CHCÍPNI!

24. srpna 2007 v 3:30 | ZyXelka |  One-Shot -> Frerard
A teď jsem v prdeli.

Máma mě objímá. Táta kouří jedno cigáro za druhým v kuchyni. Pes mi sedí u nohou. Hladím ho. Kouká na mě smutnýma očima. Ty to víš, viď? Věděl's to dřív než zkurvení doktoři. A já si říkal, proč se na mě poslední dobou tak lepíš. Pejsku zlatej...,,Vyléčíš se...uvidíš..." vzlyká máma. Proč já nemám potřebu bulet jak bych měl? Každej přece brečí když zjistí, že umírá. Jenže já už se ani nebojím. Vidím všechen ten smutek kolem mě. To jediný mě děsí. Co bude s tátou? Mámou? Kolikrát vyprávěli, že ztratit dítě znamená pro rodiče...konec...konec života jen smutek a chlast. Ale s tím už nic neudělám. Až budu mrtvej, může mi to být jedno, ne? Ale co když se ze mě stane podělanej duch....co když uvidím jak máma pláče nad mým hrobem? To je pánové a dámy, ta jediná hnusná budoucnost. V hlavě mi běží jaký songy si nechat zahrát na pohřbu. Musím to říct mámě než umřu...ale nesmím jí to říct teď, to by se složila. Vím to, leukémie se dá přežít. Já mám ale zkurvenej pocit, že můj případ zázrakem nebude. Chcípnu. Ale doufám, že až si budu hovět v rakvi, bude kolem mě spousta rudejch růží. Doufám, že o mě bude mluvit někdo, kdo mě vážně zná...teda znal..Doufám, že mý kámoši budou tiše broukat ty songy co si nechám zahrát. Není to přece taková hrůza. Smrt je krásná. Vážně už se nebojím. Strach mami? Jedině z postupnýho rozkladu. Chci chcípnout a vypadat ještě trochu k světu. Jak mám mámě říct, že nechci chemoterapii? Ona to nepochopí...táta taky ne...Ale já kurva vím, že mě to stejně nezachrání! Chcípnu tak jako tak! Ale tohle by mi ušetřilo spoustu bolesti. ,,Nechci chemoterapii mami..." zašeptal jsem. ,,Co Franku? Zbláznil ses? To nejde!" Chytil jsem mámu kolem ramen a usmál se. ,,Vím, že je to pro tebe těžký, ale věř mi! Já vím, že mi to stejně nepomůže! Chci umřít s vlasy na hlavě!" ,,Takhle nemluv Frankie..." Rozzvlyká se ještě víc. Slyším kašel z kuchyně. Pohladím mámu po vlasech. ,,Bude to tak lepší mami...věř mi..." Obejme mě a třese se v mým náručí. Mami neboj se...bude v tom klid. Každej stejně umře sám.
,,Gerarde? To jsem já...jo...tak zatím." pověsil jsem telefon. Máma se na mě dívala zasmušilým výrazem. ,,Neměl bys nikam chodit Frankie...a už vůbec ne s tím..." zatvářila se kysele. ,,Mami..." napomenul jsem ji. Hodil jsem na sebe bundu. Táta byl v práci, takže jsem se nemusel bát odejít za Gerardem. Za chvíly ho objímám. Letmě ho políbím do vlasů. ,,Frankie jsi nějakej bledej..." ,,Já vím..." šeptnul jsem. Popadl jsem jeho ruku a táhl ho někam pryč. Bůh ví kam. ,,Frankie co se děje..." ptal se mě s děsem v očích. Nechtěl jsem mu lhát. Ale říct mu to? Nechtěl jsem ho vidět plakat. Ale on byl jako já...možná by mě víc chápal. Zabodl jsem se na místě. Stáli jsme uprostřed chodníku rušnýho města. Jen lidi. Když chcípnu nikdo si toho ani nevšimne. Kromě rodiču samozřejmě. A Gerarda. Ale jinak? Neznamenám nic. Jen mravenec v tomhle světě. Bezvýznamný život v bezvýznamném světě. Díval se na mě se starostí v očích. Usmál jsem se na něj. ,,Gee já umřu." řekl jsem to se smíchem. Někdo by si řek, že z toho mám snad radost. ,,Cože?" Panika v jeho očích. ,,To je sranda, že jo?" ,,Ne, není Gee. Mám leukémii." ,,Ale to se dá léčit! Frankie je naděje!" Povzdechl jsem si. ,,Není Gee. Ví9m, že umřu. Odmít jsem chemoterapii." ,,Cože? Proč? Musíš bojovat!" ,,Ale já ten boj už dávno prohrál, chápeš? Nechci chcípnout napojenej na hadičkách! Chci být s tebou! Užít poslední dny! Pořádně to rozjet!" Dýchal přerývaně. ,,Gee jsi jako já...měl bys to chápat..." ,,Já vím..." pomalým krokem jsme se vydali směrem k parku. Posadili se na lavičky. Opřel si hlavu o moje rameno. ,,Jak dlouho?" ,,Půl roku? Rok? Bůh ví..." ,,Bože tohle je tak hnusný...jak často jsme si dělali srandu ze smrti? Jak často jsme k ní byli chladní...tak smíření...a teď? Bojím se Frankie...co budu bez tebe dělat?" ,,Zůstaneš! Budeš žít dál! A jednou se někde v prdeli potkáme. Až chcípnem..." uchechtl jsem se. ,,Nemáš cígo?" ,,Franku neměl bys..." ,,Ale jdi do prdele...seru na to..." ,,Ok..." Gee se pousmál a podal mi cigaretu. Zapálil mi. Slastně jsem potáh. ,,Gee...chci abys na mým pohřbu...mluvil ty..." ,,Já..." ,,Já vím...jsem ještě živej...těžko se o tom mluví...ale vím jak to dopadne! Ať si říká kdo chce co chce! Vážně vím, že umřu a vím, že ty jsi jedinej člověk kterej mě kdy skutečně znal!" ,,Ok Frankie...miluju tě...pro tebe cokoliv..." Cigareta se náhle válí v trávě. Líbáme se. Jako by to bylo naposledy. Teď to bude hezký. Nikdy nemůžu vědět kdy prostě padnu mrtvej. Každá chcvíle s ním teď bude jako poslední. Bude to prostě hezký...,,Miluju tě Gee..." zašeptal jsem.
Půl roku na to je po mě. Jsem mrtvej. Miluju tě Gee. Poslední polibek. Díky lásko. Seš tak hrozně silnej!
Víte jaký to je být mrtvej? Vlastně je to sranda..svět je o hodně barevnější...Gee ta řeč...koukal jsem se...bylo to vážně krásný...setkáme se, jo? Hlavně nezapomeň...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ratuska Ratuska | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 3:40 | Reagovat

Ježiši, to je krásný! Moc hezký!!!! :-)

2 Anaj Anaj | Web | 24. srpna 2007 v 12:00 | Reagovat

Je to s nadhernou davkou sarkazmu :)) Nie, vazne, mozno je naozaj lepsie sa na taketo veci pozerat s vtipom a humorom..

3 Zuziky Zuziky | Web | 24. srpna 2007 v 12:21 | Reagovat

Ty vole...... Tak tohle je naprosto úžasný. Klanim se, tohle se ti strašně povedlo. Sice to bylo psaný tak, že Frankie je vlastně spokojenej, ale stejně mi ukápla slza :'o) Ty poslední věty jsou prostě dokonalý...

4 Dee Dee | 24. srpna 2007 v 12:33 | Reagovat

mrtvej Fee.................

5 Dee Dee | 24. srpna 2007 v 12:33 | Reagovat

mrtvej Fee

6 mecki mecki | Web | 24. srpna 2007 v 12:42 | Reagovat

Ano je to úžasný !!! Krásný..

7 mucky_cwok mucky_cwok | E-mail | 24. srpna 2007 v 13:53 | Reagovat

to je krááásnýý!!

8 xanax xanax | 24. srpna 2007 v 14:04 | Reagovat

Tak to bolo dost dobree...ta prva cast to iste som si aj ja vravela ked som nad takym niecim rozmyslala. To s tym duchom a hudbou presne to iste..to si teda vystihla...!!!

9 Benji Benji | Web | 24. srpna 2007 v 14:29 | Reagovat

ááááá!!!!!! Ú-Ž-A-S-N-Ý !!!!!!!!!!!

10 .,-,. .,-,. | 24. srpna 2007 v 16:25 | Reagovat

to je nádherný!!!=)

11 Piratka Piratka | Web | 24. srpna 2007 v 19:11 | Reagovat

takže on se z něho stal fakt duch? no ty vole...tu fakt skoro brečim...krááása!

12 Hanča Hanča | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 22:59 | Reagovat

Je to hodně useknutý, mám-li bejt upřímná...A je mi docela jasný, že tyhle poslední dva příběhy jsou napsaný o tobě, ale prostě se záměnou Franka...Mám, pravdu? =)

Nechci tím, ale říct, že nejsou hezký, až tady bulím...=(

13 ZyXelka ZyXelka | 25. srpna 2007 v 3:18 | Reagovat

poslední dva příběhy o mě nejsou.....o mě je jedn jeden z nich,....:) a ten o zamilovaném fanouškovi to není....:)))

14 Matty Matty | 25. srpna 2007 v 13:09 | Reagovat

Jů krásný!Doufam, že bude dooprawdy smrt taqowá :D

15 FraGee FraGee | Web | 25. srpna 2007 v 18:51 | Reagovat

Bulim jak malý dítě, to je tak krásný. I když no já už mám taky vybranou hudbu na pohřeb, no už ho mam i vymyšlenej dokonce i vybranou rakev. Ale Frankiemu bych to nepřála, takhle blbě umřít, já jsem s nim prakticky stejná (teda v tomhle příběhu) až na to že nejsem nemocná.

16 Lulusha Lulusha | Web | 26. srpna 2007 v 16:24 | Reagovat

Kurva holky..proč píšete takový smutný věci?Ale je to krásný...

17 Misha Misha | E-mail | Web | 4. září 2007 v 15:20 | Reagovat

je to nádherný fakt moc pěkný :)

18 Elishka! Elishka! | 15. září 2007 v 15:29 | Reagovat

je to nádherny mám slzy v očích

19 Mika Mika | 19. září 2007 v 13:53 | Reagovat

hehehe já chci taky umřít ale pak se znovu narodit do lepšího světa třeba jako Frankovo dítě  hehe

20 sagittario78 sagittario78 | E-mail | 23. září 2007 v 13:32 | Reagovat

nazdárek, máš leukémii ? promiň, že se ptám tak hloupě. předem dík za odpověď.

21 aaalenKa.b aaalenKa.b | 28. září 2007 v 18:48 | Reagovat

naprosto úžasný !! ;)

22 bloodsucker bloodsucker | 10. listopadu 2007 v 17:52 | Reagovat

hele ten k tý smrti má přístup jak pat ze tří kamarádů... teda jestli to znáte

23 Majkííí Majkííí | 1. února 2008 v 22:18 | Reagovat

Hmmm prej sarkazmus... dyť je to ještě smutnější... a neni to prdel... já brečim :,)

24 theblackie theblackie | 1. února 2008 v 22:23 | Reagovat

omg,to je dokonalý! nejlepší co sem kdy četla a tak smutný.fakt sem si slušně pobrečela :,c) xxx

25 Skye Skye | Web | 8. února 2008 v 1:29 | Reagovat

tenhle příběh je jako dýka do srdce, která se zabodne už u prvních slov a je potom cítit čím dál víc... tak nádherně... je mto mnohem silnější než story na hodně dílů! nádhera, klaním se =)

26 malutka8888 malutka8888 | 20. února 2008 v 16:39 | Reagovat

tyyyjo tak smutný ale tak nádherný blečííím

27 ZyXelka ZyXelka | 12. dubna 2008 v 2:00 | Reagovat

jen chci říct, že Frank se nestal duchem..jen se dostal "na lepší místo" ze kterého se díval ;)

28 slsi slsi | Web | 18. července 2008 v 10:17 | Reagovat

krasne...uzasnee:(...chybas nam:(:(

29 Rafivie... Rafivie... | Web | 18. července 2008 v 13:00 | Reagovat

Bože...

30 Saxana Saxana | Web | 20. července 2008 v 18:09 | Reagovat

Keď to čítam teraz.... Pri veľmi smutnej piestni.... Valí sa mi z očí jedna slza za druhou. Rozmýšľam čo je po smrti. Nwm... Teraz som si to začla uvedomovať. Ešte mi nezomrel nikto blízky... Dúfam, že po smrti je krásne. Ty to už vieš. *ďalší nával sĺz* :'( :'(

31 Geenka Geenka | Web | 21. července 2008 v 18:21 | Reagovat

..četla jsem to asi tisíckrát a nenapsala jsem nikdy komentář,asi protože mi došla slova..chvílema jsem uvažovala že by to mžoná bylo lepší,umřít,ale dkyž ztratím někoho blízkého už to není takové...milovala a budu milvoat tvé story,tvůj sarkasmus v některých z nich,ty songy co mi při nich hrály a vzpomínky na minulost tso se vybavovaly...nezapomenou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama