Little bitch 1.

6. srpna 2007 v 17:32 | ZyXelka |  Frerard -> Little bitch
Frankie se podíval na hodinky. ,,Kurva!" vyjekl a rychle se sbíral z postele. Už dávno měl být ve škole. Rychle na sebe něco hodil, popadnul tašku a uháněl do školy. Neměl to moc daleko, proto si vždycky přispal. Teď mu už ale vážně teklo do bot...za dvě minuty to nemůže stihnout! A učitel byl takovej pruďas...Vběhl do třídy se spožděním sotva půl minuty. Nemohl popadnout dech. Posadil se do svojí lavice úplně vzadu a těžce vydechoval. Holka před ním se na něj otočila. ,,Seš v pohodě?" Frankie jen kývnul hlavou a snažil se zpomalit bijící srdce.
Kde ten debil profesor je? Vždycky chodí včas...Už přece dávno zvonilo...Frankie se s lidma ve třídě nikdy moc nebavil, ale teď byl zvědavý. Ťuknul na záda tý holky co seděla před ním. ,,Hele kde je ten McCarthy? Vždycky chodí včas...kvůli němu jsem tak pospíchal." ,,Nevím..." pokrčila rameny a hned se od Franka odvrátila. Nechtěla s ním mluvit. Nikdo nechtěl. Myslel si, když se ho zeptala jestli je v pohodě, že třeba odhodila předsudky...ale ne...jen byla zvědavá. Pokrčil jsem rameny a pořádně se opřel do svý židle. Vlastně mu ani nevadilo, že s ním nikdo nemluví. Byl vždycky samotář.

Vždycky. Všichni na škole se ho stranili. Štítili se ho...mlátili ho...báli se ho...nesnášeli ho...protože byl prostě jiný než ostatní. Frank se s tím už ale smířil. Ještě něco přes rok a školu ukončí. Snad úspěšně. A pak se už bude moct věnovat svý kytaře. Jediný lásce kterou kdy měl. Třída štěbetala stále hlasitěji a ten debil profesor pořád nikde. Těchhle situací se bál. Být ve třídě bez učitele a nemoct odejít. Trochu se zatřásl. Bál se. V takových chvílých sloužil on k pobavení ostatních. K zahnání nudy. Přestávky trávil na záchodě nebo na hřišti. Ale teď byla hodina. Nemohl opustit třídu. A čím déle se profesor neobjevoval, tím rostl Frankieho strach. V tuhle chvíly chtěl být neviditelný. Ani nemuknul.
Seděl tiše a pohledem se zavrtával do země. Hlavně ať si neuvědomí, že jsem tady. Minule ho zmlátili jen proto, že se na partu kluků díval. Uslyšel kroky. Ne! Bože prosím ne! Nechtěl vzhlédnout. ,,Hele...nazdárek Iero..." houkl jeden ze čtyř kluků, kteří se přišourali k jeho lavici. Frankie vzhlédl. Upírali se teď na něj oči celé třídy. Ale jakoby jen tak mimochodem. ,,Ahoj..." šeptl a zaťal pěsti. Jednou...všechno jim to vrátím...jednou. ,,Jak se máš Iero? Co kšefty...jdou?" Frankie zrudnul. ,,Hmmm." zamručel jen. Zrzavec se k němu naklonil. ,,Hele Iero...za kolik vlastně jsi?" Frankie hleděl na zem rudý až za ušima.
Zrzavec ho chytil pod krkem. ,,Dívej se na mě kurva!" celá třída odvrátila pohled a věnovali se něčemu "důležitějšímu", jakoby se kousek od nich nic nedělo. ,,Tak za kolik?" ,,Na to bys neměl." zavrčel jen. ,,Fakt jo? A nepřeceňuješ se trochu?" zavrčel zrzavec a pustil Frankieho krk. ,,Včera jsi měl prej náročnej den Iero..." Další z party přistoupil trochu blíž. ,,Jo...proto jsi zaspal? Měl's moc práce?" všichni se zachechtali. Frankie mlčel a snažil se je nevnímat. Dveře třídy se otevřely a dovnitř elegantně vplul McCarthy. ,,Omlouvám se, ale měli jsme poradu."
Frankie se hned po hodině vytratil ze třídy aby se nepotkal z klukama z party. Frajeři zkurvení. Zavřel se na záchod. Z batohu si vytáhnul náčiní. Ve lžičce rozpustil bílej prášek a směs nasál do injekční stříkačky. Vpustil si ji do žíly a slastí zaklonil hlavu, když jím projel ten známý hřejivý pocit, který ho provázel kdykoliv si píchal. Teď měl půlenou hodinu, takže byl v klidu. Na výtvarku zvysoka kašlal. Vždycky něco načmáral, něco z čeho byla profesorka nadšená. Pochyboval ale, že by to bylo tak úchvatné nebýt toho, že si vždycky před hodinou píchne. Zazvonilo. Frankie všechno naskládal zpátky do tašky a vydal se směrem k učebně. Profesorka ho měla ráda, takže se neobtěžoval chodit včas.
,,Ahhh pane Iero. Už máte nachystané plátno. Vzadu jako vždy." Mrkla na něj a ani se nezmínila o tom, že přišel o pět minut později. Posadil se. ,,A speciálně pro pana Iera. Dnešní téma je láska. Takže! Do práce!" zvolala. Frankie se zamračil. I přes jeho otupělou mysl k němu pronikal ten svírající pocit, že vlastně ještě nikoho nemiloval. Ještě nikoho. Namočil štětec do červené barvy a roztíral ji všelijak jen ne do barvy srdce. Vmíchal tam ještě černou a spokojen se svým dílem se posadil. Profesorka za ním nešla, že by se ho snad zeptala, jestli už je hotov. Nechávala ho být. A on si mezitím užíval ten pocit otupělosti. Ke konci hodiny už byl zase "na suchu". Neštvalo ho, že musí pořád zvyšovat dávky. Peněz měl dost. Teda spíš si je dokázal vydělat. Zbytek dne proběhl klidně. Pátky měl rád. Společnou hodinu měli jen první, jinak byli rozestrkaní po celé škole. Tohle přesně mu vyhovovalo.
Konečně! Zvonek ohlašující konec dalšího zkurvenýho školního dne. Teď ho čekal víkend. V sobotu musí pracovat, ale v neděli...má konečně volno. Vyšel ven ze školy a do tváře ho udeřil chladný vítr. Pěkně chladný počasí na půlku června. Šel svou obvyklou trasou domů. V tom mu někdo zastoupil cestu. Zrzavec. Ale kde má kámoše. ,,Ahojky Iero!" Frankie se na něj ani nepodíval a pokusil se ho obejít. Zrzavec po něm chňapnul. ,,Ale, ale...kampak bys chodil...potkáš kamaráda a ani mu neřekneš ahoj?"
,,Ahoj..." zamručel Frank. Co po něm kurva zase chce? ,,Nechceš mi ukázat kde bydlíš? Hmm?" Frankie rázně zakroutil hlavou. ,,Hele! Už si vyliž prdel ty zkurvysyne! Zmlať mě, když ti to dělá tak dobře a nech mě na pokoji!" naštval se Frankie a všechno co v sobě dlouhý měsíce držel vylítlo ven. ,,Helee! Chlapeček se nám zlobí!" zašišlal zrzavec. ,,Ne ne...nezmlátím tě...ještě ne...ale ještě mi něco dlužíš, víš to?" Frankie po něm jen vražedně vzhlížel a čekal, co z toho mamlasa vyleze. ,,Odpověď...tak za kolik? He?" Frankie byl totálně zaskočený. ,,Proč to chceš kurva vědět?" ,,Protože si chci vyzkoušet ty malej buzerante, jestli jseš tak dobrej, jak všichni říkaj." ,,Eh....tři stovky..." vysoukal ze sebe Frank. ,,Tak dobře Iero. Dneska o půl noci na dětským hřošti. Tam budem mít klid." řekl zrzoun a odkráčel opačným směrem. Co to kurva mělo bejt? Ale co...kšeft je prostě kšeft...
Večer jsem se oblík klasicky. Jako normálně. Ještě jsem si píchnul a pak jsem prošel kolem mámi s flaškou whiskey v ruce a vyklouzl ven na ulici. Zhluboka jsem se nadechl a zamířil si to přímo k dětskýmu hřišti. Když jsem přelezl plot ještě tam nikdo nebyl. Posadil jsem se na jednu z laviček. V kapse jsem nahmatal pár kondomů. Zítra udělám ze dva kšefty a budu mít zase materiál na celej dlouhej týden. Za mnou se ozvaly kroky.
Otočil jsem se. Byla to celá zrzounova parta. ,,Na tomhle jsme se nedomluvili." houkl jsem. Tušil jsem problémy...Kluci se rozesmáli. ,,To si piš ty zkurvenej buzerante. Teď dostaneš co si zasloužíš." Bože! Jsem tak blbej. Vymrštil jsem se a dal se na útěk. Byli rychlejší. Chytili mě. Pak už si moc nepamatuju. Jen ten smích. Smích a bolest jak do mě bušili baseballovýma pálkama. Štěrk co se mi zadřel do rukou. A cvrčky. Řvali tak nahlas....
,,Už se probouzí." otevřel jsem oči. Nade mnou se skláněla nějaká tmavovlasá ženská a máma. Ah...jsem v nemocnici...už jsem si říkal, že jsem kurva mrtvej. Všude bílo. No to mě poser. ,,Mami?" zamumlal jsem. Máma mě pohladila po vlasech. I přesto, že jsem viděl docela dost rozmazaně, poznal jsem, že máma se těší až odsud vypadne a pořádně se napije whiskey. Ah bože...taky bych si něco dal. Ale něco ostřejšího než alkohol. ,,Mám žízeň..." máma mi dala napít. ,,Jak dlouho tu jsem?"
,,Dva týdny..." ,,To chrápu tak dlouho?" ,,Jo...ti zkurvysyni ti dali pěkně do těla..." ,,Jasně mami...nemusíš tady být...bež domů..." Máma na nic nečekala. Zamumlala ahoj a rychle vypadla z pokoje. Vidění se mi rozjasnilo. Viděl jsem, že mě vohákly do toho nemocničníhoi mundůru...Zatímco mi sestra kontrolovala kapačku vedle postele já si prohlížel svoje namodralé ruce plné děr od vpichů jehel. Máma se mě na to ani nezeptala. Asi jí nezajímalo, že její vlastní syn droguje. Potil jsem se. Kurva...vážně bych si něco dal...cokoliv...
Bylo to nesnesitelný. Celej dlouhej týden bez jediný dávky. S pláčem jsem prosil všechny okolo ať mi něco daj. Nedali. Srali na mě. Parchanti. První co jsem udělal, když jsem vypadnul z nemocnice bylo to, že jsem vopíchal jednoho nesmělýho chlápka a pak si koupil pořádnou dávku. Jo, tohle mi chybělo. Radoval jsem se, když mi žilami proudil zase ten hřejivý pocit. Doma jsem se moc neohřál. Pár dnů jsem polehával s pořádnou dávkou heráku v krvi a pak mě matka vykopla do školy. Ty hajzly co mě zmlátily vyhodili ze školy.
Člověk by si myslel, že řediteli nezáleží na zkurveným feťákovi..ale ne, vyrazil je...Myslel jsem si, že stejně nikoho nezajímám. Ale zajímal jsem. Podělaní doktoři mě chtěli zapsat na odvykačku. To jsem odmítl. Tak mě donutili k tomu, abych zašel ke školnímu psychologovi. Úplně se těším. Každej týden až do konce školního roku. FAKT BEZVA! Budu muset dvě hodiny poslouchat ty jeho kecy o tom, jak jsem narušenej a vlastně ubohej že beru...úplně se na to třesu...to, že jsem ubožák, vím už dávno! Kurva! ještě aby mi to pořád připomínal nějakej zkurvenej psycholog, kterej ani nebyl dost dobrej na to, aby si otevřel soukromou ordinaci. Místo toho trapasí na naší střední...bože...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jásvatá(heh) jásvatá(heh) | 12. srpna 2007 v 16:33 | Reagovat

já vím kto bude ten psycholog...................to je jasný.........

2 Pája Pája | 12. srpna 2007 v 18:15 | Reagovat

xD

3 Matty Matty | 25. srpna 2007 v 16:46 | Reagovat

Pániúčtowat si Frank ... za 3stowky taq  se poseru xDxDxD

4 Robias.xoxo Robias.xoxo | 16. prosince 2007 v 20:03 | Reagovat

oni myslej dolary zlato....xD

5 XDXD XDXD | 19. prosince 2007 v 14:04 | Reagovat

No co dolary nedolary já bych to brala xD! Chjooo, todlencto zas nemá chybu xD!

6 adriana adriana | 1. ledna 2008 v 19:23 | Reagovat

třistadolarů za Feeho, to bych vykradla banku at´ho mám i na vícekrát XD

7 MaRiSsA MaRiSsA | 1. března 2008 v 10:48 | Reagovat

a zachráni ho Gee psycholog:Dto už tady bylo..teda ne tu ale na druhom blogu:D

8 Ivča Ivča | Web | 4. března 2008 v 15:07 | Reagovat

Tý jo, mě vůbec ani nenapdlo, že ten psycholog bude Gerard, ale teď si říkám, že to bude super, teda pokud to tak bude.... A Feeho za tři sta...jůůůů

9 ZyXelka ZyXelka | 30. června 2008 v 3:51 | Reagovat

MaRiSsA: vím, četla jsem to. Ele můj byl napsaný dřív. A zveřejněný. Nekecám!

10 =) =) | Web | 10. července 2008 v 15:23 | Reagovat

A psycholog bude náš Gerardek... xD

11 Eliz Eliz | 18. března 2011 v 15:32 | Reagovat

Náhodou jsem narazila na tvůj blog..Píšeš úžasně!!! :) xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama