu zajel pod tričko a hladil ho po zádech. Trochu se otřásl.
Frankie
Řekl jsem mu všechno, co jsem měl na srdci, teda na to nejdůležitější jsem zapomněl. Bál jsem se, že by mě odmítl. Byl jsem u něho tak blízko a přitom jsem nic nemohl. Díval jsem se mu do očí. V těch zelených očích jsem viděl celý svůj svět, musím s ním zůstat stůj co stůj. Po tom, co jsem mu řekl se mu v očích objevilo překvapení a touha. Touha po čem? Po mě? Za chvíli jsem to měl zjistit. Chytl mě za ruce a něžně mě políbil, jen na kratičký okamžik a já jsem se cítil jako ten nejšťastnější člověk. Pak mi řekl ta dvě slova co mi změnila život. "Miluju tě." Zase jsem se mu podíval do očí a začal ho líbat, každý jeho polibek jsem opětoval. Oba jsme rozevřela naše ústa a naše jazyky se propletli. Líbal jsem ho s velkou láskou, bál jsem se, že by to mohlo skončit. Prsty mi zajel pod tričko a já se trochu otřásl. Měl teplé a jemné ruce. Já mu jednou rukou projížděl po vlasech a druhou si ho držel. Ani nevím, jak dlouho jsme tam takhle strávili. Pak jsem jen uslyšel prásknutí dveří. Trhl jsem sebou. Gerard taky nadskočil. Oba jsme se podívali po dveřích. Vedle nich stál Mikey a zhnuseně se na nás díval. "Takže vy si to tu jako rozdáváte? To je nechutný." "Vypadni Mikey, tady nemáš co dělat a do toho, co tu spolu děláme ti je velký kulový!" utrhl se na něj Gerard. "Víš ty Gerarde vůbec, že tvůj milí to taky na mě zkoušel? Vždyť je to jen děvka, která se vychrápe s každym!" To se mě dotklo, vůbec to nebyla pravda! Už je to dlouho co jsem někoho měl a do postele na jednu noc jsem s nikým nešel. Gerard se na mě otočil. "Prosím tě, můžeš odejít? Já si to tu s tim pitomcem vyřídím. Večer se sejdem v parku, jo?" Docela jsem na něj vykulil oči a nechápal ho, proč se tak chová! Mikey je vůl, zkazil nám to tu. Ale měl jsem je tu nechat samotný. "Dobře." S těžkým srdcem jsem ho opouštěl. Dal mi pusu a zašeptal mi "Miluju tě." Mikey se na mě opovržlivě díval když jsem kolem něj procházel. Byl jsem hodně smutný, že jsem ho musel opustit. Začaly mě pálit oči, chtělo se mi brečet! Cesta domu byla hrozně zdlouhavá. Přišel jsem do prázdného bytu. Byl tak chladný a prázdný. Chtěl jsem tu mít Gerarda, vedle sebe.
Gerard
Vylétl bych do nebe kdybych mohl. Frankie je prostě bůh Dotýkal jsem se ho a on mě. Chtěl jsem být jen s ním! Uslyšeli jsme prásknutí dveřmi a otočili se. U dveří stál Mikey. Vybuchl, prej že jsme nechutní a že Frankie je děvka! To jsem nevydržel. Řekl jsem Frankiemu s těžkým srdcem že musí jít a že se sejdeme večer v parku. Zašeptal jsem mu "Miluju tě." Odešel a oči se mu leskly slzami. Chudinka. Když Frankie odešel tak jsem se podíval nevěřícně na Mikeyho. "Ty pitomče, co si myslíš že děláš?" "Jak co si myslim že dělám? Snažim se tě ochránit. Je to jen děvka a snaží se tě využít, nemá si nejspíš s kym vrznout." To mi ublížilo. "Já ho miluju, takže mi dej pokoj. A příště zaklepej." "Víš ty co? Běž do háje, chtěl jsem ti jen pomoct." Nakvašeně odešel a třísknul dveřmi. Takovej idiot. Byl jsem velmi smutný že musel Frankie odejít. Těšil jsem se na večer, až ho znovu uvidím. Ani jsem se nepřevlékl a hned vyběhl z domu a šel do parku. Vzal jsem si s sebou skicák a tužku. Sedl jsem si tam a kreslil. Ale ani kolem jdoucí, ani stromy ale Franka! Netušim jak dlouho jsem tam seděl. Vykreslil jsem všechno, jeho velké oči, krásné obočí, malej nosánek, úžasné rty a v nich piercing. Delší vlásky, vypadal tak dokonale. Pak mi někdo dal ruce přes oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | 6. září 2007 v 19:57 | Reagovat

Tak ho tu máte. Doufám, že mě neodsoudíte za přílišnou sladkost... Ale jinak to nejde, Frankie je prostě Bůh, nemohu si pomoci.

2 clara clara | E-mail | 6. září 2007 v 20:13 | Reagovat

juuu, to je fakt krasny...rychle rychle rychle dalsiiiiii!!!!!!!!!!

3 mecki mecki | Web | 6. září 2007 v 20:26 | Reagovat

krása je tu suprácky sqělííí

4 Anaj Anaj | Web | 6. září 2007 v 20:51 | Reagovat

je to skveleee :D len mikeyho by som prehla cez kreslo a dala mu na zadok

5 Anett Anett | E-mail | 6. září 2007 v 20:51 | Reagovat

Co vy víte, možná že ho Gerard ohne přes koleno a dá mu pár ran naholou....

6 mucky_cwok mucky_cwok | E-mail | 6. září 2007 v 20:55 | Reagovat

jůůůůů!!To je náááááádheráááá XD

7 Zuziky Zuziky | Web | 6. září 2007 v 20:57 | Reagovat

No je to dokonalý, akorát bych měla jednu takovou výtku...........

Jak to mám asi zejtra vydržet ve škole?? :D Čekáním na to pokráčko?? To nee, to je strašný, mě už teď běží v hlavě milion variant, jak bude tohle pokračovat.. AAAAA No nic, je to prostě úžasný, budu se těšit na pokráčko.. :)

8 Anett Anett | E-mail | 6. září 2007 v 21:29 | Reagovat

For Zuziky: Ale notak, to přežiješ, aspoň ti škola rychleji uteče, páč se budeš těšit na pokráčko. Já to taky musim přežít, páč píšu jen doma. Ve škole mi to moc nejde. A tak se těším domů až budu moct psát

9 XDXD XDXD | 20. prosince 2007 v 8:07 | Reagovat

Ach jo, to je úžasný...já se asi brzo rozpláču štěstím xD...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama