Lidi mojí
31. srpna 2007 v 21:12 | ZyXelka | AboutKomentáře
Ježiš, já teda nevim co je s tebou, že jdeš do tý nemocnice, ale to je vlastně jedno. Budu ti držet palce, ať všechno zvládneš. Po tobě se mi tady bude stejskat, ale myslim, že sis dokázala najít skvělý zástupce a nerušíš tenhle blog. Vážně mi ty tvoje story budou moc chybět, měla jsem je ráda. I tebe. Ale co nadělám, to co prožíváš teď je určitě mnohem důležitější než nějaký story. A tak budu snad jen doufat, že se někdy pokračování těch tvých příběhů dočkám. Třeba se tu někdy objeví článek "Jsem zpátky". Třeba ne, ale určitě na ty povídky nezapomenu. Jako první jsem u tebe viděla nápad s vězením, když ti zrušili blog, dala ses do toho všeho znovu, u těch tvých povídek jsem se válela smíchy pod stolem i brečela jako malý dítě. Nádherně píšeš a určitě s tim nepřestávej, i když třeba teď nevíš, za jak dlouho se k tomu budeš chtít vrátit a jestli vůbec chtít budeš. Doufám, že na tenhle blog nezapomeneš a vzpomeneš si na tvoje čtenáře, máme tě rádi a moc moc držíme palečky ať je všechno v pořádku.
Sakra, normálně mi tečou slzy, nevim proč. Do prčic, hlavně se ze všeho dostaň! Hodně štěstí.
škoooooodddaaaa:-( že deš do nemocnice:-(