I love YOU!
4. září 2007 v 19:07 | Anett+Pája | Frerard -> I love YOU!Gerard
"Opravdu je mi líto pane Way, opravdu. Vaše studijní výsledky neodpovídají tomu, abych Vás mohl pustit do dalšího ročníku." Kurva. "Ale pane, prosím. Vždyť já už bych měl končit!" podíval se na mě přes brýle. "Ne pane Way, prostě si zopakujete třetí ročník. Nashledanou v hodinách matematiky."
Ten hajzl. To není fér. Prej studijní výsledky. Parchant. Co tomu řeknou naši? Pomalu jsem šel směr domov. Už za dva dny začíná škola. Dovedl jsem si představit tu přednášku od otce. Nato fakt nemám nervy. Vešel jsem do domu. Vypadalo to, že nikdo není doma. Supr, aspoň se mě nebudou vyptávat. Lehl jsem si na postel. Rozhlídnul jsem se. Možná bych tu měl uklidit. Ale proč? Stejně sem nikdo nechodí. Z mých myšlenek mě vytrhlo klepání na dveře. "Gee? Můžu dál?" Mikey. "Jo jasně, pojď." Mikey vešel a rozhlídnul se po pokoji. "no, nebylo by špatný, kdyby sis tu někdy uklidil." Chtěl si sednou do křesla, ale to bylo zaházený mým bordelem. "Neraď mi Mikey. Na to fakt nemám náladu." "Áá, takže tě nepustil? Co jiného si taky čekal?" Mikey se usmíval. "Mikey nech tyhle výchovný přednášky na tátovi." "Já se ti nechci posmívat, fakt ne. Ale můžeš si za to sám." Do hajzlu to vim i bez něj! "Di pryč Mikey! Chci bejt sám!" Celej den jsem nevyšel z pokoje, no vlastně jsem ani nemohl chodit. Užíval jsem si svoje alkoholové opojení. Tohle mi vždycky pomůže. Smutný je, že to za pár hodin zase skončí. Nesnáším ty pohrdavý pohledy ostatních. Cesta do školy pro mě byla utrpení. Myslím, že si ani nikdo ve třídě nevšiml, že tam nejsem! Vlastně mi to ani nevadí. Nikdy si mě nevšímali, nikdo semnou moc nemluvil, až na pár kluků co měly stejný záliby jako já…. Rozhodně jsem nechtěl přijít hned na první hodinu, což byla matika, včas. Hezky jsem vešel do třídy deset minut po zvonění. " Pan Way, jdete pozdě! To jste zapomněl, kde je Vaše třída?" nesnáším ho! "Ne, jen jsem se trochu opozdil." Snažil jsem se nasadit sladký hlas. Podíval jsem se po třídě. Teď jsem zalitoval toho, že jsem nepřišel včas. Všude bylo obsazeno. "Sedněte si dozadu pane Way. Vedle pana Iera." Ježiši co je to za příjmení, Iero? Tomu se rodiče pěkně pomstili. Kluk, kterej nosil tohle příjmení se na mě ani nepodíval. Nějak jsem o to ani nestál. Sedl jsem si vedle něj a prohlídnul si ho. Vypadal, že je malinkej. Měl delší, tmavší vlasy. Páni! Má potetovaný ruce! Nervózně si shrnul vlasy z obličeje. Měl vytovanýho štíra na krku a piercing v nose. Zajímalo by mě, proč takovejhle kluk, jako on, sedí sám?! Neměl jsem ale čas to zjistit. Učitel si umanul, že tenhle rok mě nenechá na pokoji. Celou hodinu po mě něco chtěl a když hodina skončila a já chtěl konečně něco o panu Ierovi zjistit, tak nás pán se sebral a odešel. Supr. Až do oběda se to stávalo každý zazvonění. Těsně před zvoněnim na hodinu přišel a po hodině zmizel jako pára nad hrncem. Konečně byl oběd. Zašel jsem do jídelny, měl jsem hlad jako vlk a tyhle blivajzy mi teď přišly vhod. Rozhlídl jsem se a uviděl jak na mě mávaj kluci ze třídy, omyl, z mí bejvalí třídy. Zašel jsem k nim. "Tak co Gerarde? Jak se ti líbí u mrňousů?" vyhrkl na mě Bob jen co jsem k nim došel. "Stojí to za starou bačkoru." Kluci mě soucitně poplácali po rameni. Pak ale začali na někoho pískat a pokřikovat. Otočil jsem se a spatřil toho Iera. Jen se na mě poplašeně podíval a utekl. "Kdo to byl?" Zeptal jsem se nechápavě. Bob a ostatní se začali smát. "To byl Frank Iero. Ty ho neznáš?" jen jsem zakroutil hlavou. "Je to buzna první třídy! Sice to zkoušel s holkami, ale zjistil, že kluci mu jsou víc po chuti. Jeho rodina je bohatá, ale styděj se za něj a tak mu platěj byt někde v centru. A víš jak jsme zjistili že je teplej? Na jednou mejdanu vyjel po Mikeym. Tak jsme mu trochu srovnali fasádu." Vyprskl jsem šťávu co jsem právě pil. Cože? On vyjel po mim bráškovi? Jestli něco zkusí i na mě, tak mu taky ukážu že ne každej je teplej. No supr, sedim s buznou! Ale zase na druhou stranu, mi toho kluka bylo líto. Rodina se ho zbavila a evidentně nemá ani kámoše. Chtěl jsem si s nim pokecat. Něco jsem řekl klukům a šel hledat Franka. Aspoň jsme se dozvěděl, jak se jmenuje. Hledal jsem ho všude, ale nenašel. Zbytek dne se už ve škole neukázal. Snad si nic neudělal.
Frankie
Bezva, ani samotného mě sedět nenechaj. Posadili ke mně Waye staršího. Docela divně se na mě podíval, asi věděl o tom, že jsem mu vyjel po bratříčkovi. Aby se mi nic nestalo, tak jsem se těsně po zvonění vždycky sebral a šel se zamknout na hajzly. Tady mě nikdy nikdo nehledal. Takhle to bylo až do oběda. Šel jsem na oběd jako normálně, ale hned jak jsem tam vešel, tak na mě začal někdo pískat a pokřikovat. Otočil jsem se a tam viděl tu bandu, co mi dala jednou přes hubu, ale byl s nimi ještě Gerard! Nevěřícně na mě hleděl, jo, já na něj taky. Sebral jsem se a zmizel. Po zbytek dne jsem si udělal volno. Pučil si nějaký filmy a koukal na ně ve svém bytě. Jsem rád, že bydlím sám. Rodiče, hned jak se dozvěděli, že jsem na kluky tak mi ho koupili. Byl jsem rád, že se mě zbavili. Od tý doby mám klid. Jen musím každou sobotu na povinné rodinné obědy. Povětšinou to bývá nuda. A skoro vždy to skončí tak, že máma pláče a táta mlčí. Bohužel jsem tam ale musel chodit, jinak by mi přestali platit byt a dával mi prachy. A jelikož jsem si nemohl stěžovat, tak každou sobotu jsem byl doma jako na koni. Blížil se večer a já musel, chtě nechtě, zase myslet na školu. Teď budu muset své zvyky upravit, páč milostivý pan Way je tupej na matiku a musel propadnout zrovna ke mně do třídy a ke všemu ke mně do lavice! Ráno jsem se vzbudil jako vždy. Umyl se, oblíkl a trochu se i namaloval. Zbožňuju červený stíny. Popadl tašku a odešel. Docela jsem se loudal, trochu víc. Za deset minut je osm a já ještě nejsem ani v půlce cesty! Do školy to nestihnu včas. Trochu jsem si popoběhl. Do třídy jsem dorazil v osm. Gerard už seděl na místě. Ihned se na mě podíval. Ale nebyl to zlej pohled, byl skoumavej. Musel jsem se na něho usmát. Čekal jsem, že se zatváří zhnuseně ale spíš vypadal zaskočeně a zrudnul. Co to? To kvůli mému úsměvu? Divné.
Komentáře
Anaj: souhlas XD........opravdu krásná poviidka..těšímse na pokráčko :))
ddddddddááááááááááááááálllllllllllllllllllllllllllllllllššššššššššššššššššššššššššííííííííííííííííí ddddddddddddddííííííííííííííííllllllllllllllll ale rychle:)
Jójó...povídky ze školních lavic.... ty sou dycky ty nejlepší :D
:D ne-e nejlepší sou o upírech xD ne ale wypadá to oki!;P
Tak, máte tu další stories. Prostě jedeme dál!