Love from party 4 - END

29. srpna 2007 v 17:35 | Anett+Pája |  Frerard -> Love from party
Po pár týdnech: Někdo zaklepal na dveře. "Jdu otevřít." Zakřičel jsem na Geeho. Otevřel jsem dveře a v nich stál ne moc vysokej kluk. Měl pocuchaný, dlouhý, černý vlasy. Trochu se klepal, bože on je snad sjetej! Celou dobu se díval jen do země, jednou rukou se pořád drbal na rameni. "Co potřebuješ?" malinkou sebou trhl, ale nic neřekl. "Tak chceš něco?" "Chci mluvit s Geem." Dostal ze sebe, ale vypadal, že víc už toho nezvládne. Byl jsem vyděšenej, a na co chce proboha Gerarda? "Gee? Máš tu návštěvu." Slyšel jsem, jak schází po schodech. "A kdo…" ani to nedořekl. Jakmile viděl kluka ve dveřích, hned se k němu vrhnul. Chytil ho kolem ramen a zatřásl s ním, jemně. "Berte, Berte slyšíš mě? Ty sis znovu šlehnul? To snad není možný. Pojď, zvedni se." S námahou se ten kluk, Bert zvedl a Gee ho musel podpírat, zavedl ho do obýváku a posadil ho na gauč. Pak přišel ke mně. Doufám, že jsem měl nechápavej výraz ve tváři. "Kdo to je?" "Hmm," vypadal dost provinile. "víš to je Bert, dřív jsem s nim něco měl. Hodně bral ale dostal se z toho, teď do toho nejspíš znovu spadl." Zíral jsem na něho jako bych dostal ránu palicí do hlavy. Jeho bejvalej? No to si snad ze mě dělá srandu, navíc feťák a u mě doma! Najednou jsem ucítil píchnutí žárlivosti. Ale notak Franku, neblbni, vždyť s nim už není a navíc je s tebou! Gee asi něco postřehl v mém obličeji. "Neboj, jen se ho zeptám co chce a rychle ho odsud vypakuju." To sice nebyl špatnej nápad, ale jestli si dal dávku tak nikam nemůže. "Ne, hele nech ho tady, v pokoji pro hosty, dokud se nesrovná." Nevěřil evidentně svím uším. "Děkuju." Políbil mě a odešel se věnovat našemu hostu.

Gerard:
No to snad není pravda! Musel se tu objevit zrovna teď? A ještě navíc zase začal brát. Co si s nim asi tak počnu? Ještě, že je můj Frankie bůh a nechá ho tu. Hrozně mě bere za srdce vidět takhle Berta. Evidentně žárlí, chudák Frankie. Došel jsem k Bertovi, zmateně se na mě podíval, ale pak se usmál. Dřív jsem miloval ten jeho kouzelném úsměv, ale teď je pro mě hlavní Frankie! "Sorry, že jsem tě tak vyrušil, ale nevěděl jsem, kam jít. Byl jsem u vás doma ale Mikey mi řekl, že bydlíš s přítelem." Řekl to tak smutně. "Tak mi dal adresu, snad se na něj nebudeš zlobit." Pohlédl na mě a já se cítil ztracen, kdysi dávno jsem znal každém kousek jeho těla. Dost Gee, nad timhle nesmíš přemejšlet, máš Franka!!! "Ne to ne, ale dost naštvanej jsem na tebe, člověk se jednou ráno probudí a ty nikde, jen dopis vedle něj s vysvětlenim, že se omlouvá, ale že to musí skončit. To není moje představa konce. A zase si začal brát. Co se to s tebou děje Berte?" "Já se omlouvám, ale prostě jsem se lekl. Brát jsem nezačal, dneska jsem si dal první dávku, přítel mě opustil a sebralo mě to víc, než jsem čekal. A pak jsem si vzpomněl, že tys mě vždycky vyslechl a tak mě tu máš." "Tak to sis vybral supr okamžik," koukal na mě ublíženě. "Tak sorry no. Tak já půjdu." Snažil se zvednout ale skončil zase na pohovce. "Nikam nejdeš, přespíš tady a ráno se uvidí." Vzal jsem ho pod rameno a šel s nim do pokoje pro hosty. Omluvně jsem se podíval na Franka, moc happy nevypadal. Otevřel jsem dveře a on padl do postele. Šel jsem k němu abych ho mohl svléknout. Začal jsem tričkem, ale pak se stalo něco, co jsem nečekal. Bert se ke mně naklonil a políbil mě, bylo to tak neuvěřitelný, jako pocit deja vu. Ale pak jsem uslyšel vrzání parket, ohlídl jsem se a jen jsem viděl Frankova záda. Uslyšel jsem třísknutí dveřmi. "Kurva." Sykl jsem. "Tak to jsme asi nevychytali." Ozval se Bert. "Jo to ne." "Já se ti tak moc omlouvám, hned vypadnu." Chtěl jsem ho za to uškrtit, ale nemohl jsem. "Ale ne, zůstaň tu. Já ho musím najít." A odešel jsem, hledal jsem ho všude, ale nic. Ksakru, snad si nic neudělal. Vrátil jsem se zpátky domu, co když udělal to samí? Bohužel ne, dokonce i Bert zdrhnul. Ale nechal mi tu dopis, supr už zase. "Omlouvám se ti Gerarde, to sem nechtěl. Zkazil jsem ti štěstí, tak mizim. Měj se krásně." Supr další. Vyhrklo mi to slzy do očí, složil jsem se a brečel jak malí dětsko.
Frankie:
No to jsem mohl tušit, že mi zahne s prvnim, kterého potká, ještě navíc se svim bejvalim! Vyběhl jsem ven z domu, nevěděl jsem kam jít. Tak jsem zašel k Mikeymu. Otevřel mi dveře. "Co tu děláš? Ty bydlíš jinde." Spustili se mi slzy. Podepřel mě a zavedl do obýváku. Řekl jsem mu všechno, docela chápavě poslouchal. "Hele vim jedno, brácha tě zbožňuje a je s tebou konečně šťastnej. S Bertem to bylo docela rychlí a bouřlivý, je jedině dobře že to mezi nimi skončilo." "Nemusíš mě utěšovat. Hele jsem dost utahanej, můžu se tu někde vyspat?" "Jo jasně, pojď." Zavedl mě do nějakého pokoje. Spadl jsem na postel. "Bude to dobrý, uvidíš." A odešel. Celou noc jsem brečel.
Gerard:
Jak se to mohlo tak zkazit? A kde může Frankie bejt? Pak zazvonil telefon, rychle jsem ho vzal, doufal jsem ve Frankieho. "Frankie?" "Ne brácho, to jsem já, Mikey. Frank je u mě. Přijď si pro něj. Je úplně zničeném." Žije, to bylo to první a taky nejdůležitější co mě zajímalo. "Hned jsem tam. A je v pořádku?" nic víc mě nezajímalo. "Jo je celej, tak už přijď." Naléhal Mikey. Vyběhl jsem z baráku a v ruce jsem držel dopis od Berta. Doběhl jsem k Mikeymu a musel jsem se nejdřív pořádně vydejchat než jsem zazvonil. "Tak pojď, už jsem si myslel že nepřijdeš." Řekl mi Mikey ve dveřích. "Kde je?" To bylo to jediný co mě zajímalo. "Je v tom pokoji vedle mého." Rozběhl jsem se po schodech nahoru. "A Gee, víš ten kluk je fakt úplně hotovej, tak se snaž to nějak urovnat. Nechci vás mít oba dva na svědomí." Sakra, proč mě zdržuje? To vim snad i bez něj, že to musim nějak urovnat. Když jsem stál přede dveřmi neměl jsem ani páru, co bych mu měl říct. Ani jsem nezaklepal a rovnou vtrhl do pokoje. Nebyl tam! Okna byla dokořán a pokoj byl prázdný. "Ne" vydechl jsem potichu. Běžel jsem k oknu a vyklonil se z něj. Jedno teď vim určitě, nevyskočil. "Mikey?" Ozvalo se z koupelny. "Jsi to ty?" Díky bohu je v pořádku. Vběhl jsem do koupelny a spatřil ňunínka J jak sedí schoulenej v koutě a brečí. "Frankie." Podíval se na mě ale nic neřekl. Zkusil jsem to znova. "Frankie, to není jak si myslíš. Ty si tam nebyl, já už s nim nic nemám. Dyť já miluju tebe!" Konečně promluvil "Hele Gerarde jestli chceš bejt s tim feťákem tak ti v tom nebudu bránit. Já už se s tim nějak vyrovnám." Čekal jsem, že mě bude odmítat a chápal jsem ho. "Ne lásko! Já chci být s tebou, navždy! Věř mi prosím!" Byl jsem naprosto zoufalej! Dal jsem mu přečíst dopis co mi napsal Bert. "No myslim, že to štěstí jsem vám spíš zkazil já. Byli jste tak rozkošný, když jste se spolu líbali. Vypadali jste jako dvě hrdličky." Vlastně jsem ani nic jiného nečekal.
Frankie:
Ten dopis vlastně všechno vysvětloval, ale pořád jsem byl dost naštvaném. Musel jsem dělat Zagorku …. Gerard stál naproti mně a měl slzy v očích. Panebože, vždyť já ho tak moc miluju! Jenže co když mě opravdu jednou podvede?! "Frankie, já tě miluju, opravdu strašně moc a slibuju, že se nic podobného nikdy nestane. Já tě nikdy neopustím." Řekl mi Gee a celou dobu se mi díval tak láskyplně do očí. Jak bych ho mohl nenávidět? Ani nevim jak, ale začaly mi stékat slzy. "Gee, já si pořád nejsem moc jistej, ale taky tě miluju a vim, že ty mě taky." Rozbrečel se a chtěl se ke mně rozběhnout. Chudáček, zakopnul o vlastní nohu a válel se na zemi. "Gee, jsi v pořádku?" To mě podrž, musel si rozbít pusu zrovna teď! Gerard se válel smíchy. Došel jsem k němu. "No, asi budeš mít pěknou modřinu." Chudinka můj malinkej. Ale byl statečnej a vůbec nebrečel. "To bude dobrý." Usmál se na mě. A já opět ucítil ty motýli v břiše, srdce se mi znovu rozbušilo jako tenkrát poprvé. Znovu se mi podlomily kolena a já se svalil vedle něj. Chvíli jsme na sebe hloupě koukali, ale pak jsem ho políbil. Bylo to nádherný. Musel jsem se rozbrečet radostí. Věděl jsem, že teď už budem opravdu navždy spolu!
THE END!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | 29. srpna 2007 v 17:48 | Reagovat

Konec, snad se vám to líbilo. Jo vysvětlivka- Zagorka- dělá prostě moc velký drahoty.... :o)

2 Daisy Daisy | 29. srpna 2007 v 18:13 | Reagovat

béééééé ebe :´(..proč už je konec...jinak juch story <3

3 Zuziky Zuziky | Web | 29. srpna 2007 v 19:23 | Reagovat

Pěkný, moc se vám to povedlo :o) Píšete moc hezky :)

4 Anaj Anaj | 29. srpna 2007 v 20:36 | Reagovat

Happy End FOREVER AND EVER :D

5 Benji Benji | Web | 29. srpna 2007 v 21:56 | Reagovat

nádherný!!!

6 Mispulee Mispulee | Web | 29. srpna 2007 v 22:41 | Reagovat

krásný :')

7 Matty Matty | 30. srpna 2007 v 12:58 | Reagovat

úžasný nádhrný prostě dokonalý :)

8 Dee Dee | 30. srpna 2007 v 20:15 | Reagovat

ňuninko......

9 Bubble Bubble | 30. srpna 2007 v 21:44 | Reagovat

úžasný nádhera miluju vaše stories =) ♥

10 mucky_cwok mucky_cwok | E-mail | 6. září 2007 v 21:36 | Reagovat

jůůů!!Nádheeera

11 efko efko | 7. září 2007 v 16:44 | Reagovat

krásný

12 XDXD XDXD | 19. prosince 2007 v 22:04 | Reagovat

Jeee, miláček můj ňunínek, ale tak pěkně to dopadlo:D:D:D...

13 ××Evik×× ××Evik×× | 27. prosince 2007 v 15:35 | Reagovat

dost fešný :)

14 Rock_Heart Rock_Heart | 9. ledna 2008 v 22:07 | Reagovat

najlepsi blooog jaky moze byyt!! :DD a najlepsieee stories ake mozu byyyyt!! ZEREM VAAAAAS!! :DD

15 Ivča Ivča | Web | 6. března 2008 v 14:36 | Reagovat

fakt super :)

16 K@tk@(Gee<3) K@tk@(Gee<3) | 26. března 2008 v 18:15 | Reagovat

Yeaaah já láfuju Happy Endy...Mooooct....Krááásná powídka....Krááássnýýý konec...Prostě a jendoduše-NÁDHERA!!!XDXD

17 Nikita Nikita | 28. dubna 2008 v 17:00 | Reagovat

žjůůůůů...ňuňínek!!!

skvělá story!!!

18 =) =) | Web | 12. července 2008 v 18:14 | Reagovat

Jéééééé

Skvělý...

19 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 12. srpna 2008 v 16:08 | Reagovat

nádhenoušký :-* ............ náááádheraaaa ...jo moooooc se mi to líbílo......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama