15. srpna 2007 v 21:58 | ZyXelka
|
Netušil jsem co budu dělat. Všechno jsem si naplánoval...s ohledem na to, že se mnou bude Frankie. Bez něj se všechno rozpadlo. Nemá smysl už žít. Zase Gee? Sebevražedný myšlenky? Možná je to to jediný co ti....
Najednou výkřik odněkud z křoví! Zběsilý křik. Několik metrů ode mě. Nemyslel jsem na nic. Utíkal jsem co mi síly stačily. Bylo to dál, než se zdálo. Žádný křoví. V místě kde park přebíhal v sídliště se něco dělo. Připlížil jsem se pomalu blíž. V jedné z uliček, který lemovaly popelnice. ,,Tady tě nikdo neuslyší...." Ten hlas jsem znal! To byl velkej Tom!
Dostal se z vězení taky dřív. U jedný hromady harampádí jsem sebral nějakou divnou trubku, která se tam válela. Nejsem žádnej hrdina, nebo svatej kterej zachraňuje svý spoluobčany. Tohle ani neměla být záchranná akce. Chtěl jsem ublížit tomu hajzlovi. Pomstít se mu za Franka...Franka kterej mě teď sám zradil...vymlátit si svůj vztek na tý hnusný držce...
Připlížil jsem se k rohu uličky. Opatrně jsem vykoukl. Přes toho hromotluka jsem nedokázal určit, koho to vlastně mlátí. Další výkřik. ,,Hajzle!" Na mozek mi neustále něco tlačilo. Snažil jsem to nevnímat. ,,Neměl ses se mnou tehdy prát..." zaskřehotal velkej Tom. Zase ta věc. Dobývala se do mý hlavy čím dál víc. Zalez! Vtíravá myšlenka. Vypadni uhni. Logika mě úplně opustila? Neměl se s ním prát? Měl být povolný...tehdy...
Ta věc se konečně dostala až ke mě. Všechno mi docvaklo. Vyletěl jsem ze svýho úkrytu a pořádně praštil tu svini přes hlavu. Odletěl o kus a narazil do špinavé stěny. Frankie. Jak jsem mohl nevěřit. ,,Gerarde?" podíval se na mě nevěřícíma očima. Z pusy mu valila krev. ,,Jo...jsem to já..." ,,Ten hajzl...sledoval mě...on....věděl, že sem chodím každej den..." ,,To je dobrý, nic mi nevysvětl..." Neměl jsem se k tomu hajzlovi otáčet zády. Popadl mě za krk a někam mě odhodil. Těžce jsem narazil do stěny. Byl tu zase. Odporně funěl. Ještě jednou mě přirazil ke stěně. Pak mě skopnul na zem.
Měl jsem pocit, že jeho kopance mi lámou žebra. Nekonečná doba v pár vteřinách. Pak klid. Jako když je po tornádu. ,,Svině!" slyšel jsem Franka. Mlátil do Toma tou trubkou, kterou jsem před tím upustil. Ztěžka jsem se vyškrábal na nohy. ,,Dost Frankie...to stačí...." podíval se na mě. V očích nepříčetnost. Pomalu spustil trubku k tělu. ,,Jo...jasně...chápu..." zhnuseně se podíval na Toma, který se před ním snažil někam odplazit. Přes krev která mu valila do očí ani nemohl vidět. Nadechl jsem se. Odplivnul si někam k hlavě tý zrůdy.Vzal jsem Frankovi z ruky tu trubku. Frankie se na mě rozjařeně podíval. Utřel si pusu od krve. ,,Rád tě vidím..." šeptnul a mocně se ke mě přimáčknul.
Přitisknul jsem svý rty k těm jeho. Jednou rukou jsem mu zajel do vlasů, v tý druhý jsem svíral trubku. Když jsme se od sebe konečně odtrhli, zjistili jsme, že Tom odplazil asi deset metrů od nás...pryč z uličky. ,,Ty zkurvysyne..." procedil jsem mezi zuby. Frankie mě chytil za ruku. Došli jsme až k tý svini. Párkrát jsem do něj pořádně kopnul. Už se neplazil. Teď už nás nechá na pokoji. Dostal lekci. Od teď je mu jasný, že mi dva ho příště zabijem, jestli se ukáže. ,,Haha...spí..." zachichotal se Frankie nevinně a líbnul mě na krk. ,,Až se vzbudí...bude ho všechno bolet..." zasmál jsem se na oplátku a vzal Franka kolem pasu.
Prošli jsme parkem. Frankie mě zavedl k němu do bytu. ,,Máš to tady pěkný..." ,,Jo? mě se ani nezdá..." ,,No lepší než čtyři holý stěny..." ,,To jo...." pousmál se Frank. ,,Myslel jsem...že jsi zapomněl, když jsem tě tam nenašel..." ,,Jak jsi mi mohl nevěřit?" podíval se na mě trochu vyčítavě. ,,Nevěděl jsem, čemu věřit..." ,,Já to chápu..." usmál se. ,,Dáš si kafe?" ,,Ne...počkej..." Zase se na mě usmál. ,,Až potom...." Zase byl můj...už bude jenom můj.....Frankie....lásko....
KONEC
krááááásný!!!