Love from party 2

28. srpna 2007 v 22:12 | Anett+Pája |  Frerard -> Love from party
Gerard:
Celou cestu domu jsem utíkal. Ještě pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Ani to není dvacet čtyři hodin co se známe a už jsme si dali pusu a mám jeho telefon. Byl jsem najednou jako vyměněný. Všechno mi teď připadalo hezčí a lehčí. Doma jsem potkal Mikeyho. Myslím, že se pokoušel o něco co měl být úklid toho svinčíku, který zbyl po pařbě. "Sakra nejsi doma nějak brzo?!" Podíval se na mě a vítězně se usmál. " On tě nechal co? Jsem ti řikal, že není teplej!" Pokoušel se mě vybuzerovat, ale když viděl, že to nepůsobí radši se dál věnoval tomu, co dělal předtím- ještě větší bordel. Do pokoje jsem vešel s pocitem vítězství. Dneska už mi nemohlo zkazit náladu nic. Sedl jsem si na postel a rozevřel dlaň, pořád jsem v ní držel ten malej papírek s telefonim číslem jako kdyby to pro mě bylo životně důležitý. Jenže nenašel jsem odvahu mu zavolat. Co bych mu asi tak řekl? Asi bude lepší když už se neuvidíme. Pustil jsem si nahlas Smashing Pumpkins abych se odreagoval a nemusel poslouchat jak Mikey dělá dole rámus.

Frankie:
To co se stalo mezi mnou a Gerardem mě natolik vykolejilo, že jsem ještě dobrech deset minut nevěděl, která bije. Kurva vždyť já přece nejsem teplej. Ale proč mám ty divný pocity pokaždé, když se na mě usměje? A když jsme se políbili málem mi puklo srdce radostí. Ale noták Franku, mysli trochu, určitě to bylo ještě tím alkoholem co jsi měl v krvi. Napomínal jsem sám sebe. Ale proč teda pořád nervózně chodím po místnosti a čekám kdy zazvoní telefon? Už z toho začínám magořit. Přece se nemůžu zamilovat do kluka, to přece nejde! A nebo snad jo? Hned jsem si vzpomněl na to, jak se na mě usmál, když mě ráno viděl v kuchyni, nato, jak jsme se políbili. Jak se rozkošně usmíval, když jsem mu dal svoje číslo. Myslí taky on na mě? Začal jsem přemýšlet nad tím, co teď asi dělá, proč mi nevolá. Do prdele! Já z toho kluka šílím. Pustil jsem si Sex Pistols a přemýšlel, co bude dál. To hloupý přemýšlení mi vydrželo celej den. Odpoledne jsem si šel lehnout, ale nemohl jsem ani usnout. Gee, Gee, Gee… Pořád jenom on. Poslední co jsem viděl před tím, než jsem usnul bylo to, jak se na mě směje. Vzbudil jsem se něco kolem čtvrtý odpoledne a měl jsem jasnej plán. Když jsem stál před Gerardovím domem najednou se ztratil všechnu odvahu. Jako debil jsem přešlapoval asi deset minut přede dveřmi. Zaklepal jsem, doufám, že nepřijde otevřít Mikey. Sakra. " Ó návrat ztraceného kamaráda. Copak potřebuješ? Snad nehledáš mého teplého brášku?" Zeptal se Mikey s pošklebkem za kterej bych ho nejradši praštil. "No, vlastně jo. Můžeš ho zavolat?" řekl jsem mu a dával jsem si pozor, aby bylo slyšet jak se mi třese hlas. "Je nahoře v pokoji, tak tam jdi sám. Myslím, že tam už trefíš." Vyšel jsem nahoru po schodech a stanul před těma dveřmi. Sbíral jsem poslední střípky odvahy a zaklepal.
Gerard:
Když jsem otevřel dveře uviděl jsem Frankieho jak tam nervózně přešlapuje. Málem jsem se počůral radostí. "É co potřebuješ?" Jo zatleskej si Gee, takhle vypadáš strašně inteligentně. "No já ani nevim, prostě… prostě no víš chtěl jsem tě vidět." Odpověděl mi potichu a začervenal se. "Tak pojď dál." Vešel dovnitř a pořád si tak nervózně pohrával s rukama a byl přitom hrozně roztomilí. Jak tam tak stál, mohl jsem si ho pořádně prohlídnout. Byl vážně moc pěknej a ten piercing ve rtu jeho kráse ještě dodával. "No tak jak ses měl?" Řekl jsem po té dlouhé chvilce trapného ticha. "Ale jo, v pohodě, bylo to fajn." Odpověděl a bylo opět to hloupé ticho. "Víš Gerarde, já… já pořád… pořád myslim na to, co se stalo tam venku." Já to tušil, přišel se z toho vykroutit. "Jo jasně, chápu a slibuji, že se to nikdy nebude opakovat." Vyhrkl jsem, ale nemohl jsem potlačit to strašný zklamání. "Jasně, tak já už asi půjdu, ahoj." Zamumlal Frankie a šel ke dveřím. No supr, teď jsem to totálně zeslonil! Smutně jsem se zadíval do země, čekal jsem kdy konečně odejde, ale neodešel. Najednou byl zpátky, stál odemne tak na 10 cm. "Zapomněl si něco?" zeptal jsem se nervózně. Místo odpovědi mi strčil jazyk do krku.
Frankie:
Panebože! Co to dělám? Už ho zase líbám! Ale vůbec mi to nevadí J. Měl jsem pocit jako by mi v břiše explodoval granát. Věděl jsem, že teď už neucouvnu. "Gee," zašeptal jsem "víš, já s kluky nikdy nic neměl." Přiznal jsem se. Gerard mě ale ujistil, že je to v pořádku. Během několika minut jsme leželi u něj na posteli a bylo dost těžko poznat čí ruka je čí. Bylo to úžasný jenom se mazlit, nic víc. Myslím, že Gerard nechtěl. A já byl docela rád. Proč to uspěchat? Později jsme vedle sebe leželi v dost těsném obětí a já jsem se konečně cítil šťastný. "Gee?" "Hmm." "Víš, já myslím, že teď jsem se našel." "Frankie, já, no, to cítím úplně stejně, k tobě cítím něco, co ještě k nikomu. Od té doby, co jsem tě polil tim pivem a co jsi se převlékl do toho trička tak na tebe musím stále myslet." Nemusel jsem ani odpovídat. Políbil jsem ho, naše rty se znovu spojily v nekonečném polibku. Gerard mě držel tak ochraňovatelky, že jsem se cítil v bezpečí a nejšťastnější ze všech. Najednou někdo zaklepal na dveře a vzal za kliku, docela ve mně hrklo, ale Gee naštěstí zamkl. Byli jsme na nohou dost rychle. "Co to tam vy dva děláte? Noták odemkněte!" "Ksakru, ten taky vleze všude." Zašeptal Gerard. Přešel ke dveřím a odemkl. Mikey vtrhl do pokoje jak velká voda. Potutelně se usmál, sjel pohledem mě a pak Všeho. " Takže si ho nakonec dostal brácha? A já myslel, že ty budeš normální. Tak co jste tu vy dva dělaly?" "Hmm." Snažil jsem se něco říct ale nějak to nešlo. "Hledali jsme jeho tričko," chopil se slova Gee "který jsem mu včera polil, ale nevim kde skončilo tak se ho snažíme najít. Mikey se zatvářil zklamaně, ale stejně si myslím, že ho toto vysvětlení neuspokojilo. Zamračil se na nás a odpochodoval.
Gerard:
Do háje! Ten Mikey taky vleze všude. Zrovna jsem byl v sedmém nebi! Měl jsem Frankieho v náručí, cítil jsem tep jeho srdce, dotýkal se ho všude. Bože, má tak dokonalé tělo! Proč ten Mikey musí vše zkazit? Frankie vypadal docela zaskočeně a nevěděl co říct, tak jsem vykoktal první co mě napadlo. Mikeyho to asi stejně neuspokojilo, ale odešel a to bylo hlavní. Konečně zmizel. Podíval jsem se na něj, má tak nádherný hnědý oči! Vždy, když se na mě těma velkejma kukadlama podívá, mám nutkání mu říci vše. "Nechceš jít ke mně? Bydlim sám a nikdo nás nebude rušit," Vykulil jsem na něj oči. Frankie se trochu začervenal, miloval jsem když vypadal jako že neví, která bije. "teda jestli chceš." Vykoktal nakonec. Jistě, chtěl jsem ale přišlo mi to blbý. "Když já nevim jestli se to hodí." "Ale jo, hele nebo víš co? Přijď večer, udělám večeři." Dořekl s nadějí v hlase, nemohl jsem odporovat. "Tak dobrá." Najednou se celý rozzářil, doběhl ke mně a dal mi pusu. "Přijď v osm." Dostal jsem ještě jednu a odešel. Wow, je skutečně božský!
Frankie:
Ani nevim jak mě to napadlo, ale pozval jsem Gerarda k sobě, na večeři. Nejprve nechtěl, ale ukecal jsem ho Cesta domu byla dokonalá, musel jsem na něj pořád myslet. Ale doma nastal velký problém- co udělat? Jsem vegetarián. Nakonec vyhrálo přírodní file a salát. Dal jsem se do přípravy večeře, ale nervozita mě ovládla, pořád mi něco padalo z rukou. Ještě jsme spolu nebyli nikdy úplně sami, vlastně toho o něm moc nevim. Večeře byla hotová a pak nastaly ty kosmetické úpravy. Vysprchovat se, převlíknou, učesat- ksakru jak to za hodinu stihnu?! A ještě připravit stůl, uklidit obývák a pro všechny případy i ložnici J. V půl osmý byla moje nervozita daleko horší, byl jsem natěšenej jak malí dítě na Vánoce.
Gerard:
Představa, že budu s Frankem úplně sám, celý večer, mě hodně dostávala do kolen. Jen co se za ním zabouchly dveře začal jsem přemýšlet co na sebe. Něco černého nebo černého? Těžké to rozhodnutí. Nakonec to vyhrály moje oblíbený upnutý, černý kalhoty a červený triko. Pak na mě čekala sprcha, a ještě se učesat. Zvolen byl jednoduchý rozcuch, myslím, že se to Frankovi líbilo. Musel jsem se pochválit, slušelo mi to J. Vydal jsem se na cestu docela pozdě. Musel jsem si popoběhnout. Zatracený vlasy. Doběhl jsem k Frankiemu a bylo pár minut po osmý.
Frankie:
Sakra, kde může být? Bylo už po osmý a on stále nikde! Byl jsem z toho nervní. Doufám, že nezapomněl. A nebo snad jo? Konečně zazvonil zvonek. Proběhl jsem obývákem do chodby a otevřel. "Jdeš pozdě!" snaže se, aby to bylo naštvaně. Je hrozně rozkošný, když se červená. "Máš červený tričko! To je giga změna." Supr, dokonalý téma k rozhovoru. "No jo, chtěl jsem si vzít něco jiného než černou. Sluší ti to." Ach, ten lichotník. " Dík, tobě taky." Naklonil se ke mně a políbil mě. Zbožňuji ho, už jsem mu to řekl? "No doufám, že máš hlad, snažil jsem se něco ukuchtit." Gee přikývl. Pomalu jsme se přesunuli do kuchyně. Docela jsem se snažil, dokonce mám na stole i svíčky… Gee vypadal unešeně. " No trochu jsem to asi s těma svíčkami přehnal." Gerard se na mě podíval s jiskrou v oku. " Ale ne, je to rozkošný, tohle pro mě ještě nikdo neudělal. Přišel ke mně a zase mě políbil, má tak dokonalé rty! Odtrhl jsem se. " Hele nevařil jsem se s tim abychom to pak nechali ležet!" nasadil jsem ublížený pohled. "Neboj, mám hlad jako vlk." A sedl si na jednu stranu stolu a já naproti němu. Pustili jsme se do jídla a celou dobu se hypnotizovali pohledy. Kvůli tomu nám trvalo dosti dlouho než jsme vše snědli. Pak přišel čas na obývák. "A co zákusek? Na ten se nehraje?" Koukl na mě. A ksakru, já věděl, že na něco zapomenu!
Gerard:
Zeptal jsem se ho na zákusek, asi mě nepochopil páč se tvářil vylekaně. "Já, asi ho nemám koupenej." Vykoktal ze sebe. "Já ale taky nemyslel takovýhle druh zákusku." Zatvářil se popleteně, vážně tak vypadá hodně roztomile! Přistoupil jsem k němu a začal si hrát s jeho vlásky, má je delší a hezoučky se mu kroutí konečky. Pak jsem přejel prsty po jeho rtech. Vzal ho za bradu a políbil ho tak jako ještě nikdy.
Frankie:
Docela mě dostal s tim zákuskem, ale musím uznat, ten jeho je lepší. Pomalu ke mně přešel a začal si pohrávat s mými vlasy, pak přejel prsty přes rty a vzal mě za bradu. Políbil mě tak, jak jsem to ještě nezažil. Přitiskl jsem se na něho, projel rukou po zádech až na jeho zadek. Usmál se a položil mě na pohovku. Dost dlouho jsme se dotýkali jeden druhého, zjišťovali každý záhyb na těle, každou nedokonalost. Ale musím přiznat, on žádnou chybu neměl.
Gerard:
Dotkl se mého zadku! Neuvěřitelné. Položil jsem ho pomalu na pohovku. Nekonečně dlouho jsme se mazlili. Prohledával jsem jeho tělo jemnými dotyky, byl dokonalý. K TOMU ani nedošlo, myslím, že nebyl připraven. "Nechceš jít spát? Docela mě to všechno zmohlo." Špitl. Utahaný jsem byl taky a tak jsem souhlasil. Vyšli jsme schody a zapluli do jeho ložnice, naštěstí vlastnil jednu extra velkou postel… Svlékli jsme se a lehli si. Frankie se ke mně přitulil a vklouzl mi do náruče. Zašeptal dobrou noc a usnul. Přitiskl jsem si ho ještě víc do náruče, chtěl jsem cítit jeho přítomnost. Po chvíli užívání si vědomí, že spím vedle muže který mi byl souzen, jsem usnul.
Frankie:
První co jsem hned po ránu uviděl, byl Gerard, jak spí vedle mě. Celou noc jsme se nejspíš nepohnuli. Gerard mě pořád držel v náručí a já se cítil v bezpečí. Chvíli jsem se na něho jen díval. Byl tak sladkej, když spinkal vypadal jako andílek. Začal jsem ho hladit po vlasech a pak po tváři. Konečně otevřel oči, usmál se na mě. "Dobré ráno, jak ses vyspal?" Dostal jsem ze sebe stěží. "Moc dobře, když jsem se probudil vedle tebe." Doplnil sladkým polibkem. Ještě dlouhou chvíli jsme leželi v posteli. Líbali se a užívali si jeden druhého. Nemohl jsem si pomoct, miloval jsem ho. "Frankie? Chtěl bych ti něco říct." Ozval se po chvíli. Trochu jsem se lekl toho, co by mohl chtít říct. "Myslím, že tě asi miluju, vlastně to vím. Frankie, miluji tě!" Tohle bylo nečekaný, ozval se znovu ten pocit v břiše. Vyhrklo mi to slzy do očí. "Taky tě miluji Gerarde!" Nic jiného se odpovědět nedalo.
Gerard:
Ráno bylo to nejkrásnější ze všech. Frankie mě probudil a já měl pocit, že neexistuje šťastnější člověk než jsem já. Vidět Franka dáno, jak mu sluníčko svítí do vlasů, jak se mu odráží v očích. Nemohl jsem se na něho vynadívat. Prostě jsem mu musel říct, že ho miluju. Nečekal jsem ale, že řekne "Taky tě miluju Gerarde!" Pak se naše rty znovu našly, tentokrát to ale bylo jiné, víc láskyplné. A já věděl, že nás nemůže nic rozdělit. "Nemáš hlad? Udělám snídani." Prolomil to romantické ticho Frankie. Prostě mu nemůžu odolat. Je tak sladkej! "Něco bych si dal, ale ať je to prosím vegetariánské." Frankie se nechápavě podíval. "Víš, abys nemusel dělat snídani na 2x, myslím to dobře." Snažil jsem se vysvětlit. Sakra, ten je tak roztomilej s tim nechápavým výrazem. "Tak fajn, počkej tady. Udělám snídani do postele." Dořekl a odcupital pryč.
Frankie:
On mě vážně miluje! Celou cestu do kuchyně jsem nad tim přemýšlel a nemohl tomu uvěřit. Teprve s Gerardem jsem se cítil konečně úplný. On byl to, co mi chybělo. Pohled do ledničky mě vrátil do reality, byla skoro prázdná! Na tác jsem dal sýr, šunku a nějaký to ovoce, pomerančoví džus a mléko. Dal jsem to na podnos a vrátil se k Geemu. Poslušně na mě čekal v postely. Usmál se na mě tak, jak to umí jen on. Pak se ale zeptal "To je šunka? A já si myslel, že jsi vegetarián?" byl z toho všeho chudinka popletenej. "Jsem vegetarián, ne vegan. Šunku ale jen kuřecí, pak ryby a to kuře. Ale radši se tomu vyhýbám." Vysvětlil jsem mu, ale nejsem si jestej že to pochopil. Po snídani jsme ještě zůstali v posteli. Vůbec se nám z ní nechtělo vylejzat, z našeho úkrytu. Občas jsme se líbali, někdy povídali ale povětšinou jen tak leželi vedle sebe a užívali si toho, že můžeme být spolu. Bylo už docela pozdní odpoledne když jsme konečně vylezli. "Co budem dělat dnes večer?" "No já ani nevim." Vcelku mi to bylo jedno, jen abychom byli spolu. "Mám nápad, co kdybych tě někam pozval? Bylo by to jako opravdové rande!" Navrhl Gee. S nadšením jsem přijal. Byl jsem hodně zvědav, co si na mě připraví. Rychle jsme se oblíkli." Hele já si zajdu domu pro pár věcí a oblíknout se." "Dobře, tak v kolik?" " Hmm, zase v osm?" "Dobře." Už, už chtěl odejít ale pak přišel ke mně. Dal mi pusu na tvář a odešel. A pak mě zachvátila panika, jak to bez něj do osmi vydržim?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 **** **** | 28. srpna 2007 v 22:36 | Reagovat

jeto super a taky super blog ráda ho navštěvuju a že tu je posila je taky dobrý doufám že bude pokráčko:-D

2 zombik zombik | 28. srpna 2007 v 23:06 | Reagovat

jůůů no prostě úža xD

3 Rose Rose | 29. srpna 2007 v 7:28 | Reagovat

Sjůpr,hlavně si pohněte s pokráčkem nebo se cvoknu a už to nikdy nedočtu,což by mě teda dost mrzelo:-P Jenom takovej detail-vegetariáni nejedí maso vůbec a rozdíl mezi vegetariánem a veganem je že vegani nejedí ani žádné jiné živočišné výrobky jako mlíko nebo vejce.Vím to,protože jsem taky vegetarián.Ale to je jenom takovej postřeh,na úžasnsti příběhu to neubírá!

4 Anett Anett | 29. srpna 2007 v 8:19 | Reagovat

For Rose: Hej tak to díky za postřeh. Pořád jsme se v tom plácaly tak teď už víme. Nebojte pokráčko bude, dnes tam snad přidám zbytek. Jsem v práci tak musim až večer doma....

5 Daisy Daisy | 29. srpna 2007 v 8:25 | Reagovat

slintoznííííííí

6 Matty Matty | 29. srpna 2007 v 11:35 | Reagovat

jé to je kwásný!!! A pak mě zachvátila panika, jak to bez něj do osmi vydržim?

xD

7 pájina pájina | 29. srpna 2007 v 11:42 | Reagovat

jéé to bylo skvělý

8 Dee Dee | 30. srpna 2007 v 20:00 | Reagovat

dis is máj féjvrit blog....rili! end áj lav frerards!

9 Catherine Catherine | 12. listopadu 2007 v 21:59 | Reagovat

Paráááda...xD

10 K@tk@(Gee<3) K@tk@(Gee<3) | 23. března 2008 v 17:19 | Reagovat

Bombaaaa...cooool...supeeer...bozhíííí....mrtěěěě...kuwaaa...XD

11 Někdo :D Někdo :D | 13. ledna 2009 v 19:50 | Reagovat

ty na to dou hodně rychle :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama